Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)

(více)

Recenze (134)

Radiq 

všechny recenze uživatele

Moc politické a pro Američany. Costner pořád dělá, že nechce prezidentovi lozit do řiti, ale stejně to dělá. Zdálo se mi, že se tam pořád dokola točí o tom samým. Takže z tohohle filmu na mě dýchnul tento závěr: Americká paranoia, blbost a pobožnost je nekonečná. Celý to bylo braný jen z americký strany, takže jsem tomu věřil sotva z poloviny. Hezký byly povedený výbuchy atomovek hned na začátku, ale to je tak všechno, co ve mě probudilo aspoň trochu zájmu. Hm, koukám, že takhle nízko hodnotím jako jediný. Ale kecy si nechte do školky pro předčasně vyvinuté kvákozoby luční a rači se smiřte s mým názorem. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Zlé sovětské rakety na Kubě přinesly světu jadernou krizi. Tak to bylo. Určitě za nic nemohly ty hodné americké rakety v Turecku. Sledujeme totiž americkou verzi pravdy o tom, kterak se zabránilo výměnnému pobytu jaderných hlavic mezi USA a CCCP. Je to poměrně zajímavá hra, ale přesto si dovolím utrousit poznámku, že, pokud tedy nežiju v Matrixu, tak k výměně hlavic nedošlo a to poněkud snižuje napětí snímku. ()

Reklama

ethos 

všechny recenze uživatele

No na mna to bolo trosku moc dlhe, aj ked ma tieto politicke thrilleri bavia 100 min by bolo tak akurat. O krem toho dej sa vyvijal len velmi pomaly dlho sa vkuse krutil okolo toho isteho potom sa o nejaky maly kusok pohol a znovu zastal jak pokazene auto. Ale inac to bolo celkom obstojne aj co sa tyka hercov ale najme cele zobrazenie studenej vojny a ako zssr a usa pouzivali silu a to aj vojensku na dialog. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Costner je podobná figúrka ako Cage, keď má jeho kariéra podobnú divokú sínusoidu kvality filmov. V jeho prípade nie je situácia tak shizofrenická, pretože to jednoducho verejnosť tak nerieši. Ale k veci, 13 dní je politický triler s odraďujúcou dĺžkou, ktorú si nakoniec ani nevšimnete, za čo môže scenár, režisér a herci. Costnerovi obšmietanie sa okolo Kennedyho sedí, ako sme už boli svedkami v JFK. ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Černobílé pasáže filmu jsou důsledkem snahy režiséra Rogera Donaldsona vtisknout snímku historický nádech a zároveň odkazem na slavné černobílé fotografie rodiny Kennedyových otištěné v magazínu Life. (curfew77)
  • Herec Bruce Greenwood, ktorý stvárnil Johna F. Kennedyho, je v skutočnosti o rok mladší než Steven Culp, ktorý si zahral rolu jeho mladšieho brata Roberta. (MikaelSVK)
  • Lietadlá typu Vought F-8 Crusader, ktoré boli použité vo filme, sú skutočnými strojmi, ktoré používali vzdušné sily na Filipínach. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama