Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (414)
"Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane." Z trojice porevolučních "armádních" filmů mi tenhle přijde nejlepší. Mám ho hodně rád. Je zvláštním způsobem zábavně smutný a smutně zábavný. To prolnutí vojenské sebekarikatury a smutné kruté reality je neuvěřitelně působivé. Za což může velmi dobře napsaný scénář a skvělé obsazení. Zedníčkův Smrtibrácha rve rodidla. ()
Dobrý film. Místy dost smutný, někdy velice poetický. Rudolf Hrušínský znovu podal výtečný herecký výkon (ale když tak o tom přemýšlím, nepamatuju se, že bych byl svědkem opaku :-)). Přesto většina scén (teda až na to potopení tanku v bažině) odehrávajících se na vojně mě nějak moc nebrala a chvílemi jsem se u nich nudil (zajímal mě spíš příběh dědy a Janka před nástupem na vojnu). A kvůli tomu musím hodnotit pouze 4*. ()
"Rikyno, vyprovoď súdruhy". Bezmoc, bolest, ale i neskutečná vnitřní síla srší z každého záběru ve kterém se objevil pan Hrušínský. Síla přímého morálního vzdoru bolševickým sviním. Film za 80%. Charakter Hrušínského postavy čistých 100%. Stejně čistých, jako poslední kapka stoleté slivovice. Film který působí bolest. ()
bolest si nevybírá mladé-staré, hubené-tlusté, bohaté-chudé nebo muže-ženy, prostě přijde, nezvaná, nechtěná, a jediné, co zbývá, je bojovat... to je totiž to jediné, co můžeme (a musíme) dělat, abychom nepodlehli. ne každý může vyhrát, ale každý se jí může postavit. a to zcela dokonale mapuje tenhle nenápadný snímek... mozaikovité střípky ve více dějových rovinách mi sice dělaly občas problémy s diagnózou posloupnosti, ale s trochou soustředěnosti se to dá... ztotožnitelné charaktery, příjemná směs hořkého humoru a sladkého dojetí, vnitřní emoční vzdor vůči bezpráví... prostě dobrý film. 80% ()
Tak konečně ČT uvedla tento film, který představuje nejlepší herce a herečky ankety "Hvězda mého srdce". Jen ty „štěky“ Pomejeho by se mohly omezit. A já si mohl vychutnat další velký herecký výkon Rudolfa Hrušínského st., který je jeden z největších herců poválečné éry. Dokázal stejně dobře zahrát role komické i charakterní. Většina filmů, kde hraje Rudolf Hrušínský st. má tady na CSFD vysoké hodnocení. Přestože od jeho smrti uplynulo již 14 let, jeho význam pro český film nelze pominout. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
- Scenárista Jiří Křižan napsal scénář podle svého životního příběhu. Otce mu v 50. letech popravili za Státní bezpečností (StB) vyprovokovaný přechod státní hranice, při kterém zemřel i jeden pohraničník. (sator)
Reklama