Režie:
Elissa DownKamera:
Denson BakerHudba:
Michael YezerskiHrají:
Rhys Wakefield, Luke Ford, Toni Collette, Erik Thomson, Gemma Ward, Henry Nixon, Lisa Kowalski, Firass Dirani, Ngoc Phan, Andrew Ryan, Kate Box, Claire McCarthy (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Thomas Mollison chce vyrůstat jako každý teenager v jeho věku. Má to ale těžké. Protože je jeho otec voják, rodina se často stěhuje a plachý chlapec se jen těžko sžívá s novým prostředím. Jeho život však ještě více ztrpčuje skutečnost, že jeho starší bratr Charlie je autista. Zatímco rodiče Charlieho dávno přijali, Thomas nikoli. Stydí se za něj a ve skrytu duše ho nenávidí. Pak ale potká Jackii, které Charlieho společnost nevadí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (183)
Život je mrcha, ale na všechno se dá dívat z té příjemnější stránky. Připadám si trochu zahanbeně a necitlivě, protože autista Charlie brnkal dost slušně celou dobu na moje nervy. Jeho bratrovi Thomasovi jsem tedy po celou dobu rozuměla, protože já bych to snášela dost podobně, možná i hůř. Obdivuji rodiny, které se s takovým neštěstím umí vyrovnat. Musím ale souhlasit s uživatelem Malarkeym:)) ()
Uf. Před zhlédnutím jsem neměl tušení co je ta Bílá vrána zač, po pár minutách ale bylo zřejmé, že mě čeká dlouhá prvoplánovitá zbytečnost, která bude těžit jen z citů k hlavní postižené postavě. Naštěstí to tentokrát není až tak pravda. Snímku se daří umně balancovat přesně na hranici mezi snesitelností a citobudictvím. Je jasné, že v několika scénách přešlápne vedle, ale jako celek se poměrně drží a dokáže se držet v oné rovině, kdy příliš neirituje. ()
Thomas Mollison (Rhys Wakefield) nemá jednoduchý život. Jednak zaměstnání otce v armádě, které vyžaduje časté stěhování, tak také, že jeho bratr Charlie (Luke Ford) je autista, a vyžaduje celodenní pozornost, Thomasovi brání si najít nějaké kamarády. Nyní by to ale mohlo být lepší, když potká sympatickou Jackie (Gemma Ward), která nemá s Thomasem ani jeho bratrem žádný problém... Jak bylo již napsáno, film je velmi podobnému staršímu Co žere Gilberta Grapea s výborným Johnny Deppem a ještě lepším DiCapriem. Takže ač se kluci (Rhys Wakefield a Luke Ford) snaží seč můžou, výše zmíněným se bohužel ani nepřiblížili. Co se mi ale na Bílé vráně líbilo víc byl sympatický příběh (nebyl nikterak uhoněný, prostě příjemná podívaná) a krásná Gemma Ward (když už srovnávám s výše zmíněným snímkem, tak Juliette Lewis zas žádná velká krasavice není). Takže když to všechno sečtu a odečtu, tak mi tento souboj vyjde tak nějak bez vítěze, 3 hvězdy oběma... ()
Vyrůstat po boku autisty nese různá omezení a rozhodnutí. O tom může přesvědčit další australský klenot, vyprávějící o průměrné maloměstské rodině, která veškeré své úsilí vkládá do autistického syna/bratra Charlieho. Mírně tezovitá, ale jinak naprosto osvěžující záležitost, během jejíhož sledování jsem sám mnohdy (a nebylo to zřídka) zapochyboval, jak sám bych obstál v obdobných situacích. Toni Collette si ráda odskakuje k nezávislé, umělecky ambiciózní tvorbě do rodné Austrálie (Japanese Story) a debutující Elissa Down zase zkušeně ordinuje s několika žánry. Kinematografie nejmenšího světadílu jednou zase ukázala, že příjemná překvapení ve filmovém světě stále ještě existují. 85% ()
Trampoty tínedžera ako dráma s ťažkou témou, ale chvíľami sa neskutočným spôsobom dokáže premeniť na bláznivú komédiu. Situáciu to odľahčí, aby hneď prišlo niečo ešte náročnejšie. Niektoré scény sú možno až prehnané, niektoré trochu patetické, vrátane tej záverečnej, keď sa všetko dá vyriešiť ako šibnutím čarovného prútika, no život takto nefunguje. Výkony neznámych hercov boli výborné a nenašiel som ani na jednom z nich známku ničoho, čo by ma mohlo vyrušovať. –––– Ešteže nebol použitý. –––– Nechcem s ním mať nič spoločné. –––– Jedno viem, že je to môj syn. Človek je slaboch, ak sa nedokáže postarať o vlastných. ()
Reklama