Černá smrt

V rámci žánru je to určitě nadprůměr a umím si představit, že by se podobný námět mohl natočit nepoměrně horším způsobem. Přesto mi ten film úplně nesedí. Mé výhrady ovšem budou míjet většinu filmových fanoušků. V podstatě směřují k tomu, jestli se vám líbí literární tvorba Dana Browna nebo Umberta Eca. Oba píšou na první pohled totéž, při hlubším pohledu je mezi nimi ovšem zásadní rozdíl. Umberto Eco píše se špičkovou znalostí historie, estetiky a dobové filozofie, takže své hrdiny a jejich osudy zasazuje do z historického hlediska bezchybného prostředí, Dan Brown své dobrodružné příběhy píše s vědomím, že drtivé většině čtenářů je historická realita ukradená, takže to hází tak nějak od oka a jeho knihy při hlubším rozboru neobstojí. To pochopitelně nevadí tomu, aby měl větší komerční úspěch. Černá smrt funguje jako dobrodružný mysteriózní příběh, kdy divák může obdivovat temnou atmosféru země zasažené ničivou epidemií a střetem náboženských hodnot. Hluboké lesy, loupežníci a jejich krvavý střet s výpravou, močály tonoucí v oparu a tajemná vesnice, kde řádí čarodějnice, to všechno jsou žánrové rekvizity, které jsou zručně využité, a spolu se solidním obsazením vytvářejí i solidní divákův dojem. Jako historický příběh to ale neobstojí, protože konflikt mezi křesťanstvím a pohanstvím byl vybojovaný už o pár století předtím a křesťanství dokázalo lidovou pověrčivost a nejrůznější kulty úspěšně vstřebat. Jednotlivé náboženské hereze a konflikty probíhaly na jiné úrovni, ale to opravdu pro běžného filmového fanouška není podstatné. Spíš mi jde o takové ty scénáristické kotrmelce, jako když v bezvýchodné situaci dva vyčerpaní zajatí žoldnéři oslabení trýzněním se osvobodí z pout a během okamžiku zlomí odpor celé vesnice vzbouřenců. Přesto všechno má ode mě Černá smrt solidních 60 % celkového dojmu. (29.11.2010)

Je to naozaj menšia rarita, že popri všetkých tých historických veľkofilmoch s nekonečne väčšími rozpočtami a plytkými príbehmi, vznikne raz za kvartál aj takýto, ktorý za málo peňazí, ale so zanieteným štábom prerozpráva príbeh, ktorý má nielen gule, ale dokáže zasýtiť aj náročnejšieho diváka. Jasné, že množstvo detailov bolo nedotiahnutých, ale film ako celok pôsobí naozaj dospelo. Kulisy a lokality boli ako predurčené práve pre tento film a hudba zhutňovala už aj tak hustú atmosféru. Príbeh sa trošku ťahal, kým dostal tie správne kontúry a herci tiež zo seba nevyžmýkali maximum, ale záver, ktorý rozbil všetky moje ilúzie o možnom happy-ende, by zaslúžil absolutórium. 80%. (17.09.2010)

Tak tohle je teda síla, netušil jsem že dneska někdo ještě najde odvahu natočit takový ušmudlaný snímek s nábožensko středověkou tematikou, který je načichlý podobenstvím. Při sledování mě vytanuly na mysl vzpomínky na Valhalla Rising a také Jméno Růže. Samozřejmě kvalit Annaudovy historické kriminálky Černá smrt nedosahuje, přesto zaujme a v mém případě potěší. PS: Smažte prosím označení horor. O ten se v žádném případě nejedná. PS: Druhá projekce u mě dopadla ještě lépe. Jsem nadšen z Black Death. S očekáváním budu vyhlížet další Smithův film. (29.08.2010)

Vyneste své mrtvé.. Píše se 14.století, Stoletá válka proti Francouzům je teprve v plenkách a Anglii sužuje nemilosrdná Černá smrt (ti lidi už vážně nevěděli, jak se na den ulít z práce). No a kde se mor ještě nevplížil, tam dějí se dozajista čáry, takže jej do oněch míst v rámci křížové výpravy a politiky rovné šance raději přineseme. Pochopitelně, s božím požehnáním.. Lež a strach jako nástroj manipulace přináší záhubu napříč všemi vírami i ateismem, o tom není pochyb. Kdo ráno na záchodě rozsvítí vypínačem a považuje světlo za Boží znamení, když má pak průjem, svede to na Boží hněv a následné uklízení zasrané mísy si spojí s Božím trestem, tomu to asi budete těžko vysvětlovat, nicméně já bych nehledal ve Smithově snímku nějakou hlubokou myšlenku, či intelektuální tělocvičnu, ale jen syrové béčko s bohulibou partičkou kolem Boromira Beana (především ten plešatý, co vypadal jak tlustší brácha McConaugheyho - to byl povedený kousek), která chce do pohanské vesničky vnést trochu těch křesťanských tradic a vy si můžete mezi těma dvěma tábory přehazovat sympatie jako horký brambor. Tímto odpouštím kameramanovi, který občas zapomněl na ranního panáčka proti drkotám, i těm, kteří se ohrazují proti žánrovému označení horor. Horor přeci znamená "hrůzu" a myslím si, že osobní zkušenost z oné doby a ochutnání její vymožeností (pobyt v pohanské vodní klícce s vyhlídkou na protáhnutí kloubů mezi koňmi, či nepodařený start kacířské rakety na hranici) by ji ve většině z nás bez problému vzbudila.. (12.11.2010)

Přesně tenhle typ historickejch filmů mám rád. Black Death je nejenom historicky dost zajímavý, ale samotný příběh má hodně co nabídnout. Je zajímavý, plný parádní temné atmosféry tehdejší doby a hlavně dokáže šokovat. Vždyť co by si také historie mohla dovolit jiného, když pomyslím, co se během dvou tisíc let provádělo za zvěrstva. Black Death se toho ale výborně chytl. Například tu píše, že je z části i horor, s čímž teda nesouhlasím, ale pokud má navodit ztístněně traumatizující pocity, tak by prošel bez problémů. Trošičku mi přišlo, že ten film si na horor spíš hraje, protože to vypadá na klasickou vyvražďovačku se šíleně atraktivním prostředím, jenže ke konci to skutečně vytáhne všecky čtyři esa z rukávu a já si nestihnu vybrat onu světovou stranu, kam se divit dřív. Rozhodně ale tomuhle filmu šanci dám i dál. A taky doufám, že tu časem získá vyšší hodnocení. Určitě nedbejte na názory jiných. Ten film je totiž atraktivní už z pohledu. (30.08.2010)