Bílá vrána

Chvílemi mi ty autistické "výjevy" a "výlevy" už přišly kapku přehnané a čistě účelové, ale byla by to asi tak jediná vada na kráse.)) DiCapriovo podání ve "What´s Eating Gilbert Grape" mě zasáhlo přece jenom o trochu více, a i když má Black Balloon pár opravdu silných (Thomasova oslava) i krásných scén (společné odpoledne s Charliem a schovávaná před deštěm), výsledný dojem je o něco slabší než u již zmíněného Hallstromova filmu. Ale pěkné a povedené - to určitě ano:)) (13.06.2010)

Bála jsem se, že to bude jen další film ála legendární snímek Co žere Gilberta Grapea bez patřičných kvalit, ale Bílá vrána rozhodně obstojí. Při tomhle filmu ve mně emoce doslova cloumaly - prostě drama o lidských vztazích jak má být. Chválím i velmi kvalitní herecké výkony vcelku neznámých herců, sehráli to naplno a opravdově. (22.09.2010)

Zo začiatku vyzerá Biela Vrana ako vcelku obstojné zachytenie každodenného života rodiny s členom trpiacim autizmom. Kamera celkom šikovne sa pohybujúca po stiesnenom interiéry a všetko pôsobí civilne, nie okato, štylisticky sa nejedná o výrazný, ale príjemne sa sledujúci úvod, od ktorého divák logicky čaká, že postupne vyústi do niečoho naozaj zaujímavého. .....Čo sa ďalšej kauzality deja týka, prepadá sa viac do sklamania než zaujímavého pokračovania, orientuje sa smerom emotívnej plytkosti, patetickej úsmevnosti a predstierania akejsi láskavosti a pochopenia s trochopu na oko pekného platonického stereotypu. Snímka si pochopiteľne zakladá na silnej emocionalite, čo musí byť už vopred zrejmé z hlavnej dejovej premisy, ale na túto úroveň sa nedá dostať pomocou tak zjednodušených a prvoplánových cestičiek, aké si práve Biela vrana na svoju cestu vybrala. ......... Do najsprofanovanejšieho tieňa sa dostáva, očakávaná "nosná" téma autizmu. Film si vôbec nerobí starosti s nejakým hlbším prenikaním do témy, alebo jej uchopením so zaujímavejšími motiváciami a cieľmi, z kt. by mohli vzísť zaujímavé myšlienky a otázky (podobne, ako to urobil Bård Breien vo svojom filme o telesne a inak indisponovaných ľudoch - Kunsten å tenke negativt), stačí mu evidentná radosť kamery, keď sa pred ňou zvíja daný autista, poprípade keď jeho chovanie ústi do humorných situácií. Téma film sa obmedzila na povrchné sledovanie, sem tam patetické, sem tam naopak humorné, nakoniec lacno láskavé a rado by bolo dojímavé. Vzťahy medzi postavami vyzerajú umelo a vykonštruovane, najmä prerod neznášanlivosti/ nevyrovnanosti k pochopeniu vyznieva vo filme ž smiešne utopicky. ........... Ďalší element smerujúci k degradácií je vývoj dejovej línie s priehľadnou snahou diváka emotívne zasiahnuť, čím sa znova preukazuje neúspech v prvoplánovom pokuse o "dojímavosť"" pomocou peroxidovej blondínky a zamilovaného tínedžera do ktorého lásky "nevhodne a neuvedomelo zasahuje" jeho brat autista. V spracovaní už tak dosť banálneho námetu si ruky s radosťou vymieňajú trápny humor, dosahujúci svoj vrchol v scénkach z kúpaliska, so zamilovane láskavým gýčom, samozrejme pod štítkom "empatickosť". Film sa finálne pokúša vravieť známu vetu "takto by to malo chodiť a bolo by to také krásne" a jeho slová pôsobia prehnane afektovane. Zábery ladené silno autenticky sa striedajú s patetickou idylkou, ktorá hlása konečnú presilu a nemáme pred sebou nič iné, než naivnú plochosť. Biele vrany toho nalietajú evidentne najmenej. (05.10.2013)

No tyvole tohle byl film......na něj fakt nemám slov. Možná za to může dabing, ale asi ani v originále bych nevydržel. Bylo to hlavně kvůli tomu autistovi, co se po plátně proháněl prakticky celý film. Poslouchat jeho "éeeé" každouo půl vteřinu bylo tak ubíjející, že jsem snad o nějaký to IQ v tu chvíli sám přišel, protože to se fakt nedalo strpět. No Charlie ne neutíkej (řiká jeho bratr) - éeeé - (Charlie vběhne do cizího baráku) éeeéé - Né Charlie, vrať se - (Charlie vběhne do prvního patra, kde je sprcha se záchodem a začne do jednoho chcát) éeeeéee - Charlie nech toho a pojď rychle pryč - (Náhle ze sprchy vykoukne holka a začne hrozně řvát, Charlie furt chčije na hajzlu a vydává jeho éeeeée) - Eéééeeeéeeee éeee ée ee (o pár éeeeée a dvě minuty déle už je Charlie s jeho bratrem venku s pěknou ostudou v rukávech, vlastně těžko, oba byli ve slipech) ééeeeée a Charlie už zase čumí na pohádky. (04.10.2009)

Pro mě je tohle další skromnej film ve stylu Keith, Little Miss Sunshine atd. Mít doma autistu musí bejt nehorázně těžký a klobouk dolů před každym kdo to zvládá, a právě proto chápu i chování Thoma, kterej díky Charliemu v podstatě ztrácel veškerej soukromej život. Naštěstí se objevila úžasná Jackie a ... A dál už se koukněte sami. (30.01.2011)