Režie:
Christophe HonoréKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Alex BeaupainHrají:
Louis Garrel, Ludivine Sagnier, Chiara Mastroianni, Grégoire Leprince-Ringuet, Brigitte Roüan, Alice Butaud, Jean-Marie Winling, Clotilde Hesme (více)Obsahy(1)
Ismaël má rád Julie a Julie má ráda Ismaëla… Přesto se však v jejich domácnosti zabydlí kamarádka Alice. V době, kdy začne jejich „ménage à trois“ trochu skřípat, se stane tragédie, která velmi výrazně zasáhne do Ismaëlova života. Nic není jako dřív, z rozverného mladíka se jako mávnutím kouzelného proutku stane samotář. Odmítá všechny snahy okolí o sblížení, chce se se životem poprat sám. Na scéně se však objeví sympatický student Erwann… (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Veľmi zvláštny film, vlastne ani neviem, čo si o ňom mám myslieť. Síce je o láske, ale nepríde mi na ňu až tak zameraný, je skôr o osamelosti vo vzťahu aj mimo neho, piesne sú nádherné a majú úžasné texty, ale postavy sú akési nedoriešené charakterovo a ako keby celý film čakali na prebudenie. Napriek tomu dávam 4*, pretože príbeh zanechal dojem... ()
Film mě tolik neuchvátil, jako ostatní, takové jakési nanicovaté, nereálné, rozhárané, rádoby volnomyšlenkářské, teď mluvím o příběhu. Jinak snímek jistě kvality má, ale jen omezené. Možná, až jej uvidím potřetí, že se mi začnou i ty hudebně písňové pasáže líbít, ale otázkou je, zda se donutím na něj znovu kouknout … 5685 ()
Poněkud atypický milostný trojúhelník sdílející spolu jedno lože (Ismaël, Julie, Alice) sledujeme v tomto příjemně francouzsky podmanivém dramatu a muzikálu v jednom, jejichž děj se po jistém zlomu začne odebírat nečekaným směrem. ~ Do tří dějství (Odchod, Nepřítomnost a Návrat) rozčleněný příběh, jenž je situován do podzimní pochmurné Paříže, mile okořeňuje častá přítomnost poměrně chytlavých songů. I když pravda, herci žádnými zpěváky nejsou. Oceňuji však nenucenost a naprostou přirozenost při přechodech mezi hudebními vložkami a mluveným slovem. ~ Les Chansons d'amour je melancholickým filmem o nevyzpytatelnosti a nestálosti lásky, o hledání lásky v kapkách deště na mokrém chodníku za tónů tesklivých melodií, filmem o bolesti, kterou je možné resetovat a ne se v ní utápět. Nekonvenční konec mě dvakrát nenadchnul, ale tak zase proč ne... ~ ~ Milovala bych tě až do konce v tomto dešti a všem co přijde. / Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho. ()
Sympatický snímek se skvělými herci a příjemnou hudbou (i když někdy mě ty písničky už otravovaly). Pro mě byl nejlepší Louis Garrel, kvůli kterému jsem se na snímek vůbec v prvé řadě dívala. Ten mě zaujal poprvé v nedávno viděném The Dreamers a mám v plánu vidět většinu jeho filmů, i když pokračuju docela šněčím tempem, vzhledem k tomu, že tohle je teprve druhý film, co jsem s ním zhlédla. Ismael měl velmi zvláštní povahu, no jako všichni v tomto snímku. Některé vztahy mezi postavami jsem moc nechápala a myslím si, že ani nebyly dobře rozebrány např. mezi Ismaelem a sestrou Julie. To na mě působilo velmi divně. Každopádně super konec. ()
Krásně poetický snímek. Ze začátku jsem se nedokázala s hrdiny ztotožnit, ale jak čas plynul, zjistila jsem, že je to přesně tak, jak to má být a vcelku to ve mě zanechalo velice příjemný pocit. Největší požitek jsem měla z třetí části "Návrat". Tam si mě Honoré získal na plné čáře... "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho." ()
Galerie (16)
Zajímavosti (2)
- Poslední věta, kterou řekne v závěrečné scéně Ismaël Bénoliel (Louis Garrel), zní "Aime-moi moins, mais aime-moi longtemps", tedy "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho", pochází z knihy židovských přísloví. (Lucka.S)
Reklama