Eliška Likes it Wild
Režie:
Otakáro Maria SchmidtScénář:
Otakáro Maria SchmidtKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrají:
Zuzana Stivínová, Bolek Polívka, Martin Dejdar, Veronika Žilková, Jiří Lábus, David Vávra, Kamila Asterová, Bohumil Klepl, Tatiana Dyková, Sandra Nováková (více)Obsahy(1)
Jsou filmy, ze kterých je každou minutu cítit léto, bezstarostnost a chuť si hrát. Přesně takovým je i snímek letošního režiséra a scenáristy Otakára Schmidta, jímž na sklonku 90. let vstoupil do světa hraného filmu. Zavádí nás do podniku požitkáře Marčéla, který funguje jako letní bar i varieté. On sám s manželkou vystupuje po večerech na jevišti, přes den pracuje jako plavčík a Eliška v místní požitkářské cukrárně. Zdá se, že jejich domov se stává středobodem celého předměstí, v němž se začínají dít věci balancující na hraně absurdity. Do ohnivých vztahových soubojů protagonistů vstupuje opojení z omamných hub i realita filmového natáčení, jehož se hlavní postavy náhle stávají účastníky. Barvitý film plný bezbřehé stylizace a vypravěčské svobody plně zapadá do nespoutané tvůrčí atmosféry sklonku 90. let, kterou stojí za to si připomenout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (134)
Jako film to snad ani nemá smysl hodnotit, Otakáro si vzal do hlavy, že udělá film, vzal všechny svoje herecký kamarády a řek jim ať se dobře bavěj. Film ovšem nevzniká samoorgnizací a pobavení diváka nijak nekoreluje s uspokojením herců na place. Věřím, že natáčení byla pěkná divočina, divočina před obrazovkou se projevila pouhou myšlenkou na to, vrazit si sirky pod víčka, abych to vůbec zvládnul dokoukat, za což může panrežisér vděčit jen svý pověsti v divadle Sklep, pro kterou jsem schopen leccos odpustit a přetrpět. Takže pokud to považujete za film, raději se tomu vyhnout velkým obloukem. Je spoustu větších blbostí, kterýma se dá promarnit čas o poznání kvalitněji. Jediný, čím je Eliška zajímavá, je její dokumentární hodnota. Skvěle vypovídá o atmosféře vskutku divokých devadesátek, kdy stačilo vymyslet sebevětší píčovinu a člověk na to nějakým zázrakem vždycky dostal materiál (včetně toho lidskýho). Mladá Tatiana Vilhelmová v bikinách už je jen taková třešnička na dortu z rohypnolu, mochomůrek a prošlý šlehačky. ()
To bylo zase dílo. Člověk se ptá už po sté, kde se na tohle berou peníze a pak ještě jednu otázku si pokládám. Proč na ně někdo prachy dá? Vždyť to ani nemohlo vydělat money zpět. Mě se tedy ta smyslná erotika moc nepáčila. Vidět v té době sice ještě mladou a sexy Veroniku Žilkovou, jak si sedá na pétanquovou kouli a dělá si s ní dobře, mě zase tak nerajcovalo. Stejně jako sexy náznaky se psem - to mi přišlo už lehce za hranou. A náznaků zoofilie tam bylo více. Film postrádá nějakou logičtější a smysluplnější dějovou linku. Postrádá i kvalitnější scénář. Tohle spíš bylo takové psychedelické dílo plné abstraktních náznaků o čemkoli si jen představíte. A že to bylo nominována na Českého lva? To jen svědčí o tom, že nazývat Lvy českým Oscarem je čiré bláznovství. ()
PRO MUŽE:Otakáro Mária Schmidt je excentrický pošuk a exot. Nebyl tedy jediný důvod domnívat se, že by v jakémkoliv aspektu mohl být jeho první celovečerák normální. A v tomto ohledu Otakáro vážně nezklamal. Vyzobal vše z historie české kinematografie, co bylo kdysi bláznivé a snad i avantgardní a konsternovalo diváckou obec. Jenže čas oponou trhnul a co dříve šokovalo, dnes nudí, co vypadalo novátorsky je zastaralé, co mělo šmrc je pruda. Přehnaná barvotiskovost kostýmů (Šakalí léta) švenky kamerou (Chytilová – Kalamita, Kopytem sem, kopytem tam), bizarní dialogy a situace (jako přes kopírák divadla Sklep, ale bez jejich poetiky a dikce), občasné makro záběry na detail – pokud možno pro nic za nic... škoda slov. Plagiátor a neumětel v jednom. Kdyby své citace aspoň pořádně oprásknul, mohl by být podezírán z holdu svým vzorům, bohužel Otakáro zůstal svým v tom nejhorším slova smyslu. Už ve Sklepě byly jeho výstupy skoro stejně šílené, jako blbé a vesměs nudné. Především naprosto zbytečné. Tak jako tento film. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Českých hereckých hvězd víc než na letní obloze a nemůžu, madame, říci, že by se nesnažily. Jen mám takový pocit, že se herci bavili výrazně víc na natáčení, než diváci při projekci. Pár dokonalých hlášek a jedna perfektně samicní ramlice to nespasí. A rozcapená Žilková už vůbec ne. Bohužel. HLÁŠKA:Já jsem zachraňoval lidi v době, kdy ty jsi říkala hovnu kokos// Pěstuje bonzaje a trošku přibonzovává.// Dal bych si doutníček, ale co když mám rakovinu? Tak si dejte rakvičku.//Otec: Běž si s kamarády měřit šuliny. Syn: My si máme aspoň co měřit, kdežto ty si ho můžeš jen zvážit. Otec: Jo ale zato mám dva, jeho a tebe.// Co je? Ále, včera jí vojel pes a dneska Marcello.//Jó mladý berušky na mě letěj, jak na sladkou bliznu. ()
Barevný, tripoidní výlet na houbičkách do nitra Otakárovy fantazie! Hudba je na jedničku se čtyřmi hvězdičkami, obrazy (na český film) úžasně smyslné a extravagantní, do toho šeptající, tancující a žonglující Bolek Polívka, sexy kočka Zuzana Stivínová(jaký rozdíl proti pastičkám!) zpívající národní hymnu,nadržená Veronika Žilková, v miniroličce Michal "Vrtulník" Viktořík, Petr Čtvrtníček ulítávající, toť opojný mixovaný nápoj pro všechny čivy ve vašem těle! Budete-li se na konci ledna (na hlavě beranici a na nohou palčáky) choulit v ušáku ve vašem obýváku (sakra, už zase nedovezli ten koks!), díky tomuto snímku se k vám léto aspoň na chvíli vrátí.¤ ()
Otakára Schmidta jsem bral coby dřívějšího člena divadla Sklep jako talentovaného umělce. Tímhle filmem ale u mě skončil (a pak se ještě více degradoval rolí v příšernosti Vyhnání z ráje). Eliška je skutečně film ulítlý tak, že kdyby byl ulítlý ještě o kousek více, opustil by naši Sluneční soustavu. Doufal jsem, že už nikdy nikdo nenatočí podobnou hovadinu, ale Věra Chytilová mě přesvědčila o opaku. ()
Reklama