Režie:
Marie PoledňákováScénář:
Marie PoledňákováKamera:
Martin DubaHudba:
Petr MalásekHrají:
Kamila Magálová, Jiří Bartoška, Eva Holubová, Oldřich Kaiser, Nela Boudová, Roman Vojtek, Martha Issová, Filip Antonio, Jakub Grafnetr, Jaroslava Adamová (více)Obsahy(1)
Helena Altmanová je sympatická profesorka francouzštiny a literatury na gymnáziu. Patří k oblíbeným pedagogům, díky zdravému nadhledu si rozumí se studenty i kolegy ve sborovně. Zato její soukromý život je plný překvapení. Soužití v jednom bytě s bývalým manželem, úspěšným spisovatelem Karlem, problémy ovdovělé sestry Kristýny, manželské karamboly syna Adama i pozdní lásky babičky Alžběty - to všechno Helenu zaměstnává natolik, že jí na vlastní život a vlastní city jaksi nezbývá čas. A přesto jednoho dne přijde to, co obvykle přichází, když už jsme na sny rezignovali. Helena se za pohnutých okolností seznámí s lékařem záchranné služby Františkem. A úplně normálně a naplno se zamiluje! Začíná bouřlivý příběh plný vášně, rozchodů a návratů, v němž vztah zamilované dvojice plánovitě či neplánovaně komplikují jak partneři, tak další členové rodiny. Na otázku, kde hledá náměty, scenáristka a režisérka Marie Poledňáková odpovídá: „Je to jednoduché, náměty leží na ulici, stačí se shýbnout,“ ale vzápětí dodává: „Já už jsem si plánovala jen bezstarostné užívání života, těšila se na cestování, na nové zážitky a objevy. Opravdu jsem neměla zájem chodit po ulici, natož se shýbat! Jenže pak tam leželo … NĚCO… čemu neodoláte, co musíte uchopit, musíte do toho jít, bezhlavě a naplno. A to byl začátek projektu Líbáš jako Bůh. Už léta jsem nepsala tak rychle a spontánně. Inspirací mi byly situace, které se odehrály dnes, včera nebo před třiceti lety a na které nikdy nezapomenu,“ přiznává se autorka této úspěšné české komedie. „Ve scénáři se otiskly moje zážitky, příběhy přátel, kamarádů i dětí a dokonce i situace, jejichž tvůrcem je můj vnouček.“ V hlavních rolích Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Jiří Bartoška a Eva Holubová. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (868)
Líbáš jako bůh je niečo ako tínedžerská komédia pre starších. Situačný humor bol chvíľami dosť násilný aj dookola opakovaný - napríklad Kamila Magálová musela vždy pozhadzovať všetko okolo seba a potkýňať sa ako v nemej groteske, kedykoľvek ju niečo znervóznilo. Plus ma už po tisíci krát iritovalo idylické usporiadanie životov všetkých zúčastnených, ktoré je také zakorenené v českých televíznych seriáloch - luxusné vily, autá, záhrady, domy a chaty, nikto nepracuje a predsa nehladuje, kto pracuje, zarába asi milióny, ostatní sú spisovatelia a intelektuáli pracujúci doma... Asi mám komplex, lebo ja stále pracujem a džípy ani vilu a chatu nemám... tak ma proste táto šablóna jeduje, lebo nie je o reálnych ľuďoch. Ale inak som sa smiala na plné pecky. Relaxačná komédia pre vekovú hranicu 30+, pretože ako bolo na amfíku jasne vidieť, mladšie ročníky peripetie zrelých lások a prezretých životov nechápali a predčasne odchádzali. ()
Nekončící nejhorší sen ve vašem životě, který byste nejraději po konci sledování spláchli do záchodu, našli si Poledňákovou a hlavní herce a všem rozkopali ksichty do krvava. Ano, i tohle nabídne "Líbáš jako Bůh", naprostá sračka, ve které se řeší ještě větší sračky, celý film nemá žádný systém a postupný děj, naopak obsahuje plejádu trapnosti, české filmové impotence a ještě k tomu dokáže akorát tak nasrat inteligentně smýšlející dívaky tohoto hnusu. Není můj zvyk kategorizovat, ale tento film může bavit skutečně jen duté idioty bez špetky vkusu! 0% ()
Dostal jsem anonymní e-mail vztahující se k mému hodnocení k tomuto pokusu o filmu, dovolím si ho "přetisknout": "Jsi normální závistivý pitomec. Nechápu,jak někdo může kritizovat práci druhých a nedoložit svoje zkušenosti." Dle mého svědčí krásně o tom, co za pokusy o lidi na ten pokus o film chodí._____LÍBÁŠ JAKO BŮH chtělo být evidentně romcom klasikou jako LÁSKA NEBESKÁ, DENÍK BRIDGET JONESOVÉ či LÁSKA PŘES INTERNET (což jsou filmy, z kterých okázale čerpá), ale skončilo pod úrovní NOCI V RODANTHE. Jako obraz života, kdy se máme identifikovat s/či mít alespoň porozumění pro hrdiny, je to naprosto nepřijatelné, protože všichni do jednoho jsou naprosto nesnesitelní, sobečtí a namyšlení, nevhodně ke svému věku se chovající hlupáci. Jejich odříznutí od světa je natolik mimózní, že to nelze omluvit, jako postavám jim chybí motivace, soudržnost v jednání či jen jasná jednorozměrná charakteristika. Kdo se může ztotožnit s postavami, které nemají vůbec žádné problémy, prožívají pseudorománky a pijí výhradně víno, jezdí v zánovních autech a poslouchají kvalitní hudbu? Tohle není kýč, nýbrž midcult._____ Zároveň si uvědomuji, že "film" je profesiálně natočen a nevypadá televizně, protože kamera pracuje s hloubkou ostrosti, není příliš statická, dobře zvolená hudba vyvolává ty správné emoce u cílového publika, stříhá se mezi více ději najednou a některé scény jsou obstojně vygradované, i když otřesně rytmizované. Jenže ono to selhává v samotném základu, kvůli neexistujícímu příběhu, nesoudržnosti vyprávění, nesympatickým postavám, nevtipnosti a celkové rozbředlosti (dvě hodiny na takový žánr jsou k uzoufání)._____ Mám za to, že by někteří tvůrci, jejichž předrevoluční tvorba je poměrně obstojná, měli raději zemřít a nepáchat teroristické útoky na kina a fyzicky a psychicky mučit nebohého, nelidového a nehloupého diváka, který má určité nároky. (Tímto zdravím Trošku, Menzela a Poledňákovou, kteří mají ve štábu alespoň technicky zdatné lidi, což se nedá říct o porevolučních zrůdách Tománkovi a Kotíkovi.) Oproti KROKODÝLŮM sice ubyla obliba v kýčovitých záběrech a lidové taškařici i scénkovitosti představované Nekonečným, ale druhé jmenované bylo nahrazeno estrádními výstupy pseudocelebrit z pořadů o věštění a nekonečných seriálů. Poledňáková se tak stává hubenějším a nevousatým Troškou, která má potřebu své filmy označit za pětihvězdičkový hit ještě předtím, než vstoupí do kin, na plakátu dominuje její jméno a jasně pojmenovává, proč je u diváků-hlupáků, kteří si jednou za několik let zajdou do kina, tolik oblíbená: protože je lidová. I lidový humor se ale musí umět._____ Platí přirovnání, které jsem prve užil u NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANKY, ale zde je nutné ho zvýraznit, podtrhnout a umocnit vykřičníkem (!): LÍBÁŠ JAKO BŮH je lepší než předchozí počin Poledňákové JAK SE KROTÍ KROKODÝLI, ale je to jako říct, že je lepší chytnout kapavku a syfla než AIDS. 0/10 ()
Očekávaný jarmark trapnosti se odkládá na neurčito. Scénář sice nevěrných linií předkládá až moc a vůbec celý pohled na věc je většinu času řádně střelený, ale s dostatečným nadhledem jsem si film ke svému nezměrnému překvapení chvílemi až užíval. Může za to hlavně ústřední linka, která nechce říct nic jiného než to, že láska kvete v každém věku a stejně se v každém věku může člověk chovat jako zamilované pako. A když je tím pakem Oldřich Kaiser oprašující na plátně svoje komické etudy, není důvod stěžovat si. Příjemná jednohubka a pár uvolňujících úsměvů. ()
Průměr a hlavně je to film natočený pro jinou generaci, než jsem já. Režisérka kdysi zvučného jména hledá stále formu a když obsadí Kaisera s Magálovou jako zamilovaný pár, tak možná není při smyslech a každý viděl, že se ti dva k sobě nehodili. Ostatní herci hráli tak, jak hráli, ale příště bych scénáristům poradil, aby necpali do filmu za každou cenu zastaralé hlášky, a pokud možno, vyvarovali se přeexponovanému scénáři bez vtipných gagů a nasolili tam něco zajímavějšího, když už chtějí točit filmy jakoby ze života. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (17)
- Záběry ze školy jsou z Gymnázia Nad Štolou v Praze 7. (emisek99)
- Za první víkend na film přišlo 92 434 diváků. Celkem jej pak v českých kinech vidělo více než 900 tisíc lidí. (zdeny99)
- Popri záverečných titulkoch môžeme sledovať niektoré vystrihnuté scény ale aj scény, ktoré sa vo filme objavili. (Johnny.ARN)
Reklama