Mŕtvi učia živých

(2y),,Pred nedávnom som mal myokardy dvoch ľudí - srdce prvotriedneho gaunera, ktorý veľkú časť svojho života presedel v base, a to druhé patrilo naozaj vynikajúcemu človeku. Keby som o tom nevedel, ani ten najlepší mikroskop by nerozlíšil, komu ktoré patrí. Rozlíšujú nás len gény." ... Nenápadný, nie príliš dlhý film, ktorý Martin Hollý poňal ako komornú psychologickú drámu, o každodenných pracovných starostiach doktora a inžiniera. Konfrontácia svetov týchto dvoch ľudí úspešne si budujúcich kariéru začína byť zaujímavá vo chvíľach pribúdajúcich stresujúcich udalostí doktora (drobná havária, smrť beznádejného pacienta) a vyhrocuje sa od ich prvého spoločného stretnutia. Medzi nimi figurujú nielen povinnosti, starosti, ženy, ale predovšetkým peniaze. Každý ďalší vztyk pragmaticky poctivého človeka s večným úplatkárom stupňuje na vývoji konfliktu, ktorý síce nenarúša kvalitu odvedenej práce, ale v psychologickej hĺbke nadobúda tragických rozmerov. Film nemoralizuje, ale naopak sa snaží o zachytenie psychologickej stránky postáv. Vedľa Vladimíra Kratinu v hlavnej úlohe ma zaujal najmä Štefan Kvietik v postave patológa. Jeden z najlepších slovenských filmov, v pomerne netypickom žánri s výraznou kritikou spoločnosti. (85%) (27.12.2017)

"V jakém světě to žijete," ptají se navzájem mladý chirurg a vedoucí autoservisu. Konfrontace Vladimíra Kratiny a Michala Dočolomanského je konfrontací dvou zcela odlišných světů, a to ani ne tak světů profesních (zde se autoři snímku naopak snaží ze začátku poukázat na určité paralely těchto dvou zdánlivě odlišných profesí) jako především hodnotových. V mezní situaci, jakou je vážný nemoc jednoho z nich, se přitom ukáže, jak málo jsou tyto světy navzájem kompatibilní. Vedoucí autoservisu je přesvědčen, že "když máš a dáš, dostaneš všechno na světě" a tak se nedokáže vyrovnat s tím, že chirurg odmítá přijmout úplatek za provedení jeho operace. "Proč mi berete jistotu, že každá poctivá práce něco stojí," ptá se nechápavě. Šokující vyústění filmu pak jen dokládá, jak hluboká je propas mezi těmito světy. Nezbývá tak než souhlasit s komentářem doktora z patologie: "Udělal jsi, co jsi musel...on ostatně též". Pokud bych měl jinak hodnotit herecké výkony, přesvědčivější mi přišel Michal Dočolomanský a to zejména v úplném závěru. Kratinovo herectví mi naproti tomu přišlo až přehnaně úsporné. Co rozhodně stojí za ocenění je pestrobarevná hudba Svetozara Štura a zejména pak kytarové sólo v úvodu i samotné závěru snímku. (29.12.2017)

Není to šedesátkový Hollý, ale stále nadprůměrný. Režiséra zřejmě uchvátilo Kratinovo hrubiánství a nabízí mu velmi výraznou roli. Ač Vladimír nechal svůj hlas na Barrandově, role mu sedla výborně. Dočolomanský a spol. jsou záruka kvality. I když Vladova role mohla mít delší jednání a závěr se mi zdál lehce ukvapený, jedná se o velmi zajímavý střet a vlastně i charakterní souboj dvou cílevědomých a úspěšných mužů a jejich vizí budoucnosti. Film o hledání jistoty. V obálce či náručí ženy. Jeden z nejzásadnějších slovenských režisérů i kameramanů zde společně opět zanechávají další filmový počin, který by neměl uniknout žádnému československému znalci. (03.07.2014)

Martina Hollého mám dávno v úctě, protože je to pan režisér, který dokáže vystavět drama, až se dech zatají. Zároveň umí vykreslit i obyčejné příběhy, ale s takovým vnitřním nábojem a gradací, jako se to povede málokomu. Ve spojení s Jiřím Křižanem je to sázka na jistotu. Mírně rušivá hudba v závěru filmu nemohla pokazit celkový dojem. Střetnutí dvou různých světů, kde každý uctívá jiné hodnoty, každý z nich jede na rovinu, ale není schopen dešifrovat gesto svého protihráče. V osmdesátých letech se najde jen málo dramat, která se tomuto vyrovnají. (22.06.2015)

Zpočátku jsem měla pocit, že to bude spíš taková socialistická moralitka o braní či nebrání úplatků, kterou třeba brát poněkud s nadhledem, ale docela brzy jsem si uvědomila, že jsem se dost mýlila. Vlastně šlo o dost hluboký ponor do myšlení a uvažování různých lidí, především tedy těch dvou mladých mužů, v hlavních rolích. Jako by už nebylo dost, že se člověk drží morálních zásad, z drsné pointy, mimo jiné, vyplývá, že dobrý doktor musí být i vynikající psycholog. Mají to ti zdravotníci těžké. (26.03.2024)