Rachel se vdává

Dva dovody ma viedli k tomu, aby som si tento film pozrel. Ten prvy dovod je reziser Jonathan Demme, ktory natocil MLCANIE JAHNIAT (1991) alebo PHILADELPHIU (1993) s Tomom Hanksom a s Denzelom Washingtonom a okrem tychto filmov si uz na ziadny iny od neho nepamätam. Mimochodom pre zaujimavost by som chcel dodat, ze hned na zaciatku filmu ako odkaz na Mlcanie jahniat spomenie Anne Hathaway samotneho Hannibala Lectera pocas jazdy autom z liecebne domov. Druhy dovod je moja oblubena herecka Anne Hathaway, ktora bola pravom nominovana na Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak v konkurencii si Oscara domov odniesla Kate Winslet za ulohu v drame PREDCITAC (2008). Myslim si, ze z tohto nametu sa dalo omnoho viac vyskrabat, ako to predviedol reziser a namiesto toho akokeby zabudol na noznicky v strizni a neskratil svadobnu zabavu, na ktorej sa zabavali asi len herci alebo i neherci. V kazdom pripade, chvilami to bolo dost nudne a na konci zaverecnych titulkov mi v hlave presla otazka: ,,A to bolo vsetko?" _________ Anne Hathaway - (Kym) +++ Rosemarie DeWitt - (Rachel) +++ Debra Winger - (Abby) +++ Jerome Le Page - (Andrew) +++ Sebastian Stan - (Walter) +++ Roslyn Ruff - (Rosa) +++ Bill Irwin - (Paul) +++ Produkcia: Jonathan Demme +++ Hudba: Donald Harrison Jr., Zafer Tawil +++ (28.04.2010)

Veľmi nesympatický film, a to kvôli nenormálne negatívnym vzťahom v rodine, ktoré sú tak deprimujúce že mi to liezlo krkom. Kamera bola taká príšerná že pri 90% záberov som si vedel predstaviť kameramana, ktorý to natáča. Asi to tak chceli ale na mňa ten amatérsky efekt nezapôsobil. Jediné čo v tomto filme stojí za pozornosť je Anne Hathaway. Je krásna, je sexy, je vynikajúca herečka a tu sa naozaj predviedla. (26.04.2010)

Tři mi přijdou málo a trochu nefér s ohledem na několik scén s Anne Hathaway a Rosemarie DeWitt, které obě hrály skvěle, ale na čtyři mi něco chybělo, respektive spíše přebývalo. V určitých chvílích má film až mrazivou hloubku (zpověď na skupině, talíř, dialog s matkou), ale bohužel bylo nezbytné přetrpět i slabší momenty, např. když účastníci večeře jeden po druhém začali pronášet své láskyplné přípitky. Kamera se naštěstí po úvodních divokých minutách trochu zklidnila. A rád bych ještě věděl, proč měl Sidney na nose tak příšerné brýle. (11.03.2013)

Nikoli další díl Deníku princezny, ale domácí video o vypuštění stáda kostlivců v rámci předsvatební psychózy s Rachelinou sestrou v hlavní roli, tak trochu a la Dogma. Potížistka Kym dělá dlouho kašpara a jako pozérka tím ostatní poznamenané jen vytáčí. Pak ale nastane situace, kdy klaun pod tíhou vlastních mimiker řekne něco jako: mužu abstinovat, mužu se všem omluvit, ale co se stalo, nezměním i kdybych byla Matka Tereza, a musím s tím do smrti žít ... a ta byla i s Anne Hathaway oscarová. Trauma pod povrchem ale výrazně otupuje až ubíjející roztahanost kolem svatby. Život, když něco bolí a něco se hojí, je taky rozvleklej, ale tady to bylo podle mě zbytečný a na škodu. 3,5*. (28.09.2009)

Úlohy tělesně a duševně postižených jsou samozřejmě jen jednou částí z palety rolí, které hercům předplácejí účast na ceremoniálech, kde jsou dekorováni ti nejlepší. Další jistoty představují role homosexuálů, alkoholiků, drogově závislých a nejrůznějších trosek, klátících se na okraji společnosti. Kategorií pro sebe sama pak jsou party, kdy se herci vtělují do jiných slavných osobností - politiků, hudebníků nebo filmových hvězd - a úlohy, při nichž podstupují až neuvěřitelné tělesné proměny. Co dobrou hodinu funguje při budování napětí a dávkování informací, to se v závěru rozmělní do vyvařeně smířlivého poselství, servírovaného rádoby nenásilně na pozadí pokračujícího svatebního veselí. Být závěr o dvacet minut kratší nebo delší, moc by se nezměnilo: film skrze zbytnělou stopáž ubíhá kamsi do ztracena. Rachel se vdává poměrně věrně ukazuje dnešní tvář nízkorozpočtové americké kinematografie, kdy jména proslavená Hollywoodem odbíhají do nezávislých sfér a tam se pokouší o ono pravé velké umění. Plodí filmy ambiciózní, okázale inteligentní a za každou cenu seriózní. A snad i proto poněkud umělé a myšlenkově vyčichlé. Typově lze Demmeho snímek zařadit k festivalovým objížděčům typu Frozen River. (08.06.2020)