Krvavý Valentýn

Remake originálu nedělá vyloženě ostudu, ale ke chválení taky moc není. Zatímco původní Valentýn oplýval opravdu děsivou atmosférou zvýrazněnou temnými chodbami starého dolu a táhl i šťavnatým gore, novodobá verze sice taky nešetří krví, ale atmosféricky silně pokulhává. Vražedné běsnění má díky těžkému krumpáči potřebný šmrnc, ovšem digitální kamera vše dost podstatně kazí . Přidám-li si k tomu i v rámci slasheru docela pitomoučký scénář s úsměvnými dialogy a špatně hrajícího Acklese v hlavní roli (zůstaň u Lovců duchů) nemůžu jít výš než na tři hodně, ale opravdu hodně odřené hvězdy. (31.10.2015)

Skoro o stupeň lepší než Pátek třináctého. Ne snad, že by to bylo jakýmkoliv způsobem napínavé, "opravdové" a hodné chválení, ale postavy se zkrátka tentokrát nechovají až tak hloupě (no dobře, některé) a scénář není tak zoufalý, byť šokující pointa bude většině horor fandům jasná od začátku a konec tím pádem mimořádně otravný. (17.05.2009)

50% Do kina bych se kvůli tomu nehnal, ale doma se dá šílený horník v klidu přežít a částečně i užít. Tvůrci se tedy drží v dostatečné vzdálenosti od jakékoliv nápaditosti a kreativity a díky digitálu je look filmu pohříchu televizní, ale Valentýn aspoň ubíhá dostatečně svižně. A to v současné hororové bídě (bohužel) není málo. (02.05.2009)

Patrick Lussier již v první desetiminutovce ukazuje, že mu nejde o nic jiného než pobavit fanoušky žánru a vzdát poctu všem těm klasickým ultralevným direct-to-dvd hororům. Televizní look á la začátek 90. let tento odkaz jen umocňuje, překvapením pak je, že divák nebyl v úvodu svědkem projekce filmu o vrahovi z dolů, jak bývá zvykem , ale sledoval reálný děj odehrávající se před deseti lety. Samotný příběh je primitivní a příliš se nezdržuje seznámováním s jednolivými postavami. Utíká a hlavně baví. Dočkáme se všech klasických propriet, které v podobném snímku nesmějí v žádném případě chybět a staneme se svědky různých vražd na několik diametrálně odlišných místech. Vzhledem k 3D technologii je zajímavé sledovat některé scény, které by podobným způsobem bez této technologii natočené nejspíš nebyly. Zajímavá je jak vytržená čelist, tak rozstříštění skla snímané z "druhé strany". Navzdory zdejšímu velmi odměřenému hodnocení je My Bloody Valentine jedním z největších překvapení letošního roku. (13.06.2009)

Tentokrát na to šli filmaři z jiné strany. Jako předlohu si vzali film natolik nepovedený, že jim jen těžko může někdo vyčítat, že ho zkazili. A přestože postavy i děj jsou opět očekávaně pitomé, nějak mi to tady nevadilo a docela jsem se bavil (možná to bude i tím, že jsem neviděl módně zbytečné 3D). A vůbec neřeším, jestli to bylo tím, jak je to blbé. Moc jsem nečekal, ale nuda nenastala. (15.02.2012)