Piráti na vlnách

Zpočátku jsem tomuto filmu moc nevěřil, nevím proč, ale nebavil jsem se tak, jak mi bylo řečeno, že se budu bavit. Jenže od hry na pravdu se to všechno obrátilo a já se bavil přímo královsky. Když si připočtete ten dokonalý konec, při kterém se mi chtělo brečet a smát zároveň (a tohle se mi už hodně dlouho u filmu nestalo) tak vám snad je jasné, že nemůžu jinak než plný počet. Za parádní obsazení, dokonalou hudbu a jednu loď, která opravdu válela. Jo, moci tak být na jejich palubě… 100 %. (03.10.2011)

Našlápnutá jízda se sympaticky uťápnutými postavami, hýřením bizarních nápadů a všestranným optimismem, potažmo lásce k hudbě, jež se s přehledem přenášejí i na diváka? Nepochybně, ale nikoliv v úplně konzistentní zaručené podobě. I přes stopáž, přesahující dvě hodiny, se totiž netvoří jakýkoliv styčný bod „příběhu“ (ten výchozí funguje pouze jako odrazový můstek) a v důsledku přemíry elánu, hudebních koláží a palubních skopičin se leckdy zapomíná na to nejdůležitější – postavy (nakousnutí a následné odplivnutí, ústící v nedořečenost, zdaleka neplatí jen o nich). Piráti na vlnách tak bezvadně fungují coby extravagancí napěchovaná estráda, jako ucelená crazy komedie s přesnou vypointovaností (running) gagů, gradací a vývojem často politováníhodných postav magorů, jenž si nelze neoblíbit (ale kvůli zmíněnému ani výrazně zamilovat), trošku drhne. 7/10 (44. MFF KV - 11.7.08) (22.07.2009)

Tenhle film Vás roztančí tak, že budete mít chuť rvát sedačky v kině. Piráti na vlnách pulzují stejnou elektrizující energií jako Láska nebeská. A platí-li pro Lásku nebeskou ono magické Love is all around, tak zde jsou zas všude kolem sex, drogy a hlavně rock. Richard Curtis se drží prakticky stejného schématu jako ve svém předešlém filmu, kdy hlavní dějovou linii nechá tříštit mezi větší množství postav. Ale díky kulišáckému umístění všech zúčastněných na jednu loď působí snímek mnohem komplexněji. Ze všech scén dýchá příjemná retro atmosféra 60 let doplněná o prostřehy na obyvatele poslouchající svou oblíbenou rádiovou stanici všem navzdory, na nejrůznějších místech. Tam, kde selhával Wes Anderson v Životě pod vodou Curtis vyhrává. Navíc se mu daří šponovat diváka za pomocí výborných vtípků, aby ve finále lehce přidal na plynu a diváka dojal úplně na maximum.8/10 (16.06.2009)

Richard Curtis se od předešlé (a pro mne docela otravné) Lásky Nebeské posunul znatelně blíže k mému vkusu, no do cíle však ještě pořád nedošel. Piráti na vlnách jsou pohodovým filmem, u kterého lze vypnout, ponořit se do zvuků pěkných písniček, po 129 minutách vyplavat a už si na něj nikdy nevzpomenout, protože jeho děj neobsahuje nic, co by nutilo se k němu vracet. Zkrátka příjemná jednohubka s perfektním obsazením. 7/10 (11.08.2009)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)