Duel Frost/Nixon

Nejprve to vypadá, že tohle téma nemůže utáhnout dvouhodinový film. A řádně zaujmout. Nakonec je opak pravdou a tenhle slovní souboj v některých momentech přiková k sedačce. Může za to jeden nápad britského baviče a moderátora talk-show Davida Frosta, který se v honbě za vidinou vysokých ratingů neváhá zadlužit a vyzve po aféře Watergate v ústraní žijícího exprezidenta Nixona na sérii rozhovorů. Nixona zaujme nejen slušná finanční odměna, ale i možnost rehabilitovat se před národem. Jenže lehkomyslný Frost z nápadu nakonec vykřesá ostře sledovaný soud, který bývalý prezident nikdy neměl. A hrdý národ se možná dočká nějaké té omluvy od jediného oficiálně odstoupivšího amerického prezidenta.. Ron Howard je přepečlivý a na snímku je to znát. Jeho dílo je přehledné i pro neznalé a podstatně mladší ročníky a i přes dosti nezáživné téma je dostatečně atraktivní. Obyčejný televizní rozhovor je tu nosnou dramatickou linií, k čemuž režisérovi bravurně vypomáhá ústřední herecké duo. Frank Langella i Michael Sheen rozpoložení obou bojovníků vždy dokonale dokáží převést na plátno. V některých momentech fakt velká poklona (sorry, Seane i akademici, ale o Oscara se měl poprat Langella s Rourkem). Obrovská profesionalita čiší i z dalšího hereckého osazenstva (Sam Rockwell, Kevin Bacon nebo Matthew Macfadyen), Rebecca Hall zase dokazuje, jak moc dokáže vymačkat i z tak maličké role. A navíc jí to náramně sekne. Oko divákovo nicméně potěší i výborný střihač s kameramanem, kterým může Howard líbat nohy. A vlastně i sám sobě.. (21.09.2010)

Nikdy v životě jsem nezalhal ani nezamlčel žádnou informaci a patrně bude snadné uvedené tvrzení vyvrátit. Jenže já jsem Čech, takže se čelem k nezvratným důkazům nepoložím a budu si stále brumlat svou verzi. To americký prezident Nixon, to je jiné kafe. Lží se sice živí, ale tváří v tvář nepřesvědčivému důkazu se sesype jako domeček z karet a přizná se i k tomu, za co může Ford, Lincoln nebo nějaké jiné americké auto. To ve mně vzbuzuje pocit, že americký politik skutečně slibuje to, co slíbil a odvolává to, co odvolal, ale stejně tomu nemohu uvěřit. A co se týká filmu, tak moc napínavý nebyl, neboť patrně nejsem jediným, kdo již dříve obdržel informace o tom, jak to tenkrát dopadlo a cesta k vítězství novináře nad politikem rozhodně nebyla vydlážděna nějakou úžasnou zábavou. (01.11.2013)

Ron Howard jako na houpačce, po slabé Šifře se vytasil s tímto majstrštichem. Dvě hodiny člověk čučí jestli nakonec televizní moderátor David Frost nakope starý zadek Richarda Nixona, který se velice rád poslouchá. Nakonec se jedná o duel dvou rivalů se vším všudy, zpočátku jsem Frosta podezříval, že svou přílišnou pasivitu předstírá. Pochvalu zaslouží všichni herci, hlavně tedy duo Langella/Sheen. (12.05.2011)

Velký zážitek. Z duelu Frost vs. Nixon sice vítězně odešel Frost, na plátně však můžeme za vítěze považovat dokonalého Franka Langellu. FROST/NIXON je báječný herecký koncert, druhak kvalitní a svižná rekonstrukce (žádné stoneovský 3-hodinový spektákl se nekoná) a do třetice velmi kvalitní drama, poslední hodinu ve které se odehrává interview jsem sledoval s hodně velkým napětím. 90% (23.06.2009)

"Proč jste nespálil ty pásky?" Nixona jako člověka nemám ráda, Nixona jako historickou osobnost hodnou zkoumání miluju. Na Duel Frost/Nixon jsem chtěla vyrazit hned, sotva se v plzeňských kinech objeví a nakonec jsem čekala dlouhé čtyři týdny od oficiální české premiéry. Když jsem ale viděla sál, kde kromě mě a Tomáše seděl už jen starší pár, pochopila jsem, proč s jeho uvedením plzeňská kina otálela. Americká politická historie u nás asi nemá zrovna na růžích ustláno, navíc příběh ve stylu bývalý prezident vs. novinář se může jevit nesmírně nudně. Duel Frost/Nixon je ale vše, jen ne nudný. Na první pohled zdlouhavá látka se pod Howardovýma rukama mění v nesmírně dobře koukatelnou zábavu, pro mě jen trošku historicky nepřesnou. Ne, že by Langella svou roli nezahrál skvěle, zlatého plešounka s mečem bych mu dohodila bez problémů, bohužel Nixon byl tak uzavřeným člověkem, že nějaké bratříčkování a noční telefonát Howardovi jen tak neuvěřím. Jenže pak přijde jiný okamžik a Langella, přestože není Nixonovi vůbec podobný, má tak vybroušená gesta, hlas, mimiku a pohledy, že v něm bývalého prezidenta přímo vidím. Minimálně herecky podle mě svého oponenta Michaela Sheena nemilosrdně převálcoval. Dokonce jsem na okamžik Richarda Nixona i začala litoval. Technický dodatek: Hned po návratu domů jsem si pustila skutečný rozhovor Nixona s Frostem a mám pocit, že Nixon je vítězem duelu i ve studiu. Kdyby sám ke konci nehodil moderátorovi záchranné lano a nezeptal se ho, co by americký lid chtěl od něj slyšet, mohla z toho taky vyjít devadesátiminutová hádka na téma "zakrývání zločinu" (Frostovo pojetí) vs. "zakrývání činu, o kterém jsem nevěděl, že je to zločin" (Nixonovo pojetí). A žádný film by tak ani nemusel vzniknout. Na druhou stranu už aspoň toho Richarda Nixona tolik nelituju. (23.03.2009)