The Giver
Darca
The Giver
The Giver
Režie:
Phillip NoyceKamera:
Ross EmeryHudba:
Marco BeltramiHrají:
Jeff Bridges, Brenton Thwaites, Odeya Rush, Meryl Streep, Alexander Skarsgård, Cameron Monaghan, Katie Holmes, Emma Tremblay, Taylor Swift, John Whiteley (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Jonas (Brenton Thwaites) vyrůstá v idylickém světě, kde existuje pouze štěstí. Lidé neznají utrpení, války, násilí, strach ani bolest. Základem světa je jednotvárnost: stejné domovy, stejné oblečení, stejné rodiny. Na okraji společenství žije jediný držitel a strážce všech pravdivých vzpomínek lidstva – Dárce (Jeff Bridges). Jeho prostřednictvím Jonas získává to, co nikdo jiný nesmí vědět – pravdu o skutečném životě a zkušenosti předchozích generací. Jonas začíná chápat, že jeho společenství žije v iluzi dostatku a bezpečí za cenu naprosté absence citů a možnosti volby. Lidé necítí emoce, lásku, vášeň, přátelství, nevnímají barvy. Pocit harmonie je vytvářen uměle. Jonas objevuje nejtemnější stránku utopického světa. Všichni ve společenství jsou pomocí každodenních injekcí zbavováni veškerých špatných vzpomínek a zážitků. Jejich svět je podvod, denně placený smrtí nepohodlných lidí, ve prospěch řízené existence. Tváří v tvář této skutečnosti, Jonas již nedokáže žít jako dřív. Čelí obtížnému rozhodnutí nejen o jeho vlastním životě, ale o budoucnosti celého světa... (Bioscop)
(více)Recenze (584)
Naprosto zbytečná náhražka za skvělý film Equilibrium. ()
Hmm, to se nám takhle jednou někdo ožral jak prase a při té příležitosti udělal filmový maraton skládající se z Equlibria, Divergent a k tomu honil u nahých fotek Jennifer Lawrence. Jakmile se ráno vzbudil s hlavou v záchodové míse, tak si řekl "Ty vole, vezmu to nejnudnější z celého Divergent, proženu to příběhem z Equlibrium, přidám špetku toho Hunger Game, a udělám z toho pěkně nudnou sračku. To by bylo, abych nenasral hromadu lidí!" Omalovánky tomu moc nepomáhaly, logické veledíry nemělo ani smysl řešit a ani kapka akce. Jediné pozitivum - nebude žádné pokračování, což stojí i za tu jednu hvězdu navíc. ()
Další kravinka pro náctileté podle knížky. Ale koukatelné to docela je, pomáhá to mu dobré obsazení. ()
Ďalší z rady "young(dumb) adult fiction" filmov, ktoré mladého človeka považujú automaticky za hlupáka s nevkusom. Tento má však na počudovanie aspoň obstojne napísané dialógy a pár lepších hercov, až na hlavného hrdinu, ktorý je klasický dobrácky hysterický nevedko. Viac ako zbierku klišé som od ženskej autorky ani neočakával, žiaľ s pribúdajúcim časom sa dojem stále zhoršuje a záverečná komická polhodina zabila všetky zbytky lepších dojmov. Na vyváženie sexizmu - existuje aj veľmi dobrá ženská sci-fi tvorba, ktorú však nik pre decká neprerozpráva, lebo tam nie je dostatok polopatistickej "akcie" (napr. C.J. Cherryh). Ohľadom témy, ešte stále existuje v USA niekoľko komunít založených na Skinnerovom utopickom románe Walden Two a behavioristických princípoch, najznámejšia z nich Twin Oaks Community ich však už pred časom opustila; experimentom s životom a správnym žitím vždy pomáha, keď sa neberú až tak vážne, že ignorujú všetko ostatné a končia elitárstvom s gumami v radoch "elít". ()
Taková jakože jednohubka. Neurazí, nenadchne. Hlavně jsme už od traileru všichni čekali zlabší Divergenci a bylo nám jasný, že to nebude nic extra. Herci sympatičtí, obsazení mě hodně překvapilo, docela zvučná jména. Jinak jako námět dobrej, ale dost nedotaženej. Celý to bylo trochu nelogický, moc to nedávalo smysl, no. Ale stejně nechápu jak jsem to mohla tři roky přehlížet a nepodívat se na to dřív. Docela oceňuju, že to má jen jeden díl, protože kdyby bylo víc knížek, tak na zfilmování dalších dílů se nikdy peníze nenajdou, a to fakt nesnáším. ()
Kdyby to nemělo tak trochu nedotažený děj, tak bych dal i 5*. Když do toho moc nešťouráte, tak je to zajímavý snímek k zamyšlení. ()
Prijemna oddychovka ale daleko za potencialom ()
Zaujímavé myšlienky ale moc jednoduché a nedomyslene ja chcem lebo je to krásne cítiť lásku nie je riešenie tak isto ako sa jej zbaviť. ()
Problémom tohto filmu je to, že sa jedná iba o melancholický príbeh bez akejkoľvek akcie. A to niekomu nemusí stačiť. Mne teda nie. Toto ale býva problémom mnohých knižných predloh a ich sfilmovaní. Bohužiaľ, jedna myšlienka na 100 minútový film je veľmi málo. ()
Nádherné vykreslení lidské podstaty a povahy. Jak žít v míru, souladu, nepřemnožovat se, neznat co to je nenávist, lež, lakota atd... Líbilo se mi jakým způsobem je film nasměrován. Utlumení emocí je jediný způsob přežití? Jsme příliš inteligentní na to, abychom na této planetě přežili? NEJSME!!! ()
Naprostá idylka, ideální společnost, ale přesto se něco zakazuje. Proč? Protože nic se nezměnilo, jen to má nová jména. Film v podstatě naplňuje ideologii komunismu v budoucnosti. ()
Myslím si, že plným přijetím a oceněním protipólů dosáhneme jednoty v její neskutečné mnohosti. Pokusy o dosažení ideálního lidského života tak, že některé póly buď vymažeme nebo půjdeme cestou slepého středu vždy byly ještě hrozivější, nežli v tomto filmu. Umíme si představit, že rovnocenným postojem k radosti i smutku dojdeme úrovně hlubší spokojenosti. Pak jsou náročnější představy jako třeba ocenění lásky i nenávisti. Ale dokud necháme jeden stín nebo jednu světlou stránku existence oddělenou, popřenou a nezapojenou zcela rovnoprávně, naše existence prostě nebude kompletní a tedy naplněná a šťastná. Myslím, že cílem naší cesty je milovat sebe takoví, jací skutečně jsme a tou cestou je sebepoznávání. ()
Píše se rok 2166 a probouzíte se z cryo spánku v Evropské Unii. Společnost se vyvinula natolik, že offended speciální vločky, transformovaní power rangers a captains nohates absolutně dojebali veškerou kulturu. Jediným řešením bylo si vlastně naordinovat korektní vločky, díky kterým se všichni chovají stejně vypatlaně jako absolventi gender studies v roce 2022. Svět je dobrý a jediná zděšením křicící bytost jste vy, za což vás politicky ukorektní zásahem raketou Javelin. Aby toho nebylo málo, existují zde stále ti vševědoucí chytráci, kteří mají jako jediní Multipass na emoce a můžou si vlastně dělat co chtějí, třeba jako účelně zavraždit díte protože váží jen o pár gramů míň než protějšek. Průser nastává ve chvíli, kdy jeden z těhle Vyvolených daruje emoce v rámci studentského pobytu puberťákovi, jehož první emoce se projeví samosebou v kalhotech a ono volání divočiny tak Džonáše zavede za šťávou, ke které ho to táhne asi stejně jako Syriského imigranta na Německý sociální systém dávek. Džonáš tak svou kalhotovou emocí započne pád dokonalého systému Evropské Unie, který vyvrcholí v útěk do zlé konzervativní České Republiky, kde jsou lidé ještě normální. ()
Výborně zpracované téma. Filmu nechybí hravost ani nápad. Zajímavé je využití černobílého filmu. Za mě skvělá práce! ()
na to, aké kapacity sa v tomto kúsku ocitli mi mi príde výsledok príliš... priemerný. všetko je tak nejako očakávané, predstava o utopisticko-futuristickej spoločnosti s nádychom takmer nacistickej ideológie propagujúcej sociálne elitárstvo, podozrivú rovnoprávnosť na úkor individuality a eutanáziu nie je ničím objavný a takmer zbytočný. hlavný "hrdina" je dosť nesympatický. jeff bridges to nijako zvlášť nezachránil, atď., atď., lepší priemer. ale ak to vaše oči neuvidia, nezaplačú. 65% ()
Ničím nevynikající tuctové zpracování povedené knihy, která není moc akční, takže konec je v tomhle směru výrazně přetažený, jen aby bylo nějaké napětí. ()
Myšlenka byla a začátek není špatný, ale pak je horší a horší, postavy začínají dělat dedukce a teorie úplně zničeho (big brain tower = projdu za ní a ez) eeee cože to prosím? To jak funguje? Asi nejlepší nápad byl, že jsme začali v černobílé a postupně film nabírat barvu, to bylo hezké no. ()
(MOŽNÉ SPOILERY!) Na první pohled poměrně dosti působivý film, jenž velice rázně upozorňuje nejen na problematiku, s níž bychom se mohli v budoucnosti poměrně pravděpodobně setkat. A nikoli v budoucnosti vzdálené, ale dosti blízké (viz. dokonalé pohledy na jedince skrze sociální sítě typu Instagram, díky němuž mladí dodržují jistý styl vzhledu, chování, zkrátka kodexů) (...). Bohužel jest však též dalším příkladem nedokonale uchopené myšlenky. Proč? Na co se vlastně dílo zaměřuje? Proč je pokažené? Postupně vysvětlím: Co když se kdosi velice odvážný, avšak taktéž naivní rozhodne vybudovat kolonii, řídící se až extrémní formou jakéhosi komunismu? Čili vytvoří pět jednoduchých pravidel, pročež nikdo nesmí lhát, nikdo nemůže, a ani nechce nic cítit, a každý den do sebe aplikuje injekce, díky nimž je lhostejně "ve společenské normě"? Ať se celé "Společenství", (jak se zde nazývá obyvatelům města, jichž existuje jen pár na vyvýšeném ostrově) do jednoho má identicky dobře, nosí stejné oblečení a stará se jeden o druhého, bez násilí a podobných zbytečností? Dokonce, pozor, zdejší lidé ani nevidí barvy, neznají hudbu, lásku a strach či bolest! (...). Dle mého názoru dokonalý náčrt děje, ale nešťastně nedotažený, ve víře v pokračování (jež by toho však příliš navíc přinést nemohlo. Bohžužel, čtyři pětiny jsou zde, a pětina by na další část zoufale nestačila). Více k tomuto problému později (...). Možná se někdo ptá: a nepřipomíná mi tento snímek cosi jinatšího? Jakýsi seriál? Správně, měli jsme (ač později, o pět let) tu čest uchopit stejnou myšlenku v podobě o dost rozvedenější, v seriálu Brave New World. A ani zde se tvůrci nepředvedli, jak měli, aby oslavovali zářný úspěch (...). Namísto Nového Londýna však žijeme v nepojmenovaném městě, jež se drží oněch již pojmenovaných zásad. Narodí se dítě, a když splňuje limity, začne růst. Když ne, skončí "vyřazené" (chápejte: zavražděné). Novorozeně roste, až dojde do jakési "devítky". V tu chvíli mu "ti zezhora" (Starší s Předsedkyní, kteří vše řídí) přiřadí kolo, a kamarády, s nimiž stráví krásné dětství (logicky, v tomto světě jen hrají fotbal, povídají si, a mají se "rádi"). A potom, na konci, je s ostatními shromážděno ve velkolepé budově, kde dostane práci. A tak dokola (...). Ano, staří a nemocní jsou též vyřazeni (ale přeci jen, i ta smrt je ukazována ve světle nejhezčím, osvobozujícím!) (...). V tomto městě se narodil i Jonas (Brenton Thwaites, zcela neznámý Austalan hrající jen v propadácích. Ano, má malou roli ve Zlobě, ale opravdu jen malou, což mu asi zachránilo krk). Pracovitý, pečlivě dodržující kodexy, avšak v něčem zvláštní. Vidí barvy! Kamarádí se s jedním klukem (spíše ve vedlejší roli další "propadlík" Cameron Monadghan) a s Fionou (do třetice víceméně neznámá Odeya Rush). Jonas je vyvoleným, ač to o sobě netuší: má ve světě plném dokonalosti uchovávat vzpomínky na minulost, aby rada Starších neopakovala chyby se svými "otroky". Při výběru práce je mu přiřknuta právě tato role. Má docházet za předchozím držitelem vzpomínek, Dárcem, (známý Jeff Dridges. Ptám se: jak se sem dostal?) a nakonec ho nahradit. Postupně, aby hned neviděl válku a nezešílel! (což se, samozřejmě, nestane, jinak by film postrádal potřebné napětí). Dárce dříve vychovával ke stejnému účelu jako nyní Jonase jistou dívku, o níž se později dozvíme, že bývala jeho dcerou. Rosemary (pozor, šok! Hraje ji, podržte se, Taylor Swift. Ikona POP hudby, již bychom zde ale ani náhodou nepoznali. Tedy, pokud máte český dabing) však reagovala přehnaně, když spatřila dávné vzpomínky, a ohrozila tím svůj úděl. Proto ji zabili, tedy, "vyřadili". Jonas však má vše změnit. Ten má pochopit každou maličkost. Jenomže! Mladík se mezitím zamiloval do Fiony. Pokoušel se ji předat ár vzpomínek, narně. Pokusil se ji přesvědčit, aby si nedávala injekce - uspěl, ale ne na dlouho. Fiona totiž i přes vše, co k němu začínala cítit, nehodlala následovat jeho úděl. Dostat se za Hranici, a díky tomu všem vzpomínky a barevný svět vrátit (...). Tím v mých očích, bohužel, hned klesla. Proto si ji cením jen napůl. Proč? Dva polibky, držení za ruce, nic navíc. Jak strojové. Ale jak pochopitelné. Neměla čas navíc, jen by ho zdržovala. A tak se museli, na dost dlouho (a pro nás, diváky, asi navěky) rozloučit (...). Jonas sice splnil svůj cíl, a všechny ze Společenství, včetně Starších a Předsedkyně osvobodil. Fionu zachránil před Vyřazením, ačkoliv jen o fous (mimochodem, kdo ji chtěl vyřadit? Jonasův otec, Alexander Skasgard! Další skvělý herec. Kdo zná True Blood: Pravá Krev, musí se mnou souhlasit. Zde, bohužel, nevyužit). Dárci dal možnost dokázat všem, jak se nemýlil. Ale, naneštěstí, nám přímo v tom nejlepším naskočily titulky. Devadesát sedm minut trvající film už před deseti lety nestačilo na celovečerní zábavu. Natož dnes. Další půlhodina nám mohla přivést Jonase nazpátek. Setkat se s Fionou. Dát více prostoru Rosemary. A tak podobně (...). Snímek sice nemohu přímo kritizovat, částečně se mi i líbil. Ale zde jsme se dočkali typicky špatné vlastnosti filmů druhu science - fiction/romantických. Málo využitá část emoční (láska Fiony a Jonase, vztah Dárce a Rosemary) a až příliš podrobně, až příliš času zabírající část technologická (koho zajímá postupný vývoj k dospívání, když o nich nakonec vědět nepotřebujeme? Koho zajímá tisíce vzpomínek, když se máme zabývat jinými věcmi, na něž nakonec nestačí stopáž, lépe řečeno, finance tvůrců?) (...). Zkrátka, nejsem ani naštván, ani spokojen. Spíše rozčarován. 60 procent. Padesát za polovičaté dojmy, pět za půvabnou Odeyu Rush a pět za "přítomnost", o níž nikdo nevěděl, Taylor Swift. Doporučuji zhlédnout jen jednou za půl roku či rok, a jako "jednohubku". A s očekáváními radši šetřete. () (méně) (více)
Nepříliš originální film podle knihy cílené na náctileté. Řada motivů již byla k vidění jinde a často v mnohem zdařilejším provedení. Film dosti připomíná Equilibrium, ale nejedná se o kopii. Kniha, podle které je Giver natočen, je starší. Herecké výkony byly spíše slabší, navzdory nečekeně kvalitnímu obsazení (Bridges, Streep, Skarsgard). I když hlavní příčinou špatného dojmu je rádoby hraní Thwaitse, který se první polovinu tváří jako zfetovaný retard a druhou jako zarputilý šimpanz. Nedostatky v logice se objevovaly v celém filmu, ale závěrečná pasáž byla tak zoufalá, že mě skoro rozbolely zuby. Ale abych jen nenadával, hraní s barvami a přechod od černobílé k plné barevnosti byl povedený. Pokud chcete vidět dobrý dystopický film, pusťte si Brazil! ()
Říkám si, kdybych nečetl knihu, jestli bych z toho filmu něco měl. Ve filmu chybí plno zásadních věcí, které jsou pro pochopení jejich světa důležité. Ten konec byl obzvláště divný, knižní zakončení je sice podobné, ale rozhodně není takto jednoznačné (což mu je mnohými vyčítáno). Herecké výkony byly hodně slabé a jejich chování naprosto nepřirozené. Nějak mě nedokázaly vtáhnout do děje a uvěřit příběhu. A předat nějaké "poselství" se filmu také nepodařilo. Hodnocení - kniha 80%, film 35%. ()
Související novinky
Dárce a Piráti z Karibiku
Čtvrtí Piráti z Karibiku vydělali miliardu dolarů, zároveň se ale dočkali tak tristního přijetí, že u Disneyho s pátým dílem nepospíchají. Scénář byl sice hotový už v roce 2011, producent Jerry… (více)
Reklama