Líbáš jako Bůh

Nejdříve jsem se podíval na zdejší hodnocení, pak si pustil film a výsledek? Příjemné překvapení z pohodové komedie o lidech, kteří sice nejsou v mé věkové kategorii, ale vztahy řeší pomocí stejných vymožeností. Závan techniky je místy až příliš silný, ale o to vtipnější. Sice jsem se příliš nezasmál, ale když vidím tu sodu, kterou tady film dostává od některých rádoby odborníků, tak dávám v klidu tři hvězdičky. (26.02.2010)

Mno. Bylo to totálně .. z neživota. Fakt špatný. Ani sofistikovaně a silácky kopat se mi do týhle mrtvoly nechce. Dokoukal jsem to do konce. Jsem převelice odolný muž. ___ S humorem, laskavou ironií a pochopením vypráví Marie Poledňáková příběh, který mohl prožít kdokoliv z nás. Nebo ještě prožít může. Vždyť lidská touha po lásce je nekonečná... - A tohle probíhalo jako kde? (08.05.2011)

Opravdu nerad přiznávám, že to nebylo zas až tak špatné, jak slabé bylo mé očekávání. A je mi to líto. Poněvadž ze zásady nemám rád komerci, nelíbí se mi sledovat koktejl všech tváří, které se den co den objevují v reklamách či na titulních stránkách bulvárního tisku. Jenže co s tím, když to drtivá většina lidí přijímá za zábavu a umění? Pokud někoho těší vkládat energii do takovéto práce a živit se tím, je mi ho líto. (02.10.2010)

Nemá cenu rozplývat se nad tím, že si Poledňáková pořídila dobré mladé filmové řemeslníky a že její poslední snímek nevypadá úplně jako český televizní seriál, ale už skoro západní televizní seriál. Základem jejích filmů byl, je a zůstává absolutní nevkus, trapnost a amorálnost, které se vydávají za humor a pozitivní pohled na svět. _______________ Líbáš jako Bůh se tváří jako romantická komedie pro starší zkušenější lidi, ale není v ní nic romantického (jakékoli náznaky se tu zavile sabotují), nic komického, nic dospělého, nebo snad pravdivého. Je to vylhaná slátanina a úplně umělá fikce, která jen předstírá, že má něco společného se životem. Právě v této snaze manipulativně nás přesvědčit, že film vypovídá cosi o každodennosti, spatřuju cosi obzvlášť arogantního a nesoudného ze strany autorky, která zřejme od normalizace žije v alternativním vesmíru. __________________Postavy se do jedné chovají jako zlí a sobečtí idioti, kteří navíc nejsou schopni na chvíli udržet rovnováhu, takže pořád "komicky" padají. Tvrdit o nich, že zastupují pestrost lidských typů a že v jejich soužití se ukazuje tolerance, je zvrácené. Děj nedrží pohromadě žádnou vnitřní logikou (ani nevím, kolikrát jsem si řekl WTF), jen se tu za sebe zoufale lepí scénky. ____________ Jistěže tu od předchozího paskvilu Jak se krotí krododýli víceméně zmizela "estrádní čísla" a ubylo nechutného "vizuálního šišlání" na děti (kýčovité detaily rozesmátých tvářiček), ale kvůli tomu není Líbáš jako Bůh lepší film, jen je o trochu snesitelnější. Je to rozdíl asi jako mezi bércovým vředem a pásovým oparem. Ani jednoho nám není zapotřebí. (12.02.2009)

Klasika, Poledňáková... Celý film tam nadrbe malými smradmi, do huby im strčí tak hlúpučko trápne texty, že z tých deciek urobí mega neznesiteľných debilov a srdce je potom bôľom nasiaknuté, že nad akou smutne trápnou hovadinou ste zabili takmer dve hodiny! No i napriek tomu nie som až tak prísny vo svojom hodnotení, pretože nad pár hláškami Nely Boudovej som sa zasmial. Výsledný verdikt: bolo to všetko iné, len nie vtipné a bolo mi ľúto, že v tom hrala Eva Holubová! (21.10.2009)