Reklama

Reklama

Krásky a tajemství – tak přece začínají všechny filmy noir. Dánský sebereflexivní thriller. Základem postmoderního a sebereflexivního thrilleru dánského režiséra Oleho Bornedala je otázka, jaké jsou osudy postav mimo to, co nám z nich film ukáže, a jak si k figurám automaticky dosazujeme příběhy na základě diváckých či čtenářských zkušeností.
Během dopravní nehody potká forenzní fotograf Jonas tajuplnou Julii. Když ji posléze navštíví v nemocnici a je jejími příbuznými považovaný za jejího přítele Sebastiana, začne se propadat do víru lží a fikcí, který sám přiživuje. Jelikož o Sebastianovi nic neví a dívka trpí ztrátou paměti a následkem šoku i dočasnou ztrátou zraku, vezme na sebe Jonas identitu, kterou si sám vymodeluje na základě svých nenaplněných snů. Paralelní fiktivní život se pro něho stává únikem před každodenní prací, usedlým rodinným životem i porouchaným autem. Jenže Sebastianova realita je zásadně odlišná od toho, co si Jonas vybájil, a začne ho záhy dohánět.
Důmyslný scénář reflektuje principy noirových krimi příběhů. Ty také ve svém základu často stojí na vypravěči, jenž svému okolí a druhým postavám přiřazuje domnělé příběhy, které jsou postupně konfrontovány s realitou.
Scenárista a režisér Ole Bornedal snímkem Pouze další love story potvrdil své kvality jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, kteří ve svých filmech reflektují a dekonstruují narativní principy klasických žánrů. Mezinárodně na sebe upozornil již v roce 1994 filmem Noční hlídač, který o tři roky později přepracoval pro americký trh do filmu Hlídač mrtvých. Z jeho dalších snímků získal nadšené ohlasy především moderní morytát Zbav nás od zlého z roku 2009. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (114)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Český název perfektně vystihuje celkovou atmosféru a vyznění filmu. V podstatě jde o romantický příběh, ale ve spojení se samotným námětem a syrovým prostředím Dánska jsou místy jakékoli milostné tendence zcela přebíjeny thrillerovým hávem, což dělá tento severský snímek zajímavějším a poutavějším. Zápletka se mi líbila, stejně tak i filmový syžet, kdy vše začíná koncem a my vlastně čekáme na vysvětlení, proč se to tak stalo. Zkrátka o něco méně lepší Bornedalův snímek než jeho pozdější Fri os fra det onde, ale i tak jde o velmi kvalitní film. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Parádní dramatický základ v úvodu na sebe začal zbytečně vršit absurdní prvky krimi a thrilleru, což mně spolu s podivně naroubovaným Sebastianem a ujetým chováním osob z okolí Juliiny rodiny i nemocničního personálu dost narušilo hranici uvěřitelnosti. Vše, mimo sebe, tak musel zachraňovat Jonas se svou krizí středního věku a skvělá kamera, která mně v kombinaci s hudbou připravila několik slušných zážitků. P.S. Taky jste čekali, že Jonas každou chvíli spustí: "Když se u nás chlapi poperou... "? :-) ()

Reklama

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Stahuju si tak tento kousek a říkám si, že si dám pro změnu trochu severského chladu. No, bylo to všechno, jenom ne chladné... Hodně depresivní drama o muži vtaženém do událostí, jejichž horizont je až hrozivě vysoký, a na jehož konci jsem měl pocit ne nepodobný tomu v Bittersweet life. Je to opravdu hodně precizní film (parádní kamera, hudba a hlavně střih), jenž je směskou Tykwerových mozajek, klasických noirů a Hitchcocka. Poslední půlhodinu jsem téměř nedýchal, o konci nemluvě. Skvělé. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Taková love story, která je "tak trochu jiná". Jo, takovou love story můžu! Ole Bornedal mě už podruhé hodně překvapil a připoutal mě očima k obrazovce, tak jako u nedávno viděného Fri os fra det onde. Perfektní příběh, s vynikajícím odhalením a perfektním koncem. Opět vynikající herecké výkony, nádherně nasnímaná kamera a dechberoucí hudba, kterou povětšinu filmu tvořila akustická kytara. Nejvíc mě odvařilo, když asi v půlce filmu se střídají pasáže (asi pět minut), když Jonah v obchodním domě nakupuje s manželkou a s dětmi a říká své ženě, že končí a nemůže dál kvůli Julii, a do toho jsou zase střihy když je s Julií a její rodinou a k tomu hraje Vivaldi a jeho Čtvero ročních období a to tak, že v tom obchodňáku je to slyšet jakoby v povzdálí, zatimco záběry s Julií hraje Vivaldiho hudba na plný kule!! To má takovou sílu a výbornej nápad, že jsem se tetelil blahem! Bomba!! A veškerou hudbu nahrála Pražská filharmonie, v čele s dirigentem Máriem Klemensem. Ufff, kult!! ()

noctambule 

všechny recenze uživatele

Perfektní začátek, který mě ihned vtáhl do děje. Hlavní hrdina touží být od mala fotografem, chce fotit krásy světa, místo toho fotí mrtvoly. Ukázka toho, jak se sny sráží s realitou:-) Temná severská atmosféra, místy brutální, absurdní, tragikomická. Škoda, že ten závěr to zabil, doslova. Název film plně vystihuje. ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama