Bílá vrána

Jednoduše, bez zbytečného sentimentu zpracované celkem okoukané téma bratra autisty. Nic moc nového tento snímek nepřináší, snad jen to, že konečně není hlavní hrdina ochoten za svého postiženého bratra kdykoliv a kdekoliv položit život, neboť jej miluje až za hrob. Thomas je normální a s postižením svého bratra se složitě vypořádává. Tenhle prvek je hodně osvěžující. (22.09.2015)

Maj doma autistu, vše je na zámek, proč zůstala na začátku filmu ta vajíčka na krajíčku stolu? To byla velká nezodpovědnost. Ve filmu je moc křiku a některé situace mi nesedí. Vstupy s bratrem autistou nejsou smutné, ani lítostivé spíš budí dojem umělotiny. Otázka taky zní, kdo je vetší autista...zda táta, máma, Rex, brácha? Co jsem si z filmu odnesl?: Umělé dýchání a záchranu tonoucího. (20.02.2009)

Viděl jsem opakovaně, ale netroufl jsem si hodnotit dřív, než po shlédnutí amerického Co žere Gilberta Grapea? Přestože byl Gilert Grape pravděpodobně předobrazem Bílé vrány (v obou filmech jsou důležité scény koupání, v obou filmech spolu mají bratři fyzický konflikt), jde o filmy odlišné a není zcela férové je porovnávat. Charlie je autista žijící v normálním světě a normální rodině. Jeho bratr Thomas by chtěl žít normální život a vlastně ho i žije - jen kdyby nebylo Charlieho. Odlišnost Charlieho je zásadní, zásadní je i vývoj vztahu obou bratrů. Teenagerovskost filmu vychází z faktu, že Thomas je mladší a méně vyspělý, než Gilbert Grape - což však neznamená, že výsledek musí být nutně horší. Vztah obou bratrů je propracovanější, nálada je uvolněnější, divák má pocit krásna. Přestože mi taneční scéna z konce filmu připadá být trochu umělá, hodnotím oba filmy stejně. 85% (06.04.2010)

Jako film to moc nedrží při sobě, ale jako přiblížení života s těžce postiženým členem rodiny je to samozřejmě víc než bohulibé a už teď si to říká o hollywoodský remake (ne že by mě to v takové odvozené podobě zajímalo). Na okraj: Gemma Ward je půvabná až běda, ale nezdá se vám, že je na tu roli chápající spolužačky-holky na chození trochu "stará"? (11.01.2009)

Film na téma soužití s autisty a o tom, jaké to je se o někoho takového starat. Takových filmů už byla natočená celá řada a tak i Australská kinematografie se rozhodla přispět svým dílem. Zpočátku to opravdu vypadá jako jeden z mnoha, kopie slavnějších brášků, ale nakonec mě přeci jen film oslovil, i když už mě toto téma spíše odrazuje. Obsahuje několi opravdu silných momentů, které se jen tak nevidí. Teenagerská láska na pozadí je zajímavý bonus. Škoda jen, že film na začátku zabředne do hlubokého žánrového klišé. Na druhou polovinu se však vydrží počkat, odměnou vám budou vypjaté i dojemné scény a kvaltní podívaná. (31.03.2009)