Já a Orson Welles

Příběh odehrávající se na divadelních prknech se točí, jak název napovídá, kolem slavného Orsona Wellse a mladíka, který dostane štěk v jeho nové hře. To celé je krásně zabaleno do atmosféry 30. let. Nepohrdla bych větší dynamikou v první polovině, která se jen dost líně sune vpřed. Ačkoli se tu za hlavní postavu bere Efronův Richard, všechnu pozornost na sebe strhává Christian Mckay jako sebestředný Orson Welles. Efron se ale snaží a Claire Danes je okouzlující jako vlastně celý film. 3,5* (18.04.2010)

Myslím si, že obsadit do role čtyřiadvacetiletého Wellese šestatřicetiletého herce vzalo filmu jednu z jeho možných nejsilnějších zbraní, ale dobře... holt chybička. Jinak to ujde a ani ten Efron to nekazí tak, jak by se dalo čekat. Není to moc výrazné a nemá to ani náznak "umělecké hodnoty", přestože se to snaží těžit z Wellese coby veliké osobnosti, okolo které se neděly nezajímavé věci. Na dlouhou chvíli asi dostatečné. (22.06.2012)

Tak jako jo, Zac nezklamal a přece jenom na sobě zapracoval, po tom bláznivým středoškolským muzikálu už naštěstí vypadá trochu jako herec namísto buzíka. I jeho projev postupuje, troufám si říct, k lepším zítřkům (Šťastný nový rok, Talisman), a tohle drámo bylo pro tuhle změnu zřejmě odrazovým můstkem. Neznám moc skutečného Orsona Wellese a jeho tvorbu, ale myslím, že by mě tenhle film neuchvátil ani kdybych byla jeho fanynka. Je to lehce nadprůměrné zpracování čehosi, o čem ani nevím, co tím chtěl básník říct. 55% (09.09.2013)

Moc příjemné. Klasický příběh o dospívání zkřížený s klasickou oslavou vzniku divadelní hry. Co dělá film výjimečným je umístění děje na prkna divadla Mercury, kde připravuje premiéru Julia Caesara sám velký Orson Welles. Zac Efron rozhodně nic nekazí, ale Christian McKay jako Orson krade každou scénu, kde se objeví. (28.04.2010)

Kdyby tento film viděl Orson Welles, jsem si téměř jistý, že by ho nenáviděl. Ani ne snad proto, že ho vykresluje jako arogantního chlápka, co je ochotný pro svoji uměleckou vizi udělat cokoli, včetně zrady přítele. Ale proto, že je to milý film, obyčejně vyprávěný, bez experimentů, zkrátka tak jak se tak podobné filmy dělávají. Jazz, Amerika, 30. léta. Trochu jako by to točil Woody Allen. Zkrátka film, co vám deštivé nedělní odpoledne nezkazí. (Jo a Zaca se nebojte, hraje tu velmi slušně.) (14.08.2015)