Tichá bolest

Po dnešním shlédnutí musím žel hvězdičku ubrat, protože to není tak skvělý film, jak jsem si jej pamatoval. Rudolf Hrušínský sice skutečně exceluje, ale režie není nijak světoborná, i když hojné použití retrospektiv skutečně funguje. Kamera je ovšem dosti nezajímavá a také s hudbou bych osobně pracoval rozhodně výrazněji. Svatopluk Havelka je přitom skvělý skladatel, takže jde doslova o promarněnou příležitost. Vítězslav Jandák je sice jako lampasák výborný, ale přesto právě "vojenský" rozměr filmu ubližuje nejvíc, neboť (převážně tragikomických) filmů z vojenského prostředí padesátých let je v české kinematografii první poloviny let devadesátých několik a jednotlivé pitoreksní a tragikomické figurky velitelů jsou do značné míry zaměnitelné a díky řadě "variací" v posledu i dosti nudné. Méně humoru by Tiché bolesti rozhodně prospělo, byl by koncentrovanější a méně rozbitý... Zajímavé komentáře: jatamansi, Karlos80, DaViD´82, sportovec, (28.07.2008)

Dramaticky výborne spracované málo známe dielko o smutnej stránke našich nedávnych dejín. To najlepšie na filme bolo ako sa nakoniec krásne celý príbeh vyskladal a ako bola dejová linka koncipovaná - vôbec nie štandardným spôsobom a práve to bolo na tom to najzaujímavejšie. Záver ponúka divákovi širokú paletu rôznych pocitov od smiechu až po smútok a trpkosť. Ono takých ľudí ako bol nadporučík Kopřiva bolo vtedy viac, hlavne na vojne, kde vždy chýbal zdravý rozum, zato však nechýbal nadbytok alkoholu a smiešny pocit dôležitosti. 85/100 (01.06.2016)

Jeden z těch filmů, které v době svého vzniku lehce proletěli diváckou veřejností a ani nyní není nijak znám. Já sám jsem se o existenci nějaké "Tiché bolesti" dozvěděl až poměrně nedávno. A to všechno je škoda, poněvadž by se dalo říci, že se jedná o malý klenot. Nějaké nedostatky se také najdou - film mi připadal příliš rychlý a příliš krátký. 85 minut je zoufale málo. Ale díky bohu za to. Film vypráví s citem osud chlapce, který slouží svoji vojenskou povinnost u PTP a přitom se retrospektivně vrací do dětství a vzpomínek zejména na svého dědečka. Zároveň je sympatické, že nic přehnaně nesoudí a prvoplánově neodsuzuje. Kromě příběhu je hybnou silou filmu i herecké obsazení. Rudolf Hrušínský opět famózní. Vítězslav Jandák byl rovněž vynikající, pro role fanatických lampasáků se snad narodil. Překvapili i ti od kterých jsem nic nečekal - ne moc známý Ivan Jiřík, Pavel Smrtibrácha Zedníček a i Martin Dejdar svou roli svobodníka, který odmítá postavit most, zahrál přesvědčivě. Hodně scén z filmu se vryje do paměti (nejvíce asi tank v bažině). "Tichá bolest" vznikla v uspěchané čerstvě porevoluční době, tudíž drobné prohřešky (žádný ale není do nebe volající) odpouštím. Určitě jeden z našich nejlepších porevolučních filmů, který si zaslouží mnohem větší ohlas, než jaký je mu zatím předkládán. 93%. (04.08.2008)

Tož tak na světě.. Trochu upozaděný klenot české kinematografie dovedně prolínající dramatickou rovinu pod patronátem mistra Hrušínského (zatýkání otce, znesvěcení pionýrských šátků) a tu hořce humornou z vojenské služby PTP (předváděčka Smrtibráchy Čmani). Ony časy přející sviním a ničící lidské životy už jen třeba kvůli původu byly v době natáčení ještě hodně čerstvé a lze to ve výsledku vidět, ale moc se neradujme. I když je dnes doba jiná, těch sviní je pořád stejně, akorát už tolik nemávají stranickými legitimacemi.. No eštěže máme, my Moraváci, tu slibovicu, v kterej je pravda. Jen ji nesmíte vychlópat naráz půl litra, to pak je taky bolestná.. (26.07.2010)

"Rikyno, vyprovoď súdruhy". Bezmoc, bolest, ale i neskutečná vnitřní síla srší z každého záběru ve kterém se objevil pan Hrušínský. Síla přímého morálního vzdoru bolševickým sviním. Film za 80%. Charakter Hrušínského postavy čistých 100%. Stejně čistých, jako poslední kapka stoleté slivovice. Film který působí bolest. (07.08.2015)