Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Předchozí díly pod režijním vedením Davida Yatese přestaly být zajímavé z estetického hlediska a nabývaly na pozoruhodnosti svým zaměřením se pouze na - nesmírně početnou, nutno poznamenat - fanouškovskou skupinu. Narativní doťuknutí celé ságy už ale nestojí za pozornost ani z tohoto hlediska, protože se od fanouškovského diskurzu upustilo, a začíná být hodno zájmu až díky kritickým ohlasům, na nichž se výrazně podepsal hype "epického zakončení vyprávění pro celou jednu generaci". Zatímco první část posledního dílu by se s trochou nucené snahy dala obhájit jako odvážný narativní experiment, "dvojka" selhává jako samostatné vyprávění, jako završení příběhu kouzelníka s jizvou na čele i jako adaptace. Syndrom druhých polovin se zde projevuje velkou měrou, protože film nemá začátek, prostředek i konec a přechody mezi jednotlivými akty jsou až příliš nucené a neobratné. Nevadilo by to, kdyby daný přístup byl opodstatnitelný v rámci série, ale na místo strukturování vyprávění do větších celků mají sekvence podobu uzavřených adventurních úkolů s jasnými deadliney. Na předchozí díly se odkazuje jenom situováním na konkrétní místa a užitím stejných záběrů ve flashbacích. Je ode mě jako nečtenáře posledních dvou knih odvážné tvrdit, že ve výsledku nejde ani o dobrou adaptaci, ale pokud kvůli neukázáním scén úmrtí kladných postav postrádají činy přeživších během bitvy motivické opodstatnění a nezmínily se věci, které se zde najednou objeví a zužitkovávají, nemůže jít o ukázku dobrého převodu textu z jednoho média do druhého. A i ten vyzdvihovaný styl, který se vyznačuje netradičními úhly záběrů (rakurzy), decentralizovanou kompozicí a "nahrazení" konvenčního snímání dialogových scén (záběr/protizáběr) obkroužením postav v prostoru, se stalo v posledních letech v rámci blockbusterové kinematografie normou (viz batmanovská sága od jinak hodně stylisticky konzervativního Nolana, oproti němu formální progresivnost Abramse). Je dobře, že Harry skončil, protože až na výjimky z pravidla představoval zpátečnického představitele blockbusterové kinematografie, přizpůsobujícího se tak leda moderním trendům (opravdu je poznat, která akce má narativní opostatnění a která slouží jen jako atrakce kvůli 3D). (20.07.2011)

Harry Potter je značně monotónní a natahovaná filmová série, jejímž předčasným vrcholem byl třetí díl, tedy Cuaronův Vězeň z Azkabanu - což není vůbec překvapivé. Pouze první čtyři knihy obstojí jako samostatná díla - každá má jednu určitou nosnou hlavní zápletku (pátrání po Kameni mudrců, legenda o Tajemné komnatě, nebezpečí plynoucí z uprchlého vězně, turnaj kouzelnických škol), zbylé tři knihy jsou pak značně natahovaným a dějově dohromady splývajícím maglajzem o "konečném boji dobra proti zlu". Připočte-li se k tomu fakt, že pouze třetí díl měl na starosti režisér, o němž se dá říct, že měl vyšší ambice než knihu nenápaditě rozpohybovat na plátně, je rozpačitost celé filmové ságy odkryta. Některým hardcore fanouškům to evidentně stačí, nic proti nim, nicméně je vtipné sledovat, jak snad každý z nich upřednostňuje (a současně odmítá) jinou epizodu. To by se dalo brát i jako důkaz o rozmanitosti jednotlivých epizod, já z toho však mám spíš pocit, že je to důkazem objektivní neuchopitelnosti celé ságy, takže v podstatě záleží jenom na tom, jak se jaký který fanoušek před jakým kterým filmem vyspal. No a k samotným Relikviím smrti 2 už jen krátce (protože dlouze to imho nemá význam). Snesu mdlé herectví v letních blockbusterech, snesu zkratkovitý a epizodní scénář, ale že je po vytoužené porážce Pána zla (na kterou všichni X let čekali) mezi lidmi v Bradavicích nálada, jako kdyby zdejší famfrpálový tým skončil na důležitém turnaji až třetí ze čtyř, a že důležité postavy umírají jen tak mimochodem mimo záběr bez jediné kapky emocí ... TO JE TEDA SÍLA! No a Epilog je stejně pitomej, jako ho napsala Rowlingová, takže zrovna kvůli němu si film nadávky nezaslouží :-D (20.07.2011)

|| Scenár: Steve Kloves | Hudba: Alexandre Desplat / John Williams, Nicholas Hooper | Produkcia: David Heyman David Barron, J. K. Rowling | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Heyday Films | Rozpočet: 250 miliónov $ | Tržby: 1,220,476,000 $ || V tomto filme všetko končí. Ako hovorí aj plagát. Comment uner construction...Ps: Nežeby som s tým komentárom súhlasil, ale prečítať sa oplatí: Verbal (25.07.2011)

Oproti katastrofální části jedna znatelný progres. Harry, Ron a Hermiona už nepřipomínají twilightovskou trojku a na emopůtky zvysoka kašlou: míří nekompromisně k finálnímu aktu. Ten Yates servíruje v opulentním blockbusterovém hávů a nakonec přidává... i ty emoce. I když jsem se teda těšil, že budu brečet, což se nakonec nestalo. 80% (22.11.2011)

Slzy smutku zkrápějí můj pubescentní obličej zbrázděný akné. Paní Rohlíkové už přetéká konto, a tak se Hery Potrat konečně podívá do xichtu své Nemesis v podobě ploskonosého skinheada, kolem které kroužil nekonečných sedm let, plných kurvení dětského vkusu a plagiátování snad všeho, co kdy kdo ve fantasy pohádkách napsal. Džoun si za své grafomanské bláboly přihrála domů nějakou tu miliardu, pár Rosenbaumů si v Hollywoodu vylepšilo portfólio pompézní vizualizací pro ty, kteří se přeci jenom nenaučili číst a nechali za sebou celou degeneraci dnešních dvacetiletých upištěných spratků, kterým zodpovědní rodiče zavřeli na okamžik hubu tímto komerčně vyhajpovaným brakem a alespoň na chvíli je odehnali od Assbooků a masakrování mutantů s joystickem v ruce a smrtí v očích. A mohou pak s "klidným svědomím" v důchodu před návštěvama frajeřit, že jejich ratolesti přeslabikovaly celých sedm knih!!!! No jo, doba je zlá, a tak si i tento chrchel do tváře solidní fantasy literatury bohužel našel své místo na slunci. A to víc, než je zdrávo. Tolik "epické" finále, postavené výhradně jen na zběsilém prcání kouzelnými klacky při útoku na Helmův žleb, navíc nesplnilo má toužebná očekávání a já musel znechuceně zmačkat svůj transparent s nápisem "GO VOLDEMORT" a sledovat odporný heavyend, který zdaleka nezaručuje, že až paní Rohlíková cvakne černouškům v Africe pár škol a postará se o blaho všech světových retardů, vám Vy-víte-kdo může už na věky Vy-víte-co! (19.07.2011)