Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (414)
Patří k těm filmům, které nepochybně zaujmou. Nevhodný třídní původ a dobové klima plné deformujících tlaků zlomit charakter je perfektně ztvárněné. Rudolf Hrušínský v roli dědy nádherně hloubavý a nepoddajný působí tak autenticky, až mě mrazilo z té doby v zádech. Temný obraz lidského dramatu má i rys tragikomiky a emocionální působnost. ()
"Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane." Z trojice porevolučních "armádních" filmů mi tenhle přijde nejlepší. Mám ho hodně rád. Je zvláštním způsobem zábavně smutný a smutně zábavný. To prolnutí vojenské sebekarikatury a smutné kruté reality je neuvěřitelně působivé. Za což může velmi dobře napsaný scénář a skvělé obsazení. Zedníčkův Smrtibrácha rve rodidla. ()
Svinstvo vrší další svinstvo..... Janek měl v životě smůlu. Soudruzi mu popravili tátu a z něj se stal třídní nepřítel. Jako dítě se snaží bojovat, dokázat, že heslo ,,VŠICHNI ZA JEDNOHO....“ komunisté nevymysleli, ale marně. Naštěstí jeho dědeček je moudrý muž.... Zajímavý, opomíjený snímek, který má co říct k 50tým létům a lehce i k PTP. Právě vojna tomuto filmu uškodila, protože povolávacím rozkazem film opouští dramatičnost života těch let a jen ukazuje s mírným nadhledem vojenskou stupiditu u PTP. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, že se voják ČSLA nikdy nevzdával. 2.) Chci vidět SMRTIHLAVA! 3.) Studuju ,,na tankistu“ a nevím, jak má velet velitel tanku. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Bolesť vždy čaká niekde vedľa a príde. Ale nikdy neostane. Tak pravil skúsený dedo, ktorý bolesti zvládol dosť. Všetko ticho, bez pátosu a dramatických scén. Pripomenul mi, že dnes je všetko hlučnejšie, okázalejšie a dramatickejšie. Zabudli sme na časy núdze, trápení a bolesti. Aj preto treba pripomienku. Obzvlášť v takejto podarenej podobe. ()
Tož tak na světě.. Trochu upozaděný klenot české kinematografie dovedně prolínající dramatickou rovinu pod patronátem mistra Hrušínského (zatýkání otce, znesvěcení pionýrských šátků) a tu hořce humornou z vojenské služby PTP (předváděčka Smrtibráchy Čmani). Ony časy přející sviním a ničící lidské životy už jen třeba kvůli původu byly v době natáčení ještě hodně čerstvé a lze to ve výsledku vidět, ale moc se neradujme. I když je dnes doba jiná, těch sviní je pořád stejně, akorát už tolik nemávají stranickými legitimacemi.. No eštěže máme, my Moraváci, tu slibovicu, v kterej je pravda. Jen ji nesmíte vychlópat naráz půl litra, to pak je taky bolestná.. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
- Scéna na hřbitově na začátku filmu byla natáčena na hřbitově v Novém Hrozenkově. Branka umístěná v portálu, kterou si otevřeli, zde byla nainstalována jen pro účely natáčení, poté byla opět demontována. (slawe)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
Reklama