Bojovnice

Aicha je turecká přistěhovalka, která chodí na střední školu a jejíž největší vášní je Kung-fu. Trénuje jej, kde se dá, a odnáší to jak popelnice, tak poličky. Bohužel tato láska neodpovídá ideálům náboženských tradic a tak ji musí před svou rodinou tajit. Kromě hezkého tréninku a několika efektních soubojů nabízí film silnou dramatickou linii o vztazích v turecké komunitě. Díky tomu se mohou ti méně znalejší i něčemu přiučit. Tak povedený kosmetický kabátek bych od Dánů neočekával a stejně tak potěšily i herecké výkony. Jen dořešení všech linií mi trochu scházelo. Zábava skvělá. (10.07.2008)

Místy je to kapánek zidealizované, metafory boje proti zkostnatělým tradicím naservírované tak očividně, aby to bylo jasné i těm největším nechápavcům a Aichin vztah s tím blonďatým chcípáčkem Emilem, neměl ani desetinu chemie, co měla se svým nepřítelem Omarem. Jejich kuchyňská bitka neměla chybu, přesně ve stylu známé pravdy, že láska a nenávist mají k sobě velmi blízko. Ale o romantiku tady ani nejde, Aicha je skvělá mladá žena a v pravém slova smyslu bojovnice, co si hledá svou cestu na slunci a já si tu holku prostě zamilovala, její urputnost, její vnitřní sílu, ale i zranitelnost vůči rodině. Další věcí je, že já k filmu přistupovala s předpokladem, že to bude taková light verze dívčího karate, jen vedlejší přívažek k příběhu, ale byla jsem příjemně překvapená, protože za ty kung-fu choreografie, by se nemusel stydět kdejaký asijský akčňák. Tu tureckou rozjuchanou hudbu, bych si osobně do sluchátek asi nepustila, ale tady to spojení s bojovými scénami fungovalo celkem dobře. Takže, abych to shrnula, za Aichu, kung-fu a za to, že jsem se ani minutu nenudila, je to za pět. Jaký je smajlík pro kung-fu pozdrav? Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (28.04.2015)

Na prvních patnácti minutách tento film ukázal, co všechno mi na moderním pojetí bojových umění vadí. Návštěva u velkého mistra ve škole s vystavenými trofejemi vystavěla na dlouhou dobu stopku ve sledování tohoto filmu. Když jsem se to rozhodl dokoukat, jen jsem se ujistil, že to přesně bude taková ztráta času, jakou jsem tušil. Klišé, třikrát klišé, prázdné žvásty. Pche. 10 % (06.11.2008)

I ked kostra pribehu vychadza z klasickeho set-up (nielen) teen martial arts filmov "mlady clovek si musi najst svoje miesto v zivote a vybojovat svoj doteraz najvacsi zapas", velkou vyhodou a pozitivom je etnograficky mix prostredia v ktorom sa odohrava. Turecki pristahovali v Dansku, do toho zakomponovane bojove umenie vychodu, ktore tu nie je iba ventilom pre vyskyt bojovych sekvencii, ale je ukazovatelom moralneho kodexu a apelu na spravne hodnoty. Kung-fu tu sice podla ocakavania je katalyzatorom takmer vsetkych problemov a trecich ploch medzi postavami, ale zaroven poskytuje aj cestu von a skrz dojo aj miesto, kde sa rozdielne spaja. Takto to mozno znie lacno, ale v rukach reziserky s citom pre kompoziciu obrazov s chytlavym muslimskym hudobnym podfarbenim uderne rytmizujucim sceny a spad deja, a hlavne vdaka naprosto prirodzenemu a presvedcivemu hereckemu vykonu ustrednej predstavitelky sa film meni na fungujucu dramu. A navyse, bojove sceny su vyborne. Silnych 90% za maly velky film so srdcom. (20.06.2008)

Bum, prásk, leh. Perfektní naplnění škatulky mlátivého filmu se všemi potřebnými útrapami, tvrdými tréninky a vyhecovanými zápasy. Ta kulturní rozpolcenost hlavní hrdinky v kombinaci s perfektně natočenými akčními scénami prostě chytne. Jak já bych chtěl ten soundtrack napchaný božími tureckými rytmy. (30.03.2009)