Náš vůdce

Je mi líto, nevěřil jsem. Historka o manipulační transformaci jedné třídy v malou fašistickou skvadru sice není nikterak nepravděpodobná, avšak trpí přílišnou urychleností a absencí hloubky. Přerod třídy i dílčí přerody jednotlivců nezanechají žádný dojem možná proto, že všechny postavy zůstávají hrubými šablonami. Pokud se tlustý hoper, učitel a blonďák dají i na konci filmu nejlépe definovat slovy tlustý hoper, učitel a blonďák, je asi něco špatně. A že stádo nepříliš individuálně zdatných ovcí může brzy kráčet za schopným pastýřem, to přece víme taky. Zdejší ukázka balíků, kteří po dvou dnech vandalsky běhají po městě, čmárají gigantická loga na výškových budovách a ustrkují nesouhlasící, prostě přesvědčivá není. Možná jako názorná ukázka manipulace, určitě ne jako samostatný film. Všude omílaný závěr je i přes odpovídající výsledek odhadnutelný od poloviny filmu. Náš vůdce tak sice o něčem vypovídá a nenudí, sílu však nemá žádnou. 5/10 (09.02.2009)

Poučili jsme se z historie? Na to se snaží odpovědět Die Welle, film krásně ukazující, jak snadno jde s lidmi manipulovat. Dost mrazivé je, když si představíte, že by se chyby minulosti mohly znovu opakovat, protože jak film napověděl, tak je to skutečně dost pravděpodobné Stačí prostě správnému člověku vnuknout správný nápad. Stačí jen jeden člověk, který se ozve. Dnešní generace se o to, co bylo, nezajímá, mladí prostě chtějí někam patřit a být něčeho součástí a už jim nezáleží na tom, jaké jsou další okolnosti, nebo jestli bude někomu ublíženo. Opravdu zajímavý německý film, i když bych i tak neřekla, že nejlepší. Doporučuji všem! Po shlédnutí už jen tak neřeknete "Fašismus,diktatura? To by se dneska stát nemohlo"... (02.09.2012)

Sice předvídatelné, ale hlavně strhující a působivé drama, o tom jak lehce se dá zmanipulovat dav, a že slova jako diktatura nebo vyvyšování vůdce (jedince) jsou stále aktuální. Tvůrci se naštěstí vyhnuli přehnanému filozofování a moralistickému kázání. Další důkaz toho, že v Německu vznikají i výživnější věci, než nesmrtelná Kobra 11 a otravný ovčák Rex... (16.02.2010)

Podobně jako Experiment Olivera Hirschbiegela i "Vlna" těží z konceptu davové manipulace. A trpí podobnými nešvary: schematický, příliš předvídatelný děj, plochá psychologie (nejedná se o nadsázku a žánrově ani o parodii či satiru, takže předpokládám, že absurdní chování většiny participantů je jen důsledek špatného odhadu scénáristy) a absence nadhledu. Je natolik didaktická a ve své bohulibé činnosti ukázat, jak nakažlivé je totalitářské myšlení, je natolik zjednodušená, jako by snad vznikla přímo pro potřeby nějakého týdenního středoškolského kurzu na téma autokracie. (16.12.2011)

To, co začalo jako nevinný experiment s těmi nejlepšími úmysly (kterými je cesta do pekla dlážděna, jak praví jedno přísloví) se zvrhlo do nevídaných rozměrů. Die Welle je opravdu výjimečný film, který nám ukazuje, jak snadno lze lidi (pozor, tohle není jen o Němcích, i když z historického hlediska byla právě tato země nejvhodnější volba) zmanipulovat a strhnout. Jistě, mohl bych vyčítat (jinak chytrému a dokonalému) scénáři, že zde jsou jen černobílé postavy (ty budeš ten zlý, ty ten nerozhodný) a že konec musí každý divák očekávat, ale stejně vás tahle Vlna (schválně ignoruju ten debilní distributorský název) smete. Je neskutečné, jak to Dennis Gansel (mimochodem, režisér filmu Holky to chtěj taky!) dokázal bravurně zrežírovat (líbila se mi např. myšlenka viny davu - i když máte sebe silnějšího "vůdce", tak vše záleží na davu a nadšení pro danou věc). Jak už jsem napsal - tahle Vlna vás opravdu smete. 100 %. P. S. Kdyby Jürgen Vogel a Jennifer Ulrich "utekli" do Hollywoodu, tak bych se vůbec nezlobil, oba byli skvělí. (20.03.2011)