Duše Paula Giamattiho

MFF KV 2009 Čekala jsem něco víc. Opravdu! Sice je herec Paul Giamatti vybraný dobře (v podstatě si nikoho jiného asi nedovedu pro tuto roli představit), tak to nezachránil. Dobře, přistupuji na hru tvůrců a představím si, že se dá duše z člověka vyndat a zmrazit. A dokonce si i mohu pořídit jinou, taktéž zmraženou duši a nechat si jí dát do těla. Předpokládám ale, že se můj charakter, chování atd. změní mnohem více, než bylo ve filmu ukázáno! Námět, příběh, prostě ta myšlenka se mi zdá skvělá, jenže ve filmu naprosto nedotažená! Pokud někdo z vás byl také na premiéře ve Varech, jistě mi dáte za pravdu, že proslov režisérky byl zajímavý, hlavně když vykládala příběh (sen), který ji vedl k natočení filmu. Vy jste ale nečekali více? Já rozhodně ano, znovu opakuji, že mě nápad nadchl a čekala jsem něco originálního, příběh, na který jen tak nezapomenu... OK, začátek splňoval mé očekávání, jenže potom se z toho stal nudný film, u kterého divák usne a ani si to nemusí vyčítat. Je mi vážně líto, že je zde nevyužitý nápad, který má velký potenciál. A pár báječných scén ("Tohle že je má duše? Vždyť je tak malá! Není skoro vidět!") to jen tak nezachrání. (16.07.2009)

Nápad nebyl zas tak beznadějný a film nezačíná zas tak zle, jenže. Očekával jsem, že ta bizardnost s odebráním duše bude objasněna jako šarlatánství kterému skočil Paul Giamatti na lep a bude se dál rozebírat příčina jeho depresí s tim, že to nějak zajímavě a a překvapivě skončí. Ale, že se to bude držet tohodle bizardního nápadu a postavit na něm nezajímavý a povrchní příběh s výměnou duše? navíc bez pořádného závěru. Celkově nic moc, nápad slušný, zpracování a promyšlení celého příběhu slabé. (02.09.2010)

Navnadit pro začátek kaufmanovsky vyhlížejícím světem, následně ještě více nabudit občasnými náznaky kaufmanovského smíchání podivného světa s ještě podivnější romancí v totálně podivném (obrazově, narativně i obsahově vysoce invenčním, bizarním a podmanivém), zkrátka typicky kaufmanovském, výsledku a pak svému slovu ani zdaleka nedostát, to se hned tak nevidí. Pravidla zdejšího světa jsou zoufale nepromyšlená a už vůbec ne dovysvětlená, romance v podstatě neprobíhá a namísto gigantické mozaiky á la Věčný svit neposkvrněné mysli se vám dostane v druhé půli tak fádní, lineární a všehovšudy obyčejné báchorky "chci zpět, čeho jsem se vzdal", až vás pocit jistojistého podvedení zaručeně nemine. Jediný, kdo odvádí skutečně řádný výkon a zároveň se dopouští očekávaného balancování mezi komedií a tragédií je výtečný Paul Giamatti, s přehledem dominující dramatickým sekvencím, ztvárňujícím strýčka Váňu, tak těm tragikomickým, v nichž jeho přeslavný ztrápený výraz (viz. Bokovka, American Splendor atd.) doznal prozatím nepřekonatelného levelu. 5/10 (44. MFF KV - 9.7.08) (17.07.2009)

Svérázná variace na Věčný svit neposkvrněné mysli. Giamatti se ani tentokrát nedokázal vymanit ze škatulky herce jedné role, což však ospravedlňuje fakt, že hraje sám sebe. Film však postrádá poetiku a buřičství svého příbuzného, a tak je na celém filmu vidět, že námět vznikl z jednoho snu paní režisérky. Originální zápletku doslova zazdívá konvenční režie, která je až příliš snadno zaměnitelná. Matný výsledek podtrhuje i poněkud bezradné finále. (10.07.2009)

Paul Giamatti byl sice dobrej a někdy jsem se i zasmál, ale jinak se to strašně vleče a zápletka je nic moc.... Tam kde by se dalo těžit z akce a různorodosti, tam se scénář zasekl na naprosté bezduchaplnosti. No zkrátka jako kdyby tu duši vyndali scénáristovi/ce a režii to nevadilo... 40% (17.02.2011)