Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama založeno na skutečném životním příběhu libretisty Mozartovy opery Don Giovanni. Rok 1763. V Benátkách žije mladý básník Lorenzo da Ponte. Vede nezřízený život a je vyhoštěn, pro své verše namířené proti církvi. Na radu přítele Casanovy odjíždí do Vídně. Tam se uchází o práci u samotného císaře, a po přímluvě Salieriho ji také dostává. Po úspěchu opery Figarova svatba, ke které Lorenzo da Ponte napsal libreto, se spolu s Mozartem pouštějí do další opery - Dona Giovanniho. Don Giovanni je ale příliš spjat se životy obou tvůrců. Mozartovi opera odčerpává veškeré síly. Lorenzo de Ponte zase prostřednoictvím Dona Giovanniho začíná přehodnocovat priority vlastního života. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Hudební film s životopisnou tématikou libretisty LORENZA DA PONTE, který byl spolupracovníkem Wolfganga Amadea Mozarta a napsal libreto k opeře " Don Giovanni ". Ve filmu jsou ukázky celého díla opery, arie, nádherná hudba. Tato opera Mozarta natolik zdravotně vyčerpala, že zemřel 3 roky po jejim uvedení ve věku 35 let ve Vídni. Skladatel a básník Lorenzo Da Ponte se oženil, vystěhoval se do New Yorku a dožil se 87 let. Celý tento děj je zakomponován do krásné hudby W.A.Mozarta. Je to velmi náročná opera, což řekl i císař Mozartovi,...." že je to těžká lahůdka pro obyčejné lidi." Mozart na to císaři odpověděl, ..."že se bude muset dát lidem delší čas, aby tuto lahůdku stravili". Jedná věc mi však nesouhlasí. Zde na upoutávce jsou úplně jiná jména, kdože to ve filmu hraje. Já mám na obalu DVD Lorenzo BALDUCCI a Emilia VERGINELLI. Takže nevím, jak to vlastně je. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jméno španělského režiséra mám spojeno především s rytmem flamenca. Jeho taneční kreace se často odehrávají v prostých kulisách, nepřekvapily mě ani zde. I když někteří srovánávají s Formanem, myslím si, že to není na místě. Já, Don Giovanni se netváří jako historický film, nezabývá se v prvé řadě postavu Mozarta, ale je příběhem hudebním. Tuto charakteristiku naplňuje do posledního písmene. Hlavní postavou zde není skladatel, nýbrž libretista, výprava je chudší, méně okázalá, zato se nám dosává měrou vyrchovatou skvělé muziky, která je nenásilně zasazena do příběhu. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nádherný film o libretistovi Mozartova Dona Diovanniho, Lorenzovi da Ponte. Jedna z těch méně známých perel z filmografie Tobiase Morettiho, který se zřejmě nebojí naprosto ničeho. Tentokrát si tu střihl výborného Casanovu. I když by byl stejně zajímavý film o pozdějších létech da Ponteho v Americe, toto je naprostá klasika, vyhnání z Benátek, dokonalá hudba, pyšné zpěvačky, neřest a láska. Nechybí nic (snad jen důraz na pražský pobyt a premiéru, ale to Sauru zřejmě netrápilo). ()

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemné překvapení! Nebýt absolutně příšerného toporného hlavního představitele (hrál jako kbydy se přitom pořád koukal do zrcadla) a místy tak trochu televizního zpracování, mohl být film o hodně lepší. Ovšem některé scény byly překrásné - gondola se sochou komtura asi utkví v paměti každému, kdo ji viděl. Jako ukázka tvůrčího procesu vůbec a Opery oper zvlášť, velmi kvalitní a poučné, moc se mi líbily projekce, když da Ponte vprávěl Mozartovi svoje představy. Chvilku mi trvalo, než jsem v Casanovovi rozpoznala prvního pánečka komisaře Rexe, byl výborný. Mozart vyložený sympaťák. Vivaldiho hudba se sice do filmu hodila, ale určitě by se našlo něco podobného od Mozarta. V jedné věci ale vítězí tento filmeček dokonce nad Amadeem na celé čáře: všechno je zpívané v originále a ne idiotsky anglicky, jako u Formana, to mě u Amadea hrozně štvalo. Císař sám neví jestli je lepší opera italsky nebo německy a Forman to nakonec rozhodne za něho: anglicky, přece aby tomu američtí vidláci rozuměli:-) ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Já, Don Giovanni je především romantickou komedií a Saurovou oblíbenou hříčkou spojující autora s dílem. Film má sice několik styčných životopisných bodů, avšak ubíhá svou vlastní vůlí a po rozvernější škádlivosti. Ostatně, jedno z nejobdivovanějších operních děl, Don Giovanni, si hravost a Saurovo pojení plně zaslouží. Pozoruhodná a obdivuhodná jest estetika obrazů: geometrie, barvy, světlo, rozmístění i pohyb (Saurova již několikerá spolupráce s kameramanem Vittoriem Storarem). Sluší se vzpomenout, že (většinou násilnější) konverze Židů vedly v 17. století k ojedinělé náboženské úchylce, šabatiánství, nejradikálnější revoltě, jež ve své pokračující skrytosti nakonec vedla k vzepětí liberalismu a racionalismu. Já, Don Giovanni je zábavným dílkem, lehce provokativním a lascivně dráždivým, točí se kolem intimních lidských citů, rokokní frivolnosti a Mozartovy operní hudby. Hrdinou filmu je Lorenzo Da Ponte (příjemný Lorenzo Balducci), italský básník a libretista, jehož žádostivé mládí se prolíná s literární tvorbou i s vlastním přesvědčením. Byť je romantickou úlitbou. K výraznějším postavám patří z vášní nezkrotný benátský dobrodruh Giacomo Casanova (Tobias Moretti), salzburský hudební genius Wolfgang Amadeus Mozart (Lino Guanciale), Lorenzův obrat v pojetí lásky Annetta (Emilia Verginelli) a žárlivá a ctižádostivá sopranistka Adriana Ferrarese (Ketevan Kemoklidze). Z dalších rolí: Wolfgangova starostlivá žena Constanza (Francesca Inaudi), na rakouském dvoře úspěšný a vážený hudební skladatel Antonio Salieri (Ennio Fantastichini), hudbě přející rakousko-uherský panovník Josef II. (Roberto Accornero), ctižádostivá sopranistka Caterina Cavalieri (Cristina Giannelli), benátský vrchní inkvizitor Barbarigo (Sebastiano Lo Monaco), Annettin otec a nenapravitelný gambler (Franco Interlenghi), či operní pěvci v rolích Leporella (Sergio Foresti) a Dona Giovanniho (Borja Quiza). Já, Don Giovanni je tedy Saurova podstata (propojení autora s jeho vlastním dílem) v romantickém provedení a v mainstreamovém ukročení. Pobaví, potěší, mnohé snad rovněž nadchne. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Opera Don Giovanni měla premiéru v tehdejším Nosticově divadle v Praze 29. října 1787. (Petulka88)

Reklama

Reklama