Piráti na vlnách

Film, kde jde mnohem spíš než o vyprávění příběhu o vykreslení uvolněné atmosféry 60. let s příchodem rokenrolu, sexuální revoluce a liberální společnosti. Doplácí ale na to, že přes přítomnost řady špičkových a populárních komediálních herců z Británie i ze zámoří nedokáže scénář vykřesat z aktérů plnohodnotné postavy a prodat divákovi všechny členy posádky. Řada z nich je prostě trestuhodně nevyužitá. Piráti na vlnách jsou spíš slepencem zábavných scén, mezi nimiž se nachází bohužel i nemálo vaty ve stylu sexuchtivých fanynek, bujarých večírků apod. Zároveň si myslím, že i hlavní hrdina mohl být obsazen nějakým charismatičtějším hercem a scénář mu mohl dát víc prostoru. Snad nejlepší z celého filmu jsou momentky s ministrem, který je vylíčený je karikatura tradičního britského konzervativismu a puritánství. Celkový dojem: 65 %. (17.08.2013)

Vtipný a milý bubblegum o zlatých šedesátkách, který ale mimoděk líčí revoluční éru tak korektně a vyžehleně, že shazuje sám sebe. Curtis upadá postupem času do stereotypu a přebarvený vizuál servíruje symboly šedesátých let zcela zbavené jakékoli provokativnosti a sex appealu. Výborní herci a skvělý soundtrack nicméně udrží tuhle loď nad vodou, ačkoli nabubřelé finále nápadně zavání blamáží. [70%] (16.06.2009)

"How about it then?" Lepšie finále než v Titanicu :-) Z filmu, konkrétne z toho, nakoľko sa venuje ktorým postavám, je cítiť, že nakrúteného materiálu bolo oveľa viac, než sa dostalo do finálneho zostrihu. To ale nič nemení na tom, že je to kúsok, pri ktorom (a s ktorého hrdinami) sa cítite úprimne príjemne. O nič iné tu nešlo a nič viac ani nepotrebujem. (19.08.2009)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)

Překonání Lásky nebeské asi od Curtise nečekal nikdo, i tak ale dokázal, že mezi britskými režiséry nemá v rámci komedií, ať už romantických či normálních, konkurenci. Tady jde ale hlavně o tu atmosféru 60. let a ta se povedla vážně dokonale. Ty šedesátky tam dejchají z každého záběru,což navíc doplňuje opravdu výborný soundtrack ( i když sestavit ze songů z 60. let špatnej soundtrack by asi nešlo ;). Britská herecká elita + Philip Seymour Hoffman jsou vážně sehraný a je vidět, že herci si natáčení vážně užívali. Jenom ta linka okolo Kenetha Branagha to trošku brzdí a ani Branaghův výkon mi moc nesedl a tohodle filmu se ani moc nehodil. I tak si tuhle pohodovu jízdu do let šedesátých ještě rád někdy zopakuji. (06.09.2009)