Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)

(více)

Recenze (135)

Radiq 

všechny recenze uživatele

Moc politické a pro Američany. Costner pořád dělá, že nechce prezidentovi lozit do řiti, ale stejně to dělá. Zdálo se mi, že se tam pořád dokola točí o tom samým. Takže z tohohle filmu na mě dýchnul tento závěr: Americká paranoia, blbost a pobožnost je nekonečná. Celý to bylo braný jen z americký strany, takže jsem tomu věřil sotva z poloviny. Hezký byly povedený výbuchy atomovek hned na začátku, ale to je tak všechno, co ve mě probudilo aspoň trochu zájmu. Hm, koukám, že takhle nízko hodnotím jako jediný. Ale kecy si nechte do školky pro předčasně vyvinuté kvákozoby luční a rači se smiřte s mým názorem. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Dva týdny, které málem otřásly světem aneb hra, kde se dva dohadují a svět v roli třetího se nesměje, ale klepe hrůzou, mlhavě tušící, že v jistých hrách buď vyhrávají všichni nebo jako jeden muž vdechnou svou prohru v atomovém spadu. Pokud věříme Dantovi, střed pekla nehoří palčivým plamenem, nýbrž v něm vražedně mrzne, a tohle byl potenciální devátý kruh pekla studené války, ovšem to neznamená, že zúčastnění nebyli zpocení až tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno, a zúčastněným i nezúčastněným u toho zadku nehořela koudel... Když v závěru filmu nakráčel do pokoje můj pubertální sourozenec a optal se: "Jak to dopadlo?," byl mou reakcí: "Sedíme tady? Sedíme. Tak se blbě neptej a mazej zalejt kytky," poněkud neuspojen, ale výstižnější odpověď jsem v tu chvíli neměla a že jsem ty kytky nakonec zalila sama, mi přišlo ještě jako malá daň za setrvání tohoto světa v obyvatelném stavu. ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

Jeden z najnapínavejších dialógových filmov, aké som ja osobne videl (je pravda, že som ich nevidel veľa... asi preto, že ich nevzniká veľa). Za výborným výsledkom stojí trpezlivá práca režiséra Donaldsona a sústredených hercov; okrem Greenwooda ako JFK boduje predovšetkým pokojný, v úzadí mlčky postávajúci Kevin Costner ako jeho poradca, ktorý hovorí málo, ale vtedy sa ho oplatí počúvať (Costner si snímku i múdro produkoval). ()

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Ak z ničoho nič príde chuť na film o studenej vojne, veľa ľudí inštinktívne siahne po Moste špiónov, prípadne po niečom z pera Toma Clancyho. Ja so zármutkom na tvári radšej prstom ukážem na tento skvostný počin Rogera Donaldsona. A na čo zbytočne veľa rečí, je to úplne jednoduché – najlepší film o Kubánskej raketovej kríze, jeden z najlepších filmov o studenej vojne a najlepšie vykreslenie napätia medzi Sovietskym zväzom a Spojenými štátmi spolu so strachom z hrozby globálneho konfliktu od čias Kubrickovho magnetizujúceho opusu Dr. Strangelove. --- Paradoxne ale verím, že niekde existuje nejaký starý neznámy obskúrny am. film zo 70. rokov, ktorý tu ohodnotilo tak 5 ľudí a na IMDb tak max. 200, ktorý obe vyššie uvedené snímky schová do vrecka, minimálne čo sa atmosféry/štylizácie týka. Už len ho nájsť x) (8.4.2019) (23.9.2021) (29.9.2022) (1.11.2023) ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Na politické filmy z USA se ze zásady nekoukám, protože ten patologický patriotismus a pravidelnou dávku emocí prostě nesnáším. Musím ale předeslat, že tady se nic takového nekoná. Tady dostáváme brilantně natočený nervák o "dnech, kdy se nakonec nezastavila Země". Třináct dní v oválné pracovně, kdy Kennedyovi chlapci neztratili hlavy, odolali tlaku svých válkychtivých generálů, a zabránili třetí světové válce. Žádné velké kecy, žádce dojímání starých bab, ale precizně napsané dialogy, zároveň ale srozumitelné, člověk ani v nejvypjatějších momentech neztrácí orientaci. V dějinách není mnoho míst, kdy vítězí Dobro, takže se vyplatí o tom udělat film. Však to generálové Kennedyům nezapomněli a byli posláni do věčných lovišť...85% ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Snímek je natočen na motivy knihy "The Kennedy Tapes: Inside White house during the Cuban Missile Crisis" od Ernesta Maye a Philipa Zelikowa. (Terva)
  • Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)

Reklama

Reklama