Bojovnice

Bum, prásk, leh. Perfektní naplnění škatulky mlátivého filmu se všemi potřebnými útrapami, tvrdými tréninky a vyhecovanými zápasy. Ta kulturní rozpolcenost hlavní hrdinky v kombinaci s perfektně natočenými akčními scénami prostě chytne. Jak já bych chtěl ten soundtrack napchaný božími tureckými rytmy. (30.03.2009)

Místy je to kapánek zidealizované, metafory boje proti zkostnatělým tradicím naservírované tak očividně, aby to bylo jasné i těm největším nechápavcům a Aichin vztah s tím blonďatým chcípáčkem Emilem, neměl ani desetinu chemie, co měla se svým nepřítelem Omarem. Jejich kuchyňská bitka neměla chybu, přesně ve stylu známé pravdy, že láska a nenávist mají k sobě velmi blízko. Ale o romantiku tady ani nejde, Aicha je skvělá mladá žena a v pravém slova smyslu bojovnice, co si hledá svou cestu na slunci a já si tu holku prostě zamilovala, její urputnost, její vnitřní sílu, ale i zranitelnost vůči rodině. Další věcí je, že já k filmu přistupovala s předpokladem, že to bude taková light verze dívčího karate, jen vedlejší přívažek k příběhu, ale byla jsem příjemně překvapená, protože za ty kung-fu choreografie, by se nemusel stydět kdejaký asijský akčňák. Tu tureckou rozjuchanou hudbu, bych si osobně do sluchátek asi nepustila, ale tady to spojení s bojovými scénami fungovalo celkem dobře. Takže, abych to shrnula, za Aichu, kung-fu a za to, že jsem se ani minutu nenudila, je to za pět. Jaký je smajlík pro kung-fu pozdrav? Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (28.04.2015)

Nejlepší na celém snímku je, že nemá potřebu se žánrově vymezovat. Od dánsko-švédského dramatu by jeden očekával striktní realističnost, na druhou stranu na kung-fu řežbu od začátku až do konce bych asi nechala koukat jedině přítele. Tady se však žádné bariéry nerespektují. Máme zde funkční svět teenagerky 21. století, ale když přijde na chucknorrisovské kopy z otočky, neváhají tvůrci nahlédnout do mysli mladé hrdinky a popustit uzdu fantazii. Romantický vztah odvyprávěný především pomocí soubojů si rovněž zaslouží černý pásek. (11.09.2013)

Na prvních patnácti minutách tento film ukázal, co všechno mi na moderním pojetí bojových umění vadí. Návštěva u velkého mistra ve škole s vystavenými trofejemi vystavěla na dlouhou dobu stopku ve sledování tohoto filmu. Když jsem se to rozhodl dokoukat, jen jsem se ujistil, že to přesně bude taková ztráta času, jakou jsem tušil. Klišé, třikrát klišé, prázdné žvásty. Pche. 10 % (06.11.2008)

Velmi zajímavý film, který z vysoka shlíží na všechna bojová/taneční/romantická cosi made in USA. Seveřané se nemusí ani příliš snažit, aby i ze stokrát zpracované zápletky dokázali udělat něco jediněčně svýho, co vypadá a zní přirozeně. Důkazem, že to oravdu funguje je moje osoba, která si vybudovala hluboce zakořeněný odpor k čemukoli, co je bojové/taneční/romantické cosi made in wherever. Do týhle záležitosti jsem tak šla jen s minimální nadějí, že by to nemusel být zas až takový crap, když se do toho pustili seveřané, a hle, on to skutečně takový crap nebyl, ba co víc a světe div se, bavilo mě to. Určitě by šlo vyjmenovávat mouchy o velikosti ováda hovězího, které se vztahují ke kvalitě filmu, ale navzdory tomu to celkově působilo dost dobře, abych tomu mohla dát 4 překvapivé csfeďácké hvězdy. Nicméně i tak si nemohu odpustit nezmínit nedotaženost konce (asi se jednalo o záměr, který ovšem mě osobně vůbec nesedl) a stejně tak mi přišlo trochu moc okaté a nepřirozené poukazovat na sociální problémy pomocí koníčka, který i když měl hrát hlavní roli ve filmu, byl nešetrně odsunut na veldejší kolej, aby vynikl právě onen sociální kontext. Trochu škoda, ale i tak, celkově dost dobré a zajímavé. (16.07.2012)