Umírající zvíře

Elegy má našlápnuto k něčemu velkému, ale nikdy do těch míst nedojde. Jakoby se Coixet nemohla rozhodnout, co vlastně chce vyprávět, jakou emoci chce upřednostnit a čím diváka rozdrtit. Výsledek je pak rozpačitý. Chvílemi jsem už cítil Almiče a jeho thrillerově vášnivé napětí, jindy zase trochu z Chabrolovy Nevěrné ženy a hlavně jejího remaku. Když se mi však nedostalo ani jednoho, zkoušel jsem Elegy uchopit jako neobvyklé drama o stáří. Bohužel i tahle rovina je tisíckrát rozmlácená na padrť a mně prostě nezbývalo než si zkusit vzít ode všeho trochu, což však není úplně ta nejvděčnější cesta, jak si podobný film užít. 6/10 (28.04.2015)

S Isabel Coixet mám v pamäti spojené dva vynikajúce filmy (Môj život bezo mňa a Tajomstvo slov). Veľké očakávania pri vkladaní DVD do prehrávača boli teda prirodzené. Elegy je zaujímavý pohľad na zdanlivo bezchybné súkolie života niekoľkých postáv vo chvíli, keď sa zasekne a od toho času už nič nie je ako predtým. Láska študentky k profesorovi mohla vyznieť banálne a tuctovo, nebyť Isabel Coixet, ktorá opätovne dokázala, že v psychológii postáv je doma. Penélope Cruz ma konečne presvedčila, že nie je iba peknou bábikou a charizmatický Ben Kingsley si strihol jej uveriteľného partnera. Klavírna hudba filmu svedčala a tak moje drobné výčitky smerujú iba k epizódnym postavám, ktoré nedokázali nahradiť absenciu Consuely v druhej polovici filmu. (24.07.2011)

Film o ničem a přitom o všem. Velice zajímavé, psychologicky poutavé, přesto místy šíleně nudné. Ač mě film nějak extra nebavil, musel jsem se na něj i přesto dál dívat. Nějak moc protikladů na jednom místě, ale víte jak je to ve světe fyziky (ale i v běžném životě), protiklady se přitahují, tak to bylo i se mnou a tímto snímkem. 76% (12.12.2013)

Kľúčom k celému filmu je veta jednej z postáv: "Krásne ženy sú neviditeľné". Namietnete: "Ale veď krása ako taká je viditeľná až to kričí". Isteže. Ale čo tá žena, skrytá za ňou? Čo ten človek sám o sebe? A môže byť vôbec reč o láske, keď za ňou nevidíme človeka? Tento film je presne taký, ako kaviarensko-intelektuálske bonmoty: napríklad ten citát z prvej vety tohto komentu. Najprv vás len tak jemne omámi svojou frivolnou ľahkosťou a zdanlivým protirečením, vydávaným za múdrosť. Ale keď ho nenecháte vyvanúť ako bublinky šampanského a dovolíte mu rozležať sa v hlave či rozložíť na atómy, môže to pokojne rozložiť aj vás. (Nás, starnúce umierajúce zvieratá určite!) (25.02.2009)

Kingsleyho přestalo bavit, že si z něj všichni dělají srandu, odložil tupé a stařecké přehrávání a vzmohl se k oscarovému výkonu ve filmu, jenž má hodně pomalé tempo, nevyhne se několika slabším (nudnějším) místům, ale je natolik inteligentní a životními pravdami a zkušenostmi nasáklý, že to ustojí se ctí. Jednohubková sedmdesátka, kterou už asi nikdy neuvidím, ale je mi jasné, co na ní akademici uvidí. P.S.: Chápu, že se český název odráží od jména knižní předlohy. To mi ale nebrání ho označit - nejen z marketingového hlediska - jako stupidní a nešťastný. (10.09.2008)