Vítejte u Ch'tisů

Sám mám sklon často komentovat ve stylu "je to jen komedie". Ovšem při hlubšim zamyšlení je třeba přiznat, že dobrá komedie bez lacinýho humoru je poměrně vzácný zboží. Francouzi v tomhle žánru byli vždycky špička a s potěšením musim konstatovat, že pořád umí! Bavil jsem se totiž královsky. Ten koncept je v podstatě jednoduchej - krajové odlišnosti, stereotypy a předsudky vytěžený ad absurdum. Tohle by se dalo natočit asi skoro v každý zemi. Třeba se do toho u nás někdo pustí. A dabéři si tohle taky museli užít :-) (16.04.2012)

Pro Čechy to zdaleka nemůže být tak vtipné, ale dá se do toho dosadit jakási paralela Prahy a buranské jižní Moravy. Film v ničem příliš výjimečný nebyl, ale prostě se na to hezky koukalo a scéna, kdy manželka přijíždí za mužem do vidlácké vesnice, je neskutečně vtipná. Škoda, že těch fórů nebylo víc, protože místo tam na ně bylo. 70% (10.02.2017)

Moc povedené deja vú na mě zapůsobilo při scéně s objížďkou sousedství. Mně totiž taky velmi často činí hotový problém říct "Ne!". Jinak mě ale tahle návštěva francouzského severu nijak zvlášť nenadchla. Holt Frantíci na mě poslední dobou moc nepůsobí a jejich kinematografie mi začíná připadat podobně stereotypní jako ta česká. (16.10.2012)

Po pravdě řečeno, znepokojený českým distribučním názvem, čekal jsem něco mnohem horšího. Takovou tu buranskou komedii pro unaveného diváka. Vyklubala se z toho docela kultivovaná komedie pro lidové publikum. Při sledování se mi vybavil titul snímku Ztraceno v překladu z dílny Sofie Coppoly. Půvab snímku totiž do značné míry spočívá v konfrontaci regionálního nářečí se spisovnou francouzštinou a v tom šišlání českého dabingu se nejspíš ztratila nejedna půvabná jazyková hříčka. Zbytek se z mého pohledu dá označit za takový ten komediální průměr, kdy mi francouzské variace na omšelé vtípky a provinční figurky přišly příliš měkké na to, aby mě dokázaly zaujmout. Kdybych byl schopný vnímat originální verzi, dal bych určitě za 3*, ale ani pak bych nešel výš. Takhle je to jen za 2* a 45 % celkového dojmu. (25.09.2016)

Frantíci opět v životní formě a svým humorem dělaj z diváku kejvající maso vydávající v nepravidelných intervalech ze svých úst ha ha ha. Humor založenej na regionálních odlišnostech dané země, pokud se umí tak nemůže zklamat. Tady dostává čoud sever Francie a třeba "kmotrovskou" scénu v podání Michela Galabru nelze bez smíchu vůbec absolovovat a to je jen začátek a pak už to jede a kdyby mně při některých scénách viděl a slyšel MuDr. Chocholoušek asi by začal jednat. Co je však na tom nejkrásnější, že Frantíci ani v tomhel bláznici nezapoměli na svou typickou noblesu a smysl pro romantiku. (22.12.2013)