Medená veža

Kolíska a hrob, povinné duo signálom skutočnej cesty , počas ktorej si človek má na vysoký stupeň klásť prahnutie za slobodou, lásku a priateľstvo. I napriek tomu však naráža na gordické uzly týchto mét. Prepájajú sa a nútia človeka hľadať odpovede na svoje činy, ktoré sú najživším odrazom toho, akí sme. (28.12.2013)

Pekny pribeh o tom, ako jedna samica zlikvidovala kamaratstvo troch muzov. A slovenske hory dokazu byt pekne krute niekedy ...... najma Vysoke Tatry. Kazdy ich podcenuje /ked som zvladol Alpy, Tatry mi nemozu robit problem, nie ? ..../. Su to najmensie velhory Europy, ale stale klasicke velhory so vsetkym, co k tomu patri. Za to, ze ich ludia casto podcenuju, sa vedia kruto pomstit. Kruto. A okrem zniceneho kamaratstva je Kobaltova veza aj o tomto. V roku 1970 vdaka Moskovskym protokolom 1968 uz normalizacia bezala naplno, a tak reziser Martin Obleceny a tvorcovia chceli natocit nieco, v com nebude normalizacia a sivost a sedivost kazdodenneho zivota pevne zviazaneho normalizacnym rezimom. Normalizacia totiz zarezavala uz vsade : film, hudba, politika komunalna aj vysoka, rozhlas, televizia, noviny - proste vsade. Chceli ujst daleko /do velhor/ od normalizacneho rezimu a normalizacnych sudruhov. Preto vznikol tento film. Olovnatu Vezu mozno este stale povazovat za mimoriadnu kvalitu konciacich sa 60. rokov. A jednoznacne je to pre mna najlepsi diel trilogie - kvalita oboch dielov nema sancu na najlepsiu jednotku. Rezia Martina Obleceneho taktiez na urovni. Kecom a dristom okolo toho, ze vznikla atmosfera niecoho neuchopitelneho a nenavratneho som nerozumel nikdy - a ani im nechcem rozumiet! Za rok 1970 mam vsak ovela radsej Tapakovu Rysavu Jalovicu a Ctyri Vrazdy Staci, Drahousku. 86 % (04.05.2013)

Medená veža je na slovensku kultový film. Film natočený počas uvolnenia spoločnosti ( už o pár rokov by sa určite neobjavila nahá žena, pašovanie, či bitka v ordinácii). Pamätám sa ako ťažko sa bolo dostať na film do kina. Bol stále vypredaný. Kvietik, Mistrík a Rajniak vytvorili postavy dobrodruhov, horolezcov, ktorý si žili tak ako chceli oni a nie ako by mali žiť!! To bola tá sloboda po ktorej sme moc túžili - aj preto tento film je nezabudnuteľný. Ešte jedno - perfektná hudba. 90%. Dnes je to veľká nostalgia!! (28.05.2006)

Spracovanie námetu Ivana Bukovčana (zameriaval sa na štúdie charakterov v hraničných situáciách) v jednom z najlepších slovenských filmov. Kamera, nadväzne k deju zachytáva meniace sa veľhory, uprostred ktorých, vysoko nad ostatnými ľuďmi pulzuje život v celej jeho komike i tragike. Hudba Zdeňka Lišku dotvára divácky zážitok. Život v horách je zachytený nepateticky a predsa podmanivo. K deju: chata Horskej služby vo Vysokých Tatrách. Osadenstvo tvoria traja priatelia, vždy od jari do jesene. Vysokohorskú osamelosť si spestrujú drsnými vtipmi, zvádzaním turistiek, zliezaním stien, alkoholom a pašovaním. Až jeden z nich nespozná mladú dievčinu. Zamiluje sa do nej, zoberie si ju za ženu a onedlho ju privedie na chatu. Zmenená situácia vyvolá zmenené správanie štvorice hlavných hrdinov. Situácia sa postupne vyhrocuje. Každý si nesie svoj kríž do konca. (14.12.2004)

Skvostně obsazený film, hlavní role excelentní a i v těch vedlejších špičkoví slovenští herci. Martin Hollý opět dokázal, že je mistr. Ivan Mistrík je jedním z mála herců, kterým toleruji vadu řeči. Jeho sykavky jsou přejemnělé. Křehký Mistrík, mužný Kvietik, jen mi mírně nesedí Rajniak jako svůdník a krasavec, ale to je pochopitelně můj subjektivní názor. Nádherná Milka Vášáryová, křehká, půvabná, oduševnělá. Také Liška se zase jednou vyznamenal. Omlouvám se za citáty, psané slovensky, ale ne se slovenskou klávesnicí  „Člověk može zutekat před luďmi, nikdy však neujde sám před sebou.“ No, upřímně řečeno mne by šlapky na stropě neokouzlily. Stejně jako vědomí, že si o mně někdo hodil krabičkou zápalek. Na valérovi sympatická potřeba nedodržovat zákony. Myslím ovšem v té hluboké totalitě. Jak jedna žena dokáže převrátit domov, vztahy, zvyklosti tří mužů. „Odkedy je ženská v dome, eště som sa tolko nenarobil.“ „Fakt, úplne zdivel, kúpil si aj pyžamo.“ „Kamarát má vždy pravdu, aj keď nemá pravdu.“ „Saška, to bolo cudzie teleso medzi nami. Krásny bacil v Ztratenej doline a v krvnom obehu nášho kamaráta.“ Mistríkovo průvodní slovo je citlivé, jemné, působivé. Minimalistické prostředky pro maximální účinek. „Odkedy sa oženil, eště som sa poriadne nevyspal.“ Mistrně nadávkované, příroda, mezilidské vztahy, kamarádství. Hory, lidé, hudba, voda, sníh. Barva listí na stromech, modravé pleso v údolí. Jediná věc mi na veži vysloveně vadila, byť byla poplatná době, všichni moc kouřili. No, ale to se mi to kritizuje, nekuřákovi. „Tí dvaja sa bili o mrtvú ženu.“ Esence tragédie, těžká a nevyslovená. Medená veža se řadí k mým oblíbeným, a kedže sme na Slovensku, málovravným filmom. Viacej obrázkov jako slov, ale sem sa to vyložene hodí. Vina, nevina, podozrenie, nekonečne vela otázok a ešte viacej odpovedí. Láska až za hrob. Prosto, je to zmáknutý film. (11.08.2011)