Bounty

Nebýt to tak často rozvleklé a místy více sebejisté, mohl jsem na Bounty vzpomínat stejně tak často a rád jako na Master & Commander. Nuž, není tomu tak, ale náběh na to rozhodně byl, když přičtu nádhernou krajinu, Vangelisův hudební výkon i Hopkinse s Gibsonem, u nich mi ale chyběla větší konfrontace nebo vybudování hlubšího vztahu, i když jako samostatné charaktery obstojí... Rozhodně se ale ještě někdy k filmu vrátím, až si na něj časem pořádně rozpomenu, zatím ale na něj mám stále dobré vzpomínky... (20.11.2015)

Vzhledem ke své posedlosti filmy z prostředí britského námořnictva jsem během cca 3 dnů viděla všechna tři zpracování vzpoury na lodi Bounty - čili z roku 1935 s Clarkem Gablem, z roku 1962 s Marlonem Brandem a toto z roku 1984 s Melem Gibsonem v roli Fletchera Christiana. Zhodnotím vše naráz a umístím sem. Vyloženě mě nenadchlo ani jedno ze zpracování a navíc jsem měla pocit, že se dívám na tři různé události, které spojovalo jen to, že loď Bounty pod vedením kapitána Blighta plula z Anglie na Tahiti pro chlebovníky a vypukla na ní vzpoura vedena jistým Fletcherem Christianem, který se zamiloval do dcery krále místního kmene. Ve všem ostatním už se filmy velmi rozcházely. Nejrealističtější kapitán Blight bude pravděpodobně tento Hopkinsův v roce 1984, který začal prosazovat velmi nedemokratická opatření až po rozkladu mužstva na Tahiti. V obou předchozích zpracováních to byl tyran a nelida už od počátku plavby. Nebylo jasné, zda byl Fletcher Christian první nebo druhý důstojník lodi, ve dvou byl prvním důstojníkem, v podání Gibsona se jím stal až v průběhu plavby. Úplně jasný nebylo ani to, zda loď obeplula nebo neobeplula Hornův mys. A nebyl shodný ani závěr, tedy aspoň by se mohly verze shodnout v tom, jestli byl za tuto politování hodnou událost kapitán Blight pokárán (obě starší verze) nebo pochválen (Hopkins), navíc podle všeho nebyl kapitán, ale poručík, aspoň ho tak na soudu oslovovali (leda, že by to bylo proto, že ztratil loď). V některých verzích se s Fletcherem Christianem znal (v této z roku 1984) a byli přátelé, v té z roku 1962 o něm mluvil jako o aristokratickém nezodpovědném floutkovi a viděli se poprvé...Tak by se dalo pokračovat. Z těchto důvodů rozděluji všem zpracováním stejný počet hvězd - 3. (17.10.2011)

Často si říkám, proč vymýšlet krkolomné dobrodružné příběhy, když život sám jich přináší bezpočet a není nutné si je přibarvovat. Vzpoura na lodi Bounty je nejznámější námořnickou vzpourou lidských dějin a jako taková se hned několikrát objevila na filmovém plátně. Právě tohle zpracování považuju za nejpodařenější především proto, že se neveze na vlně laciné romantiky a barvotiskových emocí a snaží se naopak o co nejrealističtější pojetí s propracovanými charaktery a z logiky věci vycházející motivací jednotlivých protihráčů. Tomu dění na lodi se zkrátka dá věřit a přitom to nic neztrácí na napětí a poutavosti příběhu. Přitom je ten film silně podhodnocený, což je zvlášť bolestivé v porovnání se starší verzí s Marlonem Brando v hlavní roli, kde naopak sentimentální vzpomínky pracují pro glorifikaci tohohle starého kousku se směšně černobílými charaktery a nevěrohodným pojetím. Není to sice čistých 5*, ale v takovém případě rád zamhouřím oko. Výpravný film se skvělým hereckým obsazením a tomu odpovídajícím hereckým výkonem. Celkový dojem: 90 %. (08.04.2012)

Zajímavý příběh. Výborné ztvárnění. Unikátní obsazení. Šokující hodnocení, které například taková I-kvocientní kapacita jako je Gimli, kterému se ''málo co vyloženě nelíbí'', ospravedlňuje tím, že je to špatné i na televizní film, lebo zde není žádná akce. Ano, v Superstar jí je tam habaděj, ty šmoulo trojhvězdný. EDIT 2021: Je zcela k nevíře, že tenhle skvost, včetně naprosto dokonalýho soundtracku, je stále jen mezi modrýma filmama. Styďte se, neznabozi. (09.07.2014)

Budem určite v menšine, ale ja považujem Donaldsonovu verziu Bounty za lepšiu, ako tú najslávnejšiu s Brandom. Asi za to môže rozdielny prístup k postavám, ktoré sú v tejto verzii ambivalentnejšie a vy nemusíte mať jasno v tom, ktorej skupinke budete držať palce. Pravdu majú zo svojho uhla pohľadu obe. Musím ale priznať, že za plný počet je to hlavne vďaka Vangelisovej hudbe, ktorá dodáva filmu atmosféru rovnakou mierou, akou výprava. (07.10.2012)