Náš vůdce

Tedy, popravdě, německá kinematografie mne stále nepřestává (příjemně) překvapovat. Že režisér Dennis Gansel od upocené teenagerské komedie Holky to chtěj taky dojde k téhle univerzálně platné filmové studii vzniku a procesu utváření totalitního systému, to by mne nenapadlo ani v těch nejodvázanějších představách. (On už ale ve svém předešlém filmu Napola / Hitlerova elita naznačil svou touhu pojmenovat mechanismy iniciování moci...nyní se jen posunul z historické do (nepříjemně) hypotetické roviny...) Odvaha a především míra vypořádání se se svou vlastní temnou minulostí je skutečně obdivuhodná (a o to citelněji je znát její absence v naší společnosti). ,,Takže vy si myslíte, že diktatura v Německu by už nebyla možná, jo?" ,,Rozhodně, už jsme se přece poučili..." Die Welle dává bohužel přesnou odpověď - v každém společenství je množství citově frustrovaných, vnitřně nejistých, osamělých, duševně nevyrovnaných a sociálně neukotvených lidí dost velké na to, aby se něco takového stávalo stále znovu, záleží jen na míře dané konkrétní lability... Dennis Gansel přitom nezachází nikam do extrémních, ani utopických fikcí (ač se to může zdát paradoxní i absurdní) - jeho film je totiž adaptací proslulého románu Američana Todda Strassera (publikuje pod literárním pseudonymem Morton Rhue), která vychází ze skutečného sociologického experimentu na jedné střední škole v Palo Alto v Californii v roce 1969. Tenhle příběh se tedy nějak podobně v Americe udál. (Američtí vědci vůbec v dané době - během války ve Vietnamu - podrobovali svému zkoumání velmi zajímavé cílové skupiny, jejichž výsledné efekty a závěry z nich plynoucí byly skutečně deprimující - viz třeba známý Stanfordský vězeňský experiment, který se uskutečnil jen o dva roky později, tedy v roce 1971...) Podobné filmy: Experiment, Klass, Klub rváčů (20.01.2009)

V tak silném a zajímavém námětu šlo zajít ještě o krok dále a klidně zůstat jen v rámci školních škamen a netahat to "do běžného života" (za nejsilnější považuji právě ty diskuzní pasáže ze třídy během prvních dvou dnů projektu). Ale svůj účel znepokojit a nenudit to plní beze zbytku a vzhledem k tomu, že nejde zrovna o typ snímku "minutu po doběhnutí závěrečných titulků už nevím o čem to bylo", tak to vlastně funguje perfektně. Jen bych si to představoval více teoretické. La resistance! (25.01.2009)

Jeden z dalsich zaujimavych nemeckych filmov podla skutocnej udalosti o tom, co sa moze stat, ked sa ucitel gymnazia rozhodne ukazat ziakom obycajnym jednoduchym testom vznik diktatury. Najprv to zacne nevinne nosenim bielych kosiel do skoly, logami alebo nazvu projektu Vlna. Avsak niektori studenti pod tym rozumeju nieco ine, viac menej v jednote je sila a zacnu sa spravat drzo a povysenecky. Jürgen Vogel zahral ucitela vynikajuco, prva polovicu filmu bola trosku nudna, ale postupne sa to zacalo dramatizovat, teda naberat na obratkach a zaver filmu bol dost sokujuci... 30.04.2008 ______ Jürgen Vogel - (Rainer Wenger) +++ Frederick Lau - (Tim Stoltefuss) +++ Max Riemelt - (Marco) +++ Jennifer Ulrich - (Karo) +++ Christiane Paul - (Anke Wenger) +++ Dennis Gansel - (Martin) +++ Hudba: Heiko Maile +++ (Videl v kine 29.04.2008) +++ (30.04.2008)

Zajímavý film, to zcela jistě. Zblbnout masy není až tak složité a zblbnout třídu teenagerů asi také ne, to těžší je už je spíše zaujmout a to se jejich profesorovi gymplu Rainerovi Wengerovi dokonale povedlo....Film se volně inspiroval záležitostí, která se stala na jedné ze škol v Kalifornii v sedmdesátých létech. Také tam probíhal stejný experiment, (žáci nechápali kolik lidí se nechalo zblbnout nacismem) také tam nakonec učitel odhodil klobouk a kouzelnou hůlku a vysvětlil žákům, že byli obyčejně zmanipulováni. I tam to někteří nesli těžce, ne tak jak v tomto filmu (nebudu spoilerovat). Postava Rainera Wengera by si jistě zasloužila mnohem větší prostor. Vůbec nechápu, proč zrovna on na konci...... Vždyť kantor obstál na jedničku jak výkladem, tak se závěrečným projevem a vysvětlením... ,,děsím se myslet čeho bychom byli schopni''... On přece nemohl za to, že po škole běhal ozbrojený lehce nevyrovnaný jedinec. Co bylo ve filmu neskutečně hluché byli samotní členové Vlny. Nikde nebyl totiž definován její účel, její náplň, její myšlenka, program... Vizuálně se sice členové lišili od ostatních, nějak se zdravili, nějak se nazývali, ale to bylo vše. Jaké poselství vlna nesla. Co na konci žáci oplakávali? Jen tu sounáležitost? Jistě, ta pro některé byla důležitá, zvláště pro ty, kteří se na prahu dospělosti cítili osamělí, odstrčení, diskriminovaní... Ale také to nemohlo být jen pro ty grafity a vylepování samolepek... Prostě tady jsem cítil díry v uvěřitelnosti příběhu. Základní schéma bylo však na jedničku. Experiment, zápal, první pochyby některých jedinců, fanatičnost i pád toho celého. Závěrečný úlek Wengera - a co dál, byl také skvělý. Za mne je to jen za 3 a půl bílé košile, jen kvůli tématu zvedám hodnocení nahoru... * * * * (22.12.2014)

Film Die Welle se určitě zabývá zajímavými sociologickými jevy a skvěle ilustruje různé sociální problémy dnešního Německa na jedné pestře složené třídě. Tento nápad, nebo je-li film skutečně inspirován realitou, námět, nemá chybu. Bohužel samotné zpracování se mi už tolik nelíbilo, jelikož film byl tak nějak špatně uvěřitelný. Dílem to bylo naivními hereckými výkony mladých herců a dílem také nedotaženým scénářem. Co zde úplně chybělo byl náznak jakékoliv sjednocující myšlenky, ideologie nebo programu. Zkrátka nevěřím tomu, že by se lidé dokázali celou duší oddat tak nekonkrétní myšlence. Jen uniformní oblečnení a pozdrav přece nestačí. Kdyby třeba měli žáci vizi, že jsou lepší než ostatní, ale nic takového ve filmu nezaznělo. Film poukazoval pouze na vnější znaky autokracie, ale její podstatu, která by udělala film věrohodnějším, tu nerozpracoval. (04.08.2010)