Město duchů

Potem, vhkostí a oprejskanou barvou omítky doprovázený snímek, který si nezaslouží až takovou kritiku. Stačí neřešit zbytečný detaily a ponořit se do zvláštně tísnivé atmosféry, jejíž tíhu alespoň v momentech prosvětlí zvláštně hypnotický, svobodný pocit, že Kambodža je možná to pravý místo, kde chceš na všechno zapomenout. A proto i škoda, že některým pasážím není věnována delší stopáž, protože při přítomném svižném střihu by to nebyl problém. Jo, třeba při scéně cesty na lodi s warm upem před psychedelickou party, kdy dokonale vyznívá bezstarostnost, kterou bylo hlavně v devadesátkách v asijských zemích možný zažít, než přišel absolutní turistickej hype se selfie idiotyčema. V tom si pak říkám, na jakej film to vlastně koukám - a tady leží vlastně ten hlavní problém Města duchů - že občas neví, čím chce být. Nakonec ale...není to jedno? Jo, vlastně je...proč ne, když jsem si to užil. A mimochodem, čtvrtou hvězdu za skvělý herecký výkony. (22.03.2020)

Je to celkem bída, ale když beru v potaz, jaké stinkery tu mívají přes 80%, tak mě takto nízké hodnocení zaráží (a opět potvrzuje mou hypotézu o "masových" reakcích zde na databázi). Souhlasím s kopfou - slušná atmosféra, která však nedostatečně koresponduje s příběhem. Kambodžská krajina (včetně té "kulturní") je nádherná i se všemi negativy (zašlost mnoha staveb), její temná historie dává dění na plátně zvláštní patinu. Nápaditější scénář, přirozeněji napsané dialogy, lepší propointovanost a mohla to být parádní podívaná, navíc ve stylu, kterým se již příliš netočí... (27.03.2010)

Film má několik rovin, které je třeba posuzovat odděleně, protože bohužel ne ve všech bylo dosaženo solidní kvality a záměru tvůrců. V tomto smyslu je kamenem úrazu patrně scénář. Výborně rozehraná zápletka...Následuje přesun do exotického prostředí...Zde kafkovské sevření jeho neutěšenými podnebnými a životními podmínkami, bizarními postavami (opicí počínaje, strážcem vstupu do baru konče), neustále přítomnou nejistotou, pocitem, že ONI (kdo?) O MNĚ VĚDÍ (co?)...Na tomto základě se rozehrávají další kafkovské vstupy (a la špikovací nůž v kuchyni), mezi něž mj. patří snová kráska, kterou lze získat (ano, jako ve snu nebo když FK vypráví), zákeřný komplic, nedůvěryhodný boss a jiné dusivě ambivalentní bytosti, jež vás všudypřítomně obklopují (domorodci nebo tahači za nitky? oběti nebo štváči? nevědomí nebo cynicky vychytralí? spojenci nebo zkázonosní spiklenci?). Potud dobré a vysoce potenciální, podpořeno výbornými herci (Skarsgård, Dillon, Depardieu, domorodci). Roztáčející se dějová vrtule je ale nezvládnutá - kompozičně i režijně - a ze scénáristického hlediska ji lze považovat za nedodělek, natočený patrně ve spěchu a pod časovým tlakem. Jako eventuální rehabilitace těchto záseků pak asi nepostačí jakoby nalepený a skoro parodický happy-end, byť po něm jinak každý skrytě nebo otevřeně toužíme. (23.02.2012)

Matt Dillon mě velice příjemně překvapil, vůbec jsem netušila, že si vyzkoušel i režisérskou stoličku.. Příběh o podvodnících, kteří se mimo jiné podvádějí i navzájem mezi sebou, se mi zamlouval, já k tomu přistoupila tak, že všichni lžou a tudíž jsem se nemohla splést.. Pomalé tempo vyprávění mi vůbec nevadilo, atmosféra snímku skvělá, herci výteční.. No a samotný závěr mě vyloženě potěšil, sice si nejsem jistá, jestli by tohle někdo udělal, ale chci věřit, že by se někdo našel, třeba Matt Dillon.. (24.08.2021)

Někdy je důležitá cesta a ne cíl. Město duchů je přesně takový případ. Není sice bez chyby, ale nabízí dobré herecké výkony a skvělou, téměř hypnotickou atmosféru. Je osvěžující, že v době plné digitálních blockbusterů někdo investuje svoji energii a čas do filmu, který sází na poctivě odvyprávěný příběh a autenticitu. A je smutné, že si mraky lidí pletou pomalé tempo s nudou. Každopádně Matt Dillon příjemně překvapil. (04.06.2014)