Tokio!

Téma osamění či odcizení a stranění se lidské společnosti v podobě nenadálé a poeticky prosté (Gondry - **), zpracováním i obsahem nezvyklé, neučesané a kontroverzní (Carax - ***) a nakonec milostné, citlivé a mile podivínské, jako i nenuceně alarmující (Bong - ***1/2). Zápletky v jednotlivých povídkách jsou však natolik ojedinělé, že by se jim mnohem lépe dařilo v celovečerním formátu, než ve zdejší, lehce nedopečené verzi. (02.06.2009)

První povídka Interior Design - Zajímavý počin od Michela Gondryho, který zaujme především ve druhé části, ze které jeho osobitý rukopis přímo čiší. 4*. Druhá povídka Merde - Tenhle počin, od pro mě neznámého Leose Caraxe, mě zaujal ze všech nejméně, zvláště díky obsahu, který byl pro mě asi až příliš "divný". 2*. Třetí povídka Shaking Tokyo - Příběh zamilovaného Hikikomoriho, od Jun-ho Bonga, by si podle mě zasloužil vlastní celovečerní film. Silnější 4*. Shrnuto podtrženo, jedná se o velice zvláštní dílo, které dokáže zaujmout a které by si každý fanoušek filmu neměl nechat ujít. (07.05.2010)

Nerád hodnotím poviedkové filmy ako celok, tak sa budem snažiť okomentovať to zvlášť. INTERIOR DESIGN - Ničím až tak zaujímavý príbeh so štipkou surrealizmu v podaní premeny ženy v...- 3*. MERDE - Už som mal tú česť sa stretnúť s postavou Denisa Lavanta požierajúcu kvety a všetko nepožívateľné v artovom filme Holy Motors a tak ako ma Leos Carax nedostal v HM, tak ani v poviedke v TOKIO - 2*. SHAKING TOKYO - Určite najzaujímavejšia poviedka, ktorá zachraňuje celý film. Pekne rozprávaný príbeh muža, ktorý kvôli žene opúšťa svoj dom po 11 rokoch. Natočené veľmi štýlovo a dávam 4*. (17.03.2013)

Nikdy jsem nezastíral, že nemám rád povídkové filmy, podobně jako nemám rád žánr povídky ani v literatuře. Většina povídkových filmů má podle mě rozkolísanou úroveň a jednoduše mě nebaví, protože ve filmu upřednostňuju něco jiného. Nejinak je tomu zde, Tokio! je podle mě rozporuplná pakárna, byť ne zcela prosta zajímavých momentů. Nejlepší mi přijde první část od Gondryho, druhá od Caraxe je skrz naskrz divná a třetí od Joon-ho Bonga je prostě jen nudná. Nové zhlédnutí po letech mě utvrdilo v tom, že na původních třech hvězdách nebudu nic měnit - tenhle film mě prostě obloukem míjí, i když nepochybuji o tom, že své diváky si to našlo. (15.07.2013)

Interior Design - výborné, přes prázdniny zhltnu ještě pár dalších filmů Michela Gondryho a po prázdninách ho řadím do mé topky. I v prostředí takového velkoměsta jako je Tokio se Gondry neztratil, spíše naopak předčil všechny své kolegy. Pravda, v porovnání s jinými celovečerními filmy se jedná pouze o odvar jeho schopností, ale i tak zde můžeme vidět jeho kreativní pohled na svět. Merde - hodně ulítlý krátký film, který režisér Leos Carax ne moc dobře zvládl. Od té doby, co se do filmového světa vyloupl Quentin Tarantino se nemohu ubránit dojmu, že povídku podobného stylu by uměl natočit jedině on. Respektive natočit ji tak, aby nebyla nudná, aby měla spád a aby vyzněl ten tak trochu provokativní konec. Celkově nejslabší článek filmu. Shaking Tokio - milá povídka, kterou poctíme nejvíce tím, že o ní prohlásíme, že je milá. Žádné větší ambice nemá. Možná tomu chybělo trochu zachycení kouzla okamžiku, možná ta povídka moc rychle a trhaně přeskakuje od jedné věci k druhé, možná jsem tam nenalezl to kouzlo, protože nejsem Japonec. DĚLENO TŘEMI: krásné tři hvězdičky, kterým výrazně přispěl Michel Gondry. Ostatní dvě povídky spíše podprůměr, ale celkově se jedná o milé nabytí dojmu, že Tokio je dost divné město k tomu, abyste tam vyrazili. (22.07.2010)