Rozum a cit

Seriál zďaleka nedosahuje úroveň Leeovho filmu z roku 1995. Škoda. Po dvoch dieloch som si myslela, že to nie je najhoršie, a už som to hodnotila na maximum, ale tretí diel to pokazil. Pripadalo mi to priehľadné a naivné - ako nemecké romantické filmy a nie seriál BBC. Jednu hviezdičku musím ubrať. Keby to nebola Austenová a keby som nepoznala tento príbeh, uberiem aj viac. (20.10.2009)

No teda, já žasnu. Tohle že má na svědomí ten samý člověk, který napsal scénář k Pýše a předsudku? K té slavné Pýše a předsudku plné báječných postav a obdivuhodného pochopení austenovského světa? Kam to všechno zmizelo? Zřejmě ze strachu z nařčení, že kopírují Leeho slavnou verzi (stejně se tomu nevyhnou), rozhodli se tvůrci pojmout celý příběh trochu moderněji a okleštit ho na čistokrevné romantické drama. Pro větší líbivost přidali jednu rádobyrajcovní scénu a šermířský souboj a doprovodili to okázalým a patetickým soundtrackem. Neříkám, že je to špatný nápad, ale u mě si takovýmto postupem podstatně snížili šanci na jakékoli vysoké hodnocení. Co se mi naopak hodně líbilo, bylo zobrazení vztahu mezi Elinor a Marianne. Obě jsou sympaticky zahrané a jejich společné scény patřily na tomhle zpracování k tomu nejzajímavějšímu. (06.07.2009)

V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. (11.04.2011)

Nevyhnu se porovnávání s filmem Anga Lee. Tahle adaptace na něj prostě nemá. Na mnohem větším prostoru bych čekala něco víc, než se mi dostalo. Bohužel. Obsazení bylo v mnohém hodně nešťastné, ale na druhou stranu i zajímavé. Co mě ale popudilo nejvíc, byla úvodní scéna (wtf?!), u které jsem se lekla, že jsem si pustila něco jiného, a souboj. Inu, mělo to své mouchy, ale i tak je to zdařilé. Jen to prostě nemá na svého předchůdce... vůbec;-) (30.05.2009)

Asi je poněkud těžké předčit dokonalé (Ang Lee), přestože na to je více prostoru, v tomto případě tři jednohodinové díly. Přesto jsem byla spokojená a oproti verzi z r. 1995 se mi zdá lepší vybraná postava Eleanor (navzdory vynikajícímu výkonu Emmy Thompson, byla na tu roly už trochu stará). Hodně lidí tu píše, že na Alana Rickmana v roli plukovníka nikdo nemá, to je pravda, ale.. David Morrissey mi k nové Marianne sedí lépe a více mu věřím, že se zajímá o hudbu, než Alanovi (promiň Alane). Nějaké odchylky od pravděpodobného děje ve viktoriánské Anglii- to, že se Marianne s Willoughbym políbili- no tak se políbili, jak víme, jaké to v té době bylo doopravdy? 4hvězdy za herce, krásnou přírodu a mrchu Fanny Dashwoodovou, kterou bych uškrtila na místě :-). (15.03.2010)