Úplné zatmění

Leo, Leo.. ach Leo. Jsi jedinečný, krásný a prvotřídní pan Herec. Tohle byla jednoznačně Leova hra, on diktoval tempo nejen prostřednictvím své role, ale jakmile se objevil na scéně strhl na sebe veškerou pozornost. Nádhera. Přesto se však nemohu zbavit pocitu, že to šlo udělat trochu lépe. Jinak můj velký postřeh při erotických scénách byl naprosto správný a sice, že tohle musel točit Evropan! Američan by se v roce 1995 na takové scény rozhodně nedal. V tomhle jsme daleko za Vámi, přátelé!:) (03.06.2013)

Tak konečně mám po zhléhnutí tohoto filmu jasno, kdo byl Verlaine a kdo Rimbaud. Nebo lépe řečeno: nyní vím, který byl který. Když jsem se kdysi o nich ve škole učil, nijak jsem neuvažoval o tom, kdo z byl starší a kdo mladší. Také o jejich vztahu nám nebylo nic řečeno. Před zhlédnutím filmu jsem si nechtěl připustit, že by Leonardo DiCaprio mohl skvěle hrát. Nyní vím, že to umí. (19.01.2009)

Tak tenhle film bych si na svědomí nevzal. Slova přece vypadají jinak, než znějí obrazy. Co namítat proti tomu, že JANR skvěle rozběhl štafetu a držel kolík, dokud ho nemohl předat Jimu Morrisonovi... "Občas vídám na nebi nekonečné pláže poseté bílými, veselými národy. Velká zlatá loď třepetá v raním vánku nade mou svými pestrobarevnými praporky. Vytvořil jsem všechny slavnosti, všechny triumfy, všechna dramata. Snažil jsem se vynalézt nové květiny, nové planety, nové bytosti, nové jazyky. Věřil jsem, že získám nadpřirozené schopnosti. Ale což! Musím pohřbít svou představivost i své vzpomínky. Jak skvělá kariéra vznětlivého umělce a vypravěče!" (jeden z posledních paragrafů Sezóny v pekle, překlad RT)... Myslím, že před touto vizí ztrácí film veškerou vypovídací sílu a stává se pouze estetickou záležitostí..... "Film je ze všech umění nejtotalitnější. Všechna energie a pocity jsou nasáty do lebky, ztopoření mozku, lebka nafouklá krví. Caligula toužil po jediném krku pro všechny své poddané, aby jednou ranou mohl setnout celou říši. Tímto přetvářejícím činitelem je film. Tělo existuje kvůli očím, stává se suchou lodyhou k podpírání těchto dvou jemných nenasytných klenotů." (Tohle je ale už Jim Morrison, překlad RT.) Pozn (pozor reklama!): Asi před 20 lety jsme s (dnes již zesnulým) skladatelem Patrickem Morrisem z Londýna zvažovali, jaká Rimbaudova básnička by byla nejlepší pro zhudebnění na jeho nové CD: Snadno jsme se shodli na "Au cabaret-vert"). V Zelené hospodě v Rimabudově rodišti Charleville-Mézières se nyní pořádají hudební festivaly; letos v srpnu tam budou třeba KoЯn (na ty já ale nemusím). (15.03.2017)

Top rozporuplnost roku 1995. Na jedné straně "musíte" sledovat, jak Letec vobráží Remuse Lupina, na straně druhé musíte docenit ten majstrštich. Minoritní vlastník Krvavého diamantu vypadá na patnáct, Remus vypadá na návštěvu Dr. Chocholouška a divák se tváří kysele. Původně jsem chtěl dát odpad!, jelikož nepatřím mezi 4% minoritu, AVŠAK nemohl jsem neopomenout um Kaczmareka a Polky Agnieszky Holland. Jak jen někdo, kdo má za manželku takovej kus, může nastavovat anál takovému ptáčátku...Chvílemi příjemné překvapení. 82% (21.05.2012)

Dva prokleté francouzské básníky nehrají Francouzi - to snad ne! A co víc, jeden je Američan a druhý dokonce Angličan! Avšak zdá se, že to vůbec nevadí. Režisérka se pokusila zobrazit bouřlivý vztah dvou osobností, dvou temných básníků. Osobně mi vůbec nevadí, že je pominuto jejich mimořádné dílo ( zejména Rimbaude stojí ještě o stupeň výš), jelikož to si lze přečíst. Verše přenechme čtenářům či nějakému dokumentu. Že jejich vztah byl zničující lze odhadnout velmi brzy. DiCaprio opět prokázal, že není jen hezounkem z Titanicu. Fanynky ovšem možná tenhle film nevydýchaly... (27.08.2010)