Poslední dům nalevo

Kardinální otázka: jak je možné, že film, kde muži znásilňují ženy, hodnotí lépe ženy než muži? (dle IMDb) Vysvětluji to následujícím (-spoilery-): Horor na rozdíl od lehčích mainstreamových žánrů neumisťuje ženu do patriarchálního rozvrhu světa a nepřisuzuje ji v něm pasivní roli, ba naopak, kupř. „final girl“ není nic jiného než feministická ikona emancipující se ženy. Konkrétně tento film pak pracuje s revenge subžánrem – založeným na ublížení a následné pomstě –, jen s tím rozdílem, že oboje nevkládá do jedné ženy, jak je zvykem, ale do dvou, do dcery a do matky, které tímto můžeme chápat jako tutéž osobu. Dobrá, ale jak se tím vysvětluje vyšší hodnocení, které filmu udělují ženy? Jednoduše, ublížení (znásilnění) představuje maximální možnou submisivitu, to jest touhu ženy být ovládnuta a najít silného a spolehlivého muže, naopak pomsta zastupuje maximální možnou dominanci, tedy touhu po oné emancipaci. Horor nabízí ženám potěchu v takovém rozsahu, o němž se mužům může jen zdát. Horor je ženský žánr. Ovšem výše řečené je ve filmu přepsáno něčím ještě mnohem silnějším – důrazem na rodinu, ale zejména vyzdvihnutím mateřské lásky a ženských instinktů (dokonce i záporačka vnitřně ucítí, když se zbídačená dívka doplazí zpátky k rodičům). Poslední dům nalevo je de facto variace na onen notoricky známý autobus, který matka pozvedne, když pod ním leží její dítě. Nadto se ve filmu přepisuje Oidipův komplex, odvěké stigma klasického Hollywoodu (jistý badatel ho údajně našel ve všech filmech této éry), neboť vztah mezi matkou a dcerou se zdá být mnohem intenzivnějším než mezi otcem a dcerou. A co jiného je záporačka, pobíhající s odhalenými „Venušinými“ prsy než apel na rodinu. Chtěla by také poctivého muže a děti. Chtěla by kojit. Jenže není koho. Vážně oceňuji, kterak se tu přímluva za konzervativní hodnoty mísí s oslavou liberalismu. ____ Proč jsou horory tak přitažlivé? Protože horor je žánr velice přízemní a zemitý (bahno, voda, země v centru dění), ale současně revoluční a subverziví (proti-systémový) a idealistický – o velkých věcech se tu vypovídá způsobem, který je nám všem dobře znám. Horory překračují naši vlastní zkušenost, ale neopouštějí člověka a neukazují mu nic nového. ____ Dokonalý a precizní film. V každém detailu (rovněž však v polodetailech, celcích a v polocelcích). (22.06.2009)

Opět se mi potvrdilo, že jsem vůl, pokud odkládám nějaký film jen proto, jak se jmenuje. :) Stalo se mi to i v případě Jezera smrti a kupodivu mají í cosi společné - a to je síla, kterou naráží na nervy diváka. Máme to hned několik skupin postav - surovou trojku záporáků, trojici mládeže a jedny rodiče. Vše se to postupně sejde v posledním domě nalevo a nebude to tam vůbec pěkný, natož příjmený. Remake thrilleru, který vsází na jak násilný, tak psychický útlak, brutalitu a absenci slitování, mohu doporučit. A jako bonbónek - film lze zařadit do žánru R&R! Neměl by vám uniknout ani o něco starší sourozenec. ;) (16.10.2012)

Scénář: Adam Alleca, Carl Ellsworth .. Obvyklý film nakraji. _ Mám spoustu tradičních problémů s obdobnými filmy - klišé, nešťastně jednoduché postavy, neoriginalita, kulhající opravdovost (když už se vše tváří tak realisticky) - přesto nemohu upřít občasnou režijní působivost a celkovou svižnost děje. Potěšila perfektní hudba, bouřlivá atmosféra, slušní herci, často zručně vybudované napětí, které opravdu funguje s patřičnou korunkou v podobě násilných scén, které svírají. (02.09.2009)

Překvapilo. Originál je docela jiný, nemá tak cenu příliš srovnávat. Markantní rozdíl je ten, že zde se do 'posledního domu nalevo' děj přesune už dříve než v půlce a tím pádem je snímek mnohem více soustředěn na konání rodičů. Ta první polovina mě ničím moc nezaujala, říkal jsem si, to bude muset být šedý průměr, ale právě ta druhá to napravila. Celý film není až tak brutální, násilný a krvavý jak by jeden čekal, což mi ale ve výsledku nevadilo. Co mi ale vadilo, bylo obsazení ústřední trojice záporáků - na každém z nich se dalo zapracovat, není tu potřebné (pořádné) násilnické charisma. Ale naštěstí i bez toho se podle mého tento 'remake' podařil, do půlky to ujde a od půlky už jen dobrá zábava! (15.07.2009)

Vezmeme Eden Lake z roku 2008, místo zamilovaného páru nasadíme roztomilou rodinku, několik nabubřelých, nudících se dětí vyměníme za bandu uprchlivších kriminálníků a navrch dáme terorizovaným hrdinům pěkný domeček, aby se měli kde schovat. Takže: je Poslední dům nalevo vlastně jen kopírka hororu zmiňovaného na začátku? A jak to vlastně brát, když se v podstatě jedná o remake, tudíž stará verze byla ještě před oním britským šokujícím snímkem? Tak či tak, film Dennise Iliadise rozhodně není ztrátou času, a navíc: i přes na horor poměrně překvapivou délku nenudí ani na okamžik. Kvalitu snímku jsem si užil na stolním PC v blu-ray kvalitě, a vzhledem k pozdějšímu ději v zetmělém domě jsem udělal dobře, protože nejenže vynikly všechny předměty a postavy v šedi, ale černá zůstává díky několikagigové velikosti - již snímek schramstnul z disku - opravdu černá. Poslední dům nalevo se snaží mírně šokovat tím, kam mohu jako rodič dojít za pomstou při brutálním ublížení násilníků na mém potomkovi. Je evidentní, že tato základní myšlenka se režisérovi vydařila, ovšem poslední záběr dokázal celkový dojem z filozofického přemítání nad problémem srazit s překvapivou neoddiskutovatelností na kolena. Menší SPOILER: Ona scéna mi pak totiž zdaleka nepřišla jako pomsta, zde si chtěl tatínek prostě ukojit své krvavé choutky a dokázat, že se z něj stává takový malý úchyl KONEC SPOILERU. I tak lze ale snímek hodnotit nadprůměrně a kladů v něm lze najít bezpočet. Ať už se jedná o surealisticky podanou řezničinu (které jsou tu prosím pěkně schopni lidé, ne nějaký Jason nebo Freddy), pocit beznaděje a soucítění s oběťmi, stupňující se napětí, efektní kamera, dobrá hudba... Tento remake se prostě nadmíru povedl, a nebýt občasného pocitu opakujících se záběrů z podobných snímků, který mne pronásledoval po celou stopáž (vybavilo se mi třeba Funny Games USA, ono Jezero smrti...) a posledního malého WTF, bylo by to rozhodně za pět. P.S. Konečně nějaký obstojný chlapský hrdina, který neomdlí při prvním nakopnutí do břicha a pěstí do obličeje! (20.08.2009)