Líbáš jako Bůh

Líbáš jako bůh je niečo ako tínedžerská komédia pre starších. Situačný humor bol chvíľami dosť násilný aj dookola opakovaný - napríklad Kamila Magálová musela vždy pozhadzovať všetko okolo seba a potkýňať sa ako v nemej groteske, kedykoľvek ju niečo znervóznilo. Plus ma už po tisíci krát iritovalo idylické usporiadanie životov všetkých zúčastnených, ktoré je také zakorenené v českých televíznych seriáloch - luxusné vily, autá, záhrady, domy a chaty, nikto nepracuje a predsa nehladuje, kto pracuje, zarába asi milióny, ostatní sú spisovatelia a intelektuáli pracujúci doma... Asi mám komplex, lebo ja stále pracujem a džípy ani vilu a chatu nemám... tak ma proste táto šablóna jeduje, lebo nie je o reálnych ľuďoch. Ale inak som sa smiala na plné pecky. Relaxačná komédia pre vekovú hranicu 30+, pretože ako bolo na amfíku jasne vidieť, mladšie ročníky peripetie zrelých lások a prezretých životov nechápali a predčasne odchádzali. (24.08.2009)

Tak se pěkně uklidníme. Líbáš jako Bůh je sice průměrná komedie, která má tak dva, možná tři slušné vtipy, ale to není důvod tomu okamžitě dát odpad. Teda alespoň pro mě ne. A mám proto pár argumentů: 1: Film mě ani neurazil, ani jsem se necítil trapně, že se na něj koukám. 2: Magálová, Holubová a Bartoška tento film zachránili, nebýt jich tak tu dám mnohem menší hodnocení. Už kvůli těmto třem nemůžu pod tři hvězdy. 3: Hláška "Tak na to ti sere bílej tesák!" má vážně něco do sebe. Takže shrnuto podtrženo je to sice jen průměrná (místy i moc podprůměrná) komedie, ale myslím, že speciálně česká kinematografie má na svém kontě (bohužel) mnohem horší kousky, než Bůh. A že se vám moje argumenty zdají slabé? Tak na to vám sere bílej tesák! :-) (14.11.2009)

Tak jo, Marie, dala jsem Ti šanci, přestože Tvá tvorba bez okovů totality nestojí ani za klokaní pšouk. Celých 20 minut jsem vejrala, v ksichtu se mi nepohnul ani sval, rty zachovávaly neutrální přímku... maximálně se občas podrážděně pokřivily. A potom jsem se položila na otázky: proč tady dřepím, co mi ten film dává? Odpověď se dostavila okamžitě: dává mi nudu, otrávenost a chvilkové momenty nasrání (vždyť která vymaštěná lulina skočí prakticky bezdůvodně před rozjetou houkající a blikající sanitku?, proč tuhle rychlou záchranku ostatní auta předjíždějí? atd.). Nevím, proč ses po plyšové revoluci na 17 let odmlčela, Marie, je však náramná škoda, že jsi ticho přerušila infantilními, neartikulovanými skřeky ve stylu "Jak se krotí krokodýli" nebo "Líbáš jako bůh". A to si kuř, že "Líbáš jako ďábel" důsledně vynechám - i filmový sadomasochismus má své meze. (03.06.2013)

S Tebou mě svět nebaví, Marie. Ani kdyby Olda Kaiser píchal jako Bůh.. Segment z libovolné české telenovely, na kterém si jen dal štáb trochu více záležet a v něm dětičky, sáňkování, nespolehlivý muži a jejich utahané ženy, situační humor jak z reklamy T-Mobilu s Chuckem Norrisem a nekončící mobilní vyzvánění (na začátku psaní scénáře zřejmě dostala paní režisérka svůj první mobil a evidentně jí učaroval). Naprosto chápu, že tento film má v první řadě za úkol být populární a pobavit širokou veřejnost (respektive něco vydělat) a to především svým "humorem a laskavou ironií" cílenou na zbytky socialistický odéru v současném zatuchlém kapitalistickém univerzu, ale na to vám, paní Poledňáková, sere Bílej tesák.. (06.12.2010)

Poledňáková se s každým dalším filmem překonává a po minulém estrádním výplachu Jak se krotí krokodýli padá na absolutní dno, kde se skví nepoživatelnost Líbáš jako Bůh. A jak praví Tetsuo, je to nevtipná, neromantická a hlavně nevkusná slátanina znásilňující vše od Lásky nebeské přes Oldřicha Kaisera až po písničky Norah Jones a Divokého Billa. Normálně se mi to nestává, ale při sledování Líbáš jako Bůh mi bylo nevolno jako po požití kapustových karbanátků a po celé dvě hodiny jsem se styděl, že jsem občanem státu, který nechá senilní báby točit něco TAKOVÉHO. Líbáš jako Bůh je zlo... a být to v mé moci, nechám všechny kopie naházet na hromadu, polít benzínem a zapálit. Nic jiného si "film", v němž se promenádují babizny z noční show "věštec" a pseudo-celebrity z VKVéček a Ordinace v růžové zahradě, nezaslouží. Žhavý kandidát na nejhorší celuloidový výplach roku a možná i dekády. Smekám, paní režisérko. (12.02.2009)