Náš vůdce

Je to paradoxní. Film, který se snaží dokázat, že "mainstreamový fašizmus" není mrtvý, na to jde tak nešikovně, až by se dalo říct, že spíš dokazuje opak. Spojení reálného prostředí s tak extrémně zjednodušeným a zrychleným chováním postav tvoří strašný guláš. Možná docela funkční coby jeden film na jeden večer, ale myšlenkově je to naprosto tupé. (25.09.2012)

„Die Welle“ je krásným příkladem toho, že skutečnost a film se mnohdy nemají rádi. Že k vytvoření fašistické společnosti došlo v Americe za 1 týden, je možné, ale ve filmu mě od nevěřícného úšklebku zachraňuje právě a jen tato znalost. „Die Welle“ sice zapadá mezi podobné německé filmy o zhoubném vlivu moci či mezi filmy rovněž mluvené v hatmatilce, které takřka nerozumím, ale kde je třeba v Experimentu překotný psychologický vývoj obhajitelný extrémními okolnostmi a v Klass tím, že celá věc je již léta v pohybu a nyní pouze krystalizuje, tam u „Welle“ nezbývá než toto pokorně přijmout. Brilantní závěrečná scéna, která teprve sděluje, o co tvůrcům šlo, pak může být sebepůsobivější, ale na to, aby opravdu rezonovala, by musela být vrcholem předchozího děje a gradace, nikoli jen moralistním přílepkem jen úzce souvisejícím se samotným filmem. Ale němčinu se na „Die Welle“ určitě budu učit ráda. (01.08.2008)

"Jak vyrobit Molotovovův koktejl spadá do výuky chemie." Na žádné z mnoha škol, které jsem poctil svou návštěvou, jsem nepatřil k nejpozornějším žákům. Zaznamenal jsem však přitom skutečnost, že nejlepší učitelé jsou ti s nejmenším počtem akademických titulů a šťavnatá výuka Rainera Wengera to jenom potvrdila. Při jeho zpracování projektu Autokracie jsem jen fascinovaně sledoval, jak se za pár dní změnily lidské povahy a založená VLNA se rychle začala vlnit podobným směrem jako za dob, kdy bylo Německo nade všecko. Na mne to tedy hodně zapůsobilo a přitom se mi líbil vyvážený poměr smutek/humor i řád/anarchie. A nejlepší byl sympatický führer, který vůbec netušil, jak dokáže rozpohybovat stádo. Trošku to sice bolelo, ale stálo to za to. (14.04.2016)

Skvělej film, ale jestli je to opravdu podle skutečné události, tak se to podle mě nemohlo všechno stát za týden. Týden mi přijde jako hrozně krátká doba, aby se lidi takhle vyhrotili. I když je mi naprosto jasné, že by se je takhle zmanipulovat dalo. Řemeslně je to profesionální práce po všech stránkách. Navíc mám rád filmy s totalitní společností, kde hrdinovi něco přeroste přes hlavu (pamatujete na tu beznaděj v Klubu Rváčů?) Nenudil jsem se ani chviličku. (21.08.2009)

Tento komentář obsahuje spoilery (pro těžce nedovtipné jedince)! Když chcete mládeži ukázat výhody demokracie a zároveň konkrétně demonstrovat, jak fuj-fuj je diktatura, neměli byste být příliš schopný učitel. Protože zatímco skupina "anarchie" pod vedením nudného prófy pospává, vaši žáčci "autokracie" už dychtivě hajlují v uniformách. Stádní efekt je mocný čaroděj a se zdatným manipulátorem v čele je zaděláno na pořádný průser. Přesto se mi nechce věřit, s jakým nadšením a rychlostí by banda zhýčkaných spratků podlehla přísné (z jejich svobodomyslného hlediska) buzeraci. Vážně si na západě smradi s učiteli tykají a přijde jim nehorázný požadavek vstát, když s nimi mluví? Sedět tiše, vzpřímeně, s rukama za zády a titulovat drába "soudružko učitelko" by se jim určitě líbilo, mazánkům;-). Jakkoliv bylo jasné, k čemu film spěje, příliš mi to moralizování a odsuzování nevonělo - což je zvláštní; vždyť být tady stále totalita, dávno bych fárala v Jáchymově a nepotřebovala po nocích světelný zdroj... Každopádně si u mě germáni trochu spravili reputaci, koukalo se na "Die Welle" nečekaně dobře. 75% (08.02.2011)