Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)

(více)

Recenze (134)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Vzniklo spousta snímků na téma konfliktu USA vs. Rusko a tento víceméně ničím nevyčnívá z řad spíše lehce nadprůměrné tvorby. Celková podoba spíše připomíná TV produkci (i přes poměrně vysoký rozpočet) a Kevin Costner by filmu -i přes velice slušný výkon- vůbec nechyběl. Nejedná se o špatný film a třeba takovým hercům nemám co vytknout ale je to téma určené pro úzkou skupinu diváků, kteří v něm uvidí mnohem více než já. A délka filmu je opravdu přestřelená. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Chruščevova provokace s lehce odhalenými, snadno nafocenými raketami na Kubě perfektně vyšla. Prostě mu vadily rakety v Turecku a v Palestině (o těch film mlčí) a chtěl se jich zbavit. Amíci to sežrali i s navijákem. Film je natočen čistě jednostranným Americkým pohledem na věc a tak se může zdát, a vlastně nás o tom přesvědčují, že to bylo pouze jejich vítězství. Samotný film je natočen velmi solidně a výkony jsou perfektní. Určeno hlavně těm, kteří se zajímají o politická dramata a zajímají se o dané téma. ()

Reklama

Tomyfrok 

všechny recenze uživatele

Těžko něco vytýkat, jelikož Třináct dní je natočeno velice věrohodně, a pokud ne třeba zrovna dialogy, odehrává se vše pravděpodobně přesně tak, jak tomu bylo na podzim roku 1962. I po padesáti letech běhá mráz po zádech z toho, jak blízko jsme byli tomu, abychom tu vůbec nebyli. Celý film má pak asi jen tři drobné neřesti. Začnu hned s Kevinem Costnerem, který hraje perfektně, ale právě kvůli tomu trochu vyčnívá nad všechny ostatní, na což jsem si chvíli zvykal. Tak trochu mě provokovalo ono neustálé stavění Kennediho na piedestal. Přestože jsem si vědom, že to byl právě on, kdo se zasloužil o vyřešení krize, tady je za hrdinu trochu zbytečně od počátku filmu skoro jako superman. Mno a pak už jen ta politika... Kvůli ní totiž Třináct dní není pro každého. Film je jí nadupaný, neustálé intriky, dohody a porady střídají různé šarvátky a napětí Příliš akce tedy neuvidíte, ale milovníky historie nemůže urazit. (70 %) ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Situácia je horšia než sme si mysleli. Napočítali sme 40 striel..." Iba tí, čo to zažili vedia presne ako vážna situácia vtedy bola. Z dnešného letmého pohľadu sa to až také tragické nezdá, dnešná mladá generácia o tom ani netuší, ale pri podrobnejšom pohľade na vtedajšiu situáciu akú ponúka Donaldsonov film vám bude jasné, že 3. svetová vojna bola naozaj veľmi blízko. Režisér to rozhodne nemal jednoduché, pretože vo filme je množstvo postáv, udalostí a informácií, ktoré treba ukočírovať v jeden fungujúci a prehľadný celok. Donaldson to však dokázal a jeho film a je pútavý napriek svojej dĺžke. Zmenil by som iba záver, ktorý tradične zaváňa veľkým patriotizmom, ale na to sme si u Američanov už zvykli. 80%. ()

cross 

všechny recenze uživatele

Svět nebyl nikdy tak blízko atomové válce... Film pravděpodobně celkem pravdivě a velmi sugestivně zachycuje, co se vlastně tenkrát stalo a jak těžká musela být hromada nesmírně vážných rozhodnutí v nepříliš otevřené mezinárodní hře na vládce světa. V první řadě šlo však o diplomacii a proto ve filmu nelze očekávat přespříliš akčních scén, stejně jako nejrůznějších technických vychytávek. V podstatě s klidným tónem vyprávění působí i herci trochu nevýrazně a místy máte spíš pocit, že jde o tv film. Hodně zajímavý pohled do historie, řekl bych i hodně reálný, ze kterého místy běhá hodně chladný mráz po zádech. Ale jinak ničím uchvacující, zvláštní a zábavný. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Okrem amerických štátov Kalifornia, Rhode Island a metropoly Washington D.C. prebiehalo natáčanie aj na lodi USS Joseph P. Kennedy Jr. či na Filipínach. (MikaelSVK)
  • Během cesty Kennyho O´Donnella (Kevin Costner) z Bílého domu kolem sovětské ambasády na ministerstvo spravedlnosti, kde se má konat jednání s velvyslancem, se několikrát změní typ Cadillacu, v němž jedou. Nastoupí do modelu z roku 1963, během záběrů z cesty jej nahradí model z roku 1961, před sovětským velvyslanectvím je z něj opět model 1963 a při příjezdu na ministerstvo spravedlnosti znovu model 1961. (curfew77)
  • Černobílé pasáže filmu jsou důsledkem snahy režiséra Rogera Donaldsona vtisknout snímku historický nádech a zároveň odkazem na slavné černobílé fotografie rodiny Kennedyových otištěné v magazínu Life. (curfew77)

Reklama

Reklama