Umírající zvíře

Jako drama stárnoucího muže, který hledá příležitost k sexuálnímu povyražení a nalezne poslední skutečnou lásku svého života, je to na 5*, protože Penélope Cruz a Ben Kingsley patří k elitě ve své herecké generaci a Isabel Coixet to umí nasnímat s elegancí a citem. Jako filmová adaptace literárního díla Philipa Rotha je to s bídou na tři, viz komentář uživatele Marigolda. Osobně jsem sice literární předlohu nečetl, ale znám jiné Rothovy knihy a kdyby psal tak, jak tlumočí Isabel, nebyl by považován za jednoho z největších, ne-li vůbec největšího amerického romanopisce. Chybí tam hořkost, sobectví, chybí tam ta temná stránka partnerského vztahu, zůstala jen romantika, tragika nenaplněných představ a vážné nemoci. Celkový dojem: 75 %. (28.08.2014)

Vynikající filmová adaptace stejnojmenné novely klasika americké literatury, Philipa Rotha. Skvělé obsazení a herecké výkony, jakož i kamera, střih a soundtrack (ve filmu mj. zazní skladby J. S. Bacha, L. Cohena, Ch. Bakera, L. Beethovena, A. Vivaldiho, ad.). Výborný film, který jsem rozhodně neviděl naposledy. UPDATE 11. 9. 2014 - Film jsem podruhé zhlédl bezprostředně po (druhém) dočtení předlohy, abych se pouze ujistil, že se mi opět moc líbil. Adaptace se sice od předlohy v některých ohledech odlišuje (nechápu třebaa, proč filmový Kepesh jezdí hnusným starým saabem, když v knize má 2 roky staré porsche, nebo proč byla změněna profese jeho syna na doktora - v knize byl obchodník s uměním), ale to skoro nestojí za řeč. Je pochopitelné, že se do filmu kupříkladu nemohly dostat sexuálně explicitní románové pasáže (Roth v knize otevřeně líčí, jak Consuela již při prvním sexu s Kepeshem vzala jeho penis mezi svoje ňadra, apod.), o výrazně pozměněné scéně s tamponem nemluvě (zatímco v knize je tampon, který v koupelně najde Carolyn, použitý, ve filmu je samozřejmě ještě nerozbalený - těžko si představit, že by v puritánské Americe prošlo, aby se Patricia Clarkson proháněla ve filmu s krvavým tamponem v ruce, ačkoli mi ta představa přijde vtipná). Nejvíc mě v tom filmu asi baví Penelope Cruz, která je zde nesmírně krásná - byť je zde přibližně o 10 let starší než románová Consuela (v době natáčení jí bylo 34, zatímco knižní Consuele bylo cca. o 10 let méně). Naopak Ben Kingsley (v době natáčení 65 letý) své postavě věkově odpovídá věrně (románovému Kepeshovi je na začátku příběhu 62 let) - je to tedy mimochodem zralý šedesátník, nikoli padesátník, jak zde - snad pod vlivem toho, že Kingsley nemá moc vrásek a vypadá mladší - píše POMO. Bezprostředně po dokoukání si sice stejně uvědomuji, jak brutálním okleštěním musí každá kniha projít při svém zfilmování - a zde tomu není jinak - ale to nic nemění na skutečnosti, že se ten film podle mě hodně povedl. UPDATE 17.11.2020 - Když jsem po letech dostal chuť to vidět znovu, překvapeně jsem zjistil, že mě to už moc nebaví. Buď už to znám nazpaměť, nebo jsem si mezitím uvědomil, že Penélope Cruz je sice skutečně krásná žena, ale hrát podle mě moc neumí. Nově mi tam taky vadily různé drobnosti, jaké třeba že některé záběry nemusely být podle mě snímané v takovém detailu nebo že Ben Kingsley evidentně neumí hrát na klavír, jestliže se hrající ruce neobjevily v jednom záběru s jeho hlavou (na tenhle trik jsem ve filmech dost alergický); to hraní na klavír má navíc v té knize dost zásadní význam a ve filmu to bylo v podstatě komplet vypuštěno... a takových drobností by se našlo víc. Určitě to není špatná adaptace a funguje to i bez znalosti předlohy, ale Rothova kniha je prostě nesrovnatelně lepší. (24.12.2012)

Poslechněte si tohle: před 200 000 lety první Homo sapiens uzřel bludičku ženského pohlaví. Po uvolnění Fenylethylaminu se začal červenat, bludička taktéž a prostě láska jako trám... Říká se taky, že člověk (zamilovaný člověk) má strašný nutkání svou lásku ochraňovat, být s ní. Tak hergott, proč nechal Kingsley mou milovanou Penélope na holičkách ve chvíli, kdy po něm toužila? Člověk pak začne přemýšlet, zda-li byla jejich láska opravdu opravdová. Co když on toužil po pevné kůži a ona po tučném kontě? No, film říká, že se milovali, ale prostě v mém mozku hlodá brouk jménem Pochyby a ten říká, že jsem jim to moc nevěřil. Ale herecké výkony zmiňovaných herců nepotřebují komentář epických rozměrů. Byli boží.. P.S.- červenáte se? Tak se červenejte.. Čau (20.03.2009)

Kingsleyho přestalo bavit, že si z něj všichni dělají srandu, odložil tupé a stařecké přehrávání a vzmohl se k oscarovému výkonu ve filmu, jenž má hodně pomalé tempo, nevyhne se několika slabším (nudnějším) místům, ale je natolik inteligentní a životními pravdami a zkušenostmi nasáklý, že to ustojí se ctí. Jednohubková sedmdesátka, kterou už asi nikdy neuvidím, ale je mi jasné, co na ní akademici uvidí. P.S.: Chápu, že se český název odráží od jména knižní předlohy. To mi ale nebrání ho označit - nejen z marketingového hlediska - jako stupidní a nešťastný. (10.09.2008)

Výnimočnosť "Elegy" je nepopierateľná, tak úchvatne zachytený vzťah dvoch odlišných a zároveň sa "elektricky" priťahujúcich ľudí nepamätám. Božský strih ovládajúci výborne napísaný scenár, v ktorom trio Kingsley/Cruz/Hopper ordinuje tie najpresvedčivejšie a najcitlivejšie výkony. Zatiaľ čo Ben je silným lídrom všetkých dôležitých okamžikov, Penélope svojou emocionalitou berie slová z úst a Dennis Hopper prekvapuje umierneným, veľmi civilným prednesom. Ide o príbeh smutný, prirodzene nespútaný, je proste taký aký má byť a-ako povedala moja kamoška:"každý si tam nájde to svoje" (ahoj Lenka:)-mne neostáva nič iné ako len sklopiť uši. Našlo by sa pár "ale", ale na tie v tomto prípade kašlem, lebo onen sentimentálny podtón už dávno nebol tak skľučujúco povznášajúci. Plakal som. (07.07.2009)