Piráti na vlnách

Richard Curtis se od předešlé (a pro mne docela otravné) Lásky Nebeské posunul znatelně blíže k mému vkusu, no do cíle však ještě pořád nedošel. Piráti na vlnách jsou pohodovým filmem, u kterého lze vypnout, ponořit se do zvuků pěkných písniček, po 129 minutách vyplavat a už si na něj nikdy nevzpomenout, protože jeho děj neobsahuje nic, co by nutilo se k němu vracet. Zkrátka příjemná jednohubka s perfektním obsazením. 7/10 (11.08.2009)

Perfektní rockový nářez! Richard Curtis se zapisuje mezi další britské režiséry, který dokážou pravé režisérské umění a z ničeho udělat něco. Ve svém debutu Láska nebeská vytřel zrak všem romantickým filmům a tentokrát to natřel všem hudebním filmům (neplést s muzikály). Hvězdné obsazení v podobě rockových DJ pobaví každého, kdo zná herce aspoň z některých předchozích rolí. Curtis se nebojí vracet role i některým hercům z předchozího filmu. Aby ne, když to s nima umí. Trošku jsem měl problémy s herci ze seriálu IT crowd, ale zvyknul jsem si. Jestli Richard Curtis bude točit jen komedie, vůbec bych se nezlobil a měl bych skvělou kolekci komedií, na které bych se mohl dívat ve smutných chvílích, aby mě rozveselily. (20.07.2009)

Nebudu zastírat, že mě první snímek (jinak veleuznávaného scénáristy) Richarda Curtise dostal doslova do kolen. Po inteligentní romanci Lásce nebeské přichází hudbou nenabažená mladá generace, s čímž hodlá jedna ilegální rozhlasová stanice něco zásadního udělat. Pirátské plavidlo Radio Rock plné excentriků nás přivádí do roku 1966 a představuje bandu neúnavných snílků, kteří hudbou i názory udávají současný životní styl. Nečekejte ale žádnou hlubokou výpovědní sondu, revolta je tu znázorněna po svém. Ač je tu témat celá plejáda, snímek trošku trpí nekompatibilitou, na postavy se tu moc nemyslí, přičemž v dramatickém finále sklouzáváme do hodně sentimentálních hlubin, které si mohli tvůrci odpustit a které vlastně ani příliš nefungují. Určitě osloví podmanivý soundtrack, roztomilé minipříběhy a především herecké obsazení, kterému dominují hlasově dokonale vybavení smilníci Philip Seymour Hoffman, Nick Frost, Bill Nighy nebo Rhys Ifans. Přímočaré historky a soukromé trable nicméně baví diváka po celou stopáž, takže když akceptujete neúnavné bohémství namísto nějakého poselství, budete se bavit SKORO královsky. Pro Curtise druhý palec nahoru, i když vedle Lásky nebeské lapá hodně často po dechu.. (12.08.2009)

Našlápnutá jízda se sympaticky uťápnutými postavami, hýřením bizarních nápadů a všestranným optimismem, potažmo lásce k hudbě, jež se s přehledem přenášejí i na diváka? Nepochybně, ale nikoliv v úplně konzistentní zaručené podobě. I přes stopáž, přesahující dvě hodiny, se totiž netvoří jakýkoliv styčný bod „příběhu“ (ten výchozí funguje pouze jako odrazový můstek) a v důsledku přemíry elánu, hudebních koláží a palubních skopičin se leckdy zapomíná na to nejdůležitější – postavy (nakousnutí a následné odplivnutí, ústící v nedořečenost, zdaleka neplatí jen o nich). Piráti na vlnách tak bezvadně fungují coby extravagancí napěchovaná estráda, jako ucelená crazy komedie s přesnou vypointovaností (running) gagů, gradací a vývojem často politováníhodných postav magorů, jenž si nelze neoblíbit (ale kvůli zmíněnému ani výrazně zamilovat), trošku drhne. 7/10 (44. MFF KV - 11.7.08) (22.07.2009)

Překonání Lásky nebeské asi od Curtise nečekal nikdo, i tak ale dokázal, že mezi britskými režiséry nemá v rámci komedií, ať už romantických či normálních, konkurenci. Tady jde ale hlavně o tu atmosféru 60. let a ta se povedla vážně dokonale. Ty šedesátky tam dejchají z každého záběru,což navíc doplňuje opravdu výborný soundtrack ( i když sestavit ze songů z 60. let špatnej soundtrack by asi nešlo ;). Britská herecká elita + Philip Seymour Hoffman jsou vážně sehraný a je vidět, že herci si natáčení vážně užívali. Jenom ta linka okolo Kenetha Branagha to trošku brzdí a ani Branaghův výkon mi moc nesedl a tohodle filmu se ani moc nehodil. I tak si tuhle pohodovu jízdu do let šedesátých ještě rád někdy zopakuji. (06.09.2009)