Informátor!

Nemôžem sa zbaviť pocitu, že aj napriek tomu, že Informant pod taktovkou Soderbergha je technicky zvládnutý, taktiež atmosféra daných rokov pôsobí realisticky a celkovo vyzerá byť réžiou patrične prevedený... aj napriek tomu všetkému sa niekde stala chyba, pretože tomuto niečo chýba... Netrúfam si povedať, že by Informátor nemal myšlienku tak ako väčšina Soderberghových snímkov, avšak aj keď ide o námety, ktoré to svoje čaro majú pod jeho rukami mi pripadajú ako bez "ducha"... Inak Matt Damon v úlohe, tak otrávného človeka... myslím, že to zvládol skvele... do polovice filmu som presne nevedel o čo vlastne ide no a Matt miestami sympaťák, miestami úplne iný človek... formou a herecky fajn, ale ako vravím niečo mi tu chýba 6/10 (24.01.2010)

Steven Soderbergh si dvojčasťou o kubánskom revolucionárovi napravil reputáciou medzi nekomerčnými divákmi a týmto filmom sa mal zas prihlásiť ku svojim fanúšikom, ktorí si obľúbili jeho komerčnejšie hity. Steven však zastal niekde v polovici a tak som zostal trošku zmätený. Trailer sľuboval oveľa viac, určite však nie nemotornú komédiu s veľmi nehmatateľnou atmosférou, ktorú si divák musel nájsť len na základe veľkého úsilia a snahy, aby sa mu film zapáčil. Komediálne prvky beriem, film oživili a našťastie nevyzneli tak povrchne a trápne ako sa to niekedy v podobných typoch filmov stáva. Trošku ma však sklamala zápletka a následný krimi príbeh, ktorý z nej mal vychádzať. Herci nesklamali, Damon po thrillerovo-akčných rolách v trošku atypickom postavení, ale svojho dilina zvládol bravúrne. Škoda tej nekompatibility celého celku. 60%. (13.04.2010)

No to je tak, když se do něčeho zapletete, až vás to postupně semele a nebudete vědět, jak z toho ven. A to je přesně případ našeho hlavního hrdiny. Problémem není Matt Damon jako takovej, ale spíš jeho postava, která je napsaná tak, že prostě hraje vyšinutýho blbečka, takže vám po čase poleze na nervy. Ale to patří k jeho roli a k tomu, aby to objasnilo aspoň částečně jeho případ a chování. (08.05.2013)

Zástupce FBI kontaktuje jeden z vedoucích zaměstnanců velké firmy s lysiny ADM Mark Whitacre (Matt Damon), že má informace o kartelové dohodě o cenách. FBI po této návnadě skočí jako hladový pes, a v průběhu několika let za pomoci Whitacra nahraje stovky hodin rozhovorů a jednání, které společnost opravdu usvědčují. Ale zároveň se na povrch začínají vyplouvat informace, že záměry Marka Whitacra nejsou úplně tak čisté, jak to zpočátku vypadalo ... Ne že by Steven Soderbergh byl špatný režisér, ale nějak se mu (resp. jeho filmům) nedaří mne úplně zaujmout. Náměty sice nejsou marné, zrovna námět Informátora byla vcelku zajímavý - a obsazení Matta Damona do hlavní role (hodně odlišné od jeho obyklých rolí) slibovalo velký zážitek. Ale celý film se zasekl někde na polovině cesty - zhruba u pátého Whitacrova veletoče jsem si začal říkat, že takto asi ne. Sice konec leccos dovysvětlil, ale i tak mi to celé přišlo kapánek přitažené za vlasy. Každopádně ale Matt Damon zraje jako víno, a s každým dalším filmem se lepší - a v Informátorovi to ještě více potvrzuje ... (11.08.2010)

Nejde o dramatickou biografii aspirující na ocenění, protože tohle není žádná ERIN BROCKOVICH, ani podrazácká podívaná neposkytující všechny potřebné informace ala DANNYHO PARŤÁCI 1-3, ale velice důmyslná a důsledná kritika konzumpce. V podstatě jde o to, aby se divák nenechal oklamat opojným a šedesátkovým stylem, který je zlehčován až v duchu dobrodružství s Austinem Powersem, a byl neustále na pozoru, co se mu říká a nakolik jsou ty informace spolehlivé. Přitom ani nechybí typicky soderberghovské utahování si z kultu hvězd, což je patrné jednak na hereckém výkonu Matta Damona, jednak na přístupu k titulní postavě, kterou ztvárňuje (přičemž ten film celou dobu svou stylizací upozorňuje, že se zkouší různé masky a hrají různé role!). Docela mě mrzí, že spoustu lidí (soudím tak dle komentářů) není schopno přistoupit na to, že ten film vypráví o zcela vážných věcech nevážně a celou dobu jako onen titulní informátor klame tělem (stylem), protože si na hloupého jen hraje, aby mohl v závěru všechny přechytračit a my věděli, že vlastně nevíme pořádně nic. Na druhou stranu chápu, že tenhle výboj proti zažitým konvencím spojeným s hvězdým systémem, žánrovými očekáváními a převažující vlnou snímků pietně vzpomínající na dobu klasického hollywoodského období sedne málokomu. (27.01.2010)