Kde se cesty kříží

Lelouch zraje a proniká do stále nových stylů. Od Jeuneta si vypůjčil nejen jeho dva oblíbené aktéry, ale také pořádný kusanec poetického vidění. Žádné zbytečné romantické prvky v Roman de Gare však nečekejte, je to možná jeden z nejstrožejších Lelouchových filmů. Pan režisér je známý svým dobrým hudebním vkusem a schopností vybrat vždy adekvátní hudbu. Opět se vrátil k Gilbertu Bécaudovi, kterého si kdysi obsadil do filmu Celý jeden život. A podobně jako ve filmu z roku 1974 je i zde spojnicí právě ústřední píseň. A celý film má nádech mysterična, fikce se mísí s realitou se samozřejmostí větší, než s jakou většina z nás dýchá. Též musím dodat, že si pan režisér neodpustil ani svoji další zálibu, čili kameru na autě, se kterou si pohrál již v lahůdce C'était un rendez-vous. (24.03.2013)

Na Lelouchovy filmy se nedívá, ty se prožívají a v tomhle případě naplno. Zřejmě jsem se do něj zamilovala, je tak jiný, zajímavý, uhrančivý, spekulativní a nedá Vám pokoj až do závěrečné klapky a ještě chvíli potom ve vás doznívají mimo jiné, písně charismatického a nezapomenutelného Bécauda. Brilantní sólo Dominiqua a Audrey mě nenechalo v klidu ani minutu a když k tomu přidám Fanny, která působila až neskutečně snově, tak musím jít nahoru s čistým svědomím. Jsem vděčná, že jsem mohla spatřit francouzskou filmovou perlu Roman de Gare v celé své kráse. (19.04.2016)

Lelouchovi sa podarilo opäť raz napísať a zrežírovať maximálne brilantne vyskladaný príbeh, kde každá postava a každý jej čin má vopred stanovený jasný dôvod, avšak ten je divákovi spočiatku priam až mysterióznym spôsobom zahalený oparom tajomstva, takže sa môže len dohadovať čo to všetko vlastne znamená a kam asi bude príbeh smerovať. Akonáhle sa však v tomto smere začne vyjasňovať, začne stúpať aj atmosféra, ktorá nakoniec diváka či chce či nechce pohltí a zlupne ako malinu. Navyše na dobrú kartu vsadil Lelouch aj po hereckej stránke angažovaním snáď typovo najvýraznejšieho a najcharizmatickejšieho francúzskeho herca D. Pinona, ktorý celý snímok posunul ešte o jeden rád hore. No skrátka geniálne vyskladaná pociťovka. (27.06.2016)

Formálně i obsahově nesmírně zajímavý polothriller o literatuře, v němž není jisté vůbec nic, zpočátku ani kdo je vlastně kdo, a v němž se prolíná fikce a skutečnost - tedy možná... Jisté je, že je naprosto nepochopitelné, proč tento film Clauda Lelouche naprosto minul českou distribuci, že je skvěle obsazený (v ústřední roli známý Jeunetův herec malých rolí Dominique Pinon, který si velkou úlohu skutečně zasloužil, a vedle něj jako vždy skvostná Fanny Ardantová a talentovaná Audrey Dana) a že byste jej, pokud budete mít příležitost, měli vidět. (05.04.2010)

„Maličko jsem si s vámi pohrál, promiňte.“ - „Vydáváte se rád za někoho jiného. Mám pro vás návrh.“ Od režiséra se mi doposud nic vidět nepodařilo, tak jsem byl zvědavý. A až překvapivě dobře jsem se bavil. První cca hodina je jednoduše super. Tak zdařilá hra s publikem a jeho očekáváním (divák pochybuje o hlavním hrdinovi a není si jistý, co přijde v dalším okamžiku) se nevidí zase tak často. To, co zpočátku vypadá docela jasně, se totiž komplikuje. I žánrově to není jen drama, nechybí totiž také prvky krimi, romantiky či komedie, dle toho je proměnlivá i atmosféra. Jakože humor se dostaví prakticky hned s příjezdem k rodičům (výborné posezení u jídla). Navíc Pinon a Dana tvoří dobrý pár. Po zmiňované hodině se bohužel jedna linka upozadí což mě trošku mrzelo, ale špetka napětí a tajemství to divákovi docela slušně vynahrazují. Až na pár hlušších míst v druhé polovině (hlavně veřejné vystoupení autorů se nepovedlo) si film drží nadprůměrnou kvalitu až do fajnového konce. Celkově to vidím na solidní 4*. (19.04.2020)