Mezi vlky

KINO - Lidi čekali přímý útok a Carnahan na to šel od lesa :) Chlapská balada, která jde proti očekávání a já byl naměkko od první sekvence a a pak ještě několikrát. Liam Neeson je trefa do černého a věřím, že opravdu má slušnou šanci na nominaci (film bude mít re-release v oscarové sezóně) a Marc Streitenfeld zas dokazuje, že je perfektní volba pro náladovotvornou hudební složku. Nemůžu se dočkat, co udělá s Prometheem. (08.03.2012)

Takovej pohodovej chlapskej outdoor, doletěli, zakempili, láhev Jacka otevřeli, vo bohu porozprávěli, vo kurvách, vo dětech, no a občas někoho sežral vlk. Carnahanův pokus o drsné survival drama nemá podle mého nic společného s hororem, je to mnohem spíš režisérův pokus o vážné existenciální téma, které sráží zvláštní umělá pachuť digitálního "zla" a digitální epiky. Tomu filmu hodně sluší výprava, sluší mu Liam Neeson, sluší mu i Streitenfeldova lyrická hudba (klidně bych jí čekal spíš v severském filmu)... ale hodně mu ubližuje to, že Carnahan má tendence krutost a nemilosrdnost přírody dotahovat ad absurdum uměle: dovedu si představit, že jako syrové drama bez jediného digitálního doteku by tohle mohlo být brilantní téma pro Petera Weira. Snaha jít na maso a krev vyznívá u Carnahana do ztracena nikoli proto, že by byl málo efektní, ale spíš proto, že to s efekty zbytečně přehání. Dílčí věci mu neupírám. Úvod a závěr jsou silné jak medvědí krk. Ale snaha udržet dialogy nad hladinou patosu a prázdných proklamací zrovna dvakrát nevychází. Mezi vlky je film, který se snaží rozjet se zataženou ruční brzdou. Zároveň je to docela ironický obraz toho, že naše představy divoké přírody ohraničují hollywoodské filmy, Discovery Chanel a CGI efekty. Jenže Carnahan nám chtěl ukázat přesně to, co v těchto obrazech chybí (duchovní přesah existence vydané na pospas divočině). A nevyšlo mu to. Když jedna z postav řve: "vy nejste zvířata, my jsme zvířata", nemá pravdu. V tomhle filmu není zvíře nikdo. Proto v něm chybí byť jenom náznak fascinace něčím jiným než táborákovou metafyzikou. (16.03.2012)

Aniž bych blíž tušila, o čem to je, aniž bych si pamatovala přesný název a jen s tím, že v názvu jsou vlci, a s upřímným přesvědčením, že hraje-li v tom Neeson, bude to výborný film, jsem se chystala při návštěvě u rodičů kouknout na "Mezi vlky", když už to příhodně běželo v televizi. Ten večer běžel na jiném programu jiný vlčí film (shodou okolností ze stejného roku), a to "Město vlků". Než jsem si před filmem uvařila čaj, mamá přestaly bavit reklamy (a proto nadále bude muset skleničky leštit, místo aby je za ni vyleštil Mr. Propper) a přepínala. Přepínala tak dlouho, až narazila na "Město vlků" a v něm uvízla na celý večer a já s ní. Omyl jsme poznaly vcelku rychle, ale už jsme to dokoukaly. Tam byli místo vlků husky, tady místo vlků byli digi mutanti, jedni i druzí se chovali divně. Nenávidím zimu jako roční období, nenávidím sníh, tady jsem trpěla jak zvíře, sníh za okny, sníh ve filmu, nabídnout mi u toho někdo sněhové pusinky, asi mu je skrz zadnici nacpu do nosu. Pokud už se člověk má ocitnout někde ve sněhu, je rozhodně lepší mít housera než vlka. (25.01.2016)

"Platí mi za zabíjení těch zvířat, aby vás nezabíjela. Takže mi věř, že to jsou masožravci a serou na bobule a keříky!" Skvělý film, který se v žádném případě nebojím srovnat s tím nejlepším v tomto žánru. Tedy s Lovci lvů či Na ostří nože. V kině už dlouho nebylo takhle mrazivo (aniž by vinu nesla přehnaná klimatizace) a lekavě děsivo, a já jsem nadšený. Rozhodně jsem nečekal, že Mezi vlky bude tak přemýšlivý snímek (a jak šilhám po okolních komentářích, řadě lidí vadí právě to), který mě v závěru dokonce několikrát dojme, ani že bude plný tak strhující akce... A už vůbec bych nehádal, jak parádní kompromis mezi těmito dvěma polohami se scénáristům a režisérovi podaří vytvořit. Liam Neeson bezchybný, parta přeživších těžařů velice dobře napsaná směsice postav (každý z nich mě zajímal), scény jako pád letadla, probouzení se ze snů, noční i denní útoky vlků, jednotlivá úmrtí a ohromné finále (včetně potitulkové scény) na mě zapůsobily stejně silně jako netrapné (!) hrdinovy vnitřní monology, flashbacky a všudypřítomné, tu a tam velice vtipnými bonmoty prošpikované úvahy o životě, smrti a tak vůbec. Tím jediným, co bych mohl "Vlkům" vytknout, kdyby se mi chtělo, by patrně byla scéna s útesem. Nicméně se mi nechce.___P.S. Po dvou letech jsem s hrůzou zjistil, že Liama Neesona na DVD dabuje Pavel Vondra! Tomu říkám zločin a ptám se, co dělá naše justice!? (08.03.2012)

Svoje chvíle to mělo. Vití vlků v lese má grády, přelez přes propast je těžkou zkouškou všech akrofobiků, pár krvákových scének potěší, atmosféra "ledu, sněhu a pustiny" je působivá, sem tam se povede pěknej pohled na zasněžený panorama. A Neeson se svým herectvím a hlasovým spektrem sakra výraznější, než všichni ostatní. Zdejší banda jsou nudný tataři, co se předhání ve výbuších vzteku, vyprávěním dojemných životních příběhů, sebeobětováním a haluškách. A vlci... Lepší by asi bylo, kdyby jen řvali v lese. Když totiž přijdou do záběru, vypadaj jako lepší odvar tvajlajtovskejch mluvících vlkodlaků, až člověk jen čeká, kdy alfa samec při příchodu k ohni řekne: "Nazdar, jak to jde?" A vyloženě na facku je stupidní linie s flashbacky na Neesonovu ženu, to radši čučet, jak se černoch budí ze sna a brečí nad mrtvou sestrou. Není to ten film, co jsem původně CHTĚLA vidět (něco jako The Edge s vlkama a bez Hopkinse), ale jednou se na to koukat taky dá. (03.10.2012)