Superman II: Verze Richarda Donnera

Tato verze zcela rozcupovala Lesterovu. Je mnohem více osudová, logická, svižnější a po všech směrech lépe sestříhaná. A nejedná se o žádné maličkosti, některé scény vyznívají zcela odlišně a jsou v nich použité jiné záběry a dialogy. Spousta scén je jiných a některé, které byly použity v roce 80 chybí. Taktéž jak zde již bylo napsáno film má úplně jiný začátek a konec. Nic neříkající Jor-Elovu matku zde nahradil Marlon Brando a dodává scénám Supermanových přeměn neskutečnou hloubku a význam. Prostě chválit je rozhodně co a já nemám jedinou potřebu jakkoliv se vracet k druhému dílu od Lestera, když existuje podobně vybroušený skvost. 80% (05.12.2012)

Režisér Richard Donner sa po dlhých rokoch vrátil k svojmu začatému projektu Superman II s ktorého bol pre nezhody so štúdiom odvolaný a dostal možnosť dokončil ho podľa daných možností, do filmu mohol konečne použiť zábery čo boli pre nezhody pozastavené. A ja poviem že z celkového hľadiska spravil o stupeň lepšie pokračovanie, než bol pôvodný počin z roku 1980, čo išiel vo svojej dobe do kín. Už len samotná postava Jor-El v podobe Marlona Brando dala do príbehu novú energiu a vnútornú podstatu. _„Tento film sa stáva pre fanúšika komiksovej postavy Supermana, veľkým nezabudnuteľným návratom do dôb keď tento fenomén mal zaslúžene miesto na hviezdnom výslní.“ (20.04.2008)

Na jednu stranu je Donnerova verze zajímavá tím, že ukazuje původní režisérský záměr, který kdyby se dotáhl do zdárného konce, bylo by opravdu nad čím plesat. Obsahově si totiž příběh polepšil o dost, k čemuž přispělo, že oproti původní kinoverzi šla měrka patosu a amíkovosti rapidně dolu, naproti tomu přibylo přítomnosti Jor-Ela a film tak získal nový emocionální rozměr. Na druhou stranu je tu ale mizerná kvalita formy, protože jako „nový“ materiál byly použity veskrze pracovní Donnerovy záběry, které až na výjimky pracovně opravdu působí. Plus hrozné dodatečně přidané efekty a zběsilý střih původních záběrů = z nouze ctnost, která by zasluhovala ještě plastickou operaci. 65% (17.04.2010)

Asi i o něco lepší, než Lesterova verze. Místy je mnohem vtipnější, místy dává mnohem větší smysl a asi je i tak nějak komplexnější - a taky je o pár minut kratší. A taky je tu mnohem více Marlona Branda (jen a jen dobře!) a Reeve má větší prostor pro více hereckých poloh. Určitě je škoda, že v této podobě nevznikla, ale na Lestetově verzi jsem vyrostl, miluju ji a líbí se mi minimálně stejně jako vynikající jednička. Na Donnerovu verzi druhého dílu jsem se vlastně podíval jen a pouze ze zvědavosti. Zklamán jsem rozhodně nebyl, k této verzi (stejně jako k té oficiální) se určitě ještě mnohokrát vrátím. 80%. (25.03.2021)

Tak musím říct, že jak jsem měl vždycky rád první dva Supermany, tak dvojka, když jsem jí před pár lety viděl po dlouhé době, zas tak neuchvátila. Byla tam spousta trapných míst a zároveň jsem měl pořád pocit, že takhle to vidět nechci, že se moc odklonili od toho, jaký Superman byl pod taktovkou Richarda Donnera, čili takový, jakého bych ho rád viděl. A teď se mi konečně poštěstilo vidět jak si druhý díl Supermana původně Donner představoval a musím říct, že jsem nadmíru spokojen. Sice je pravda to, co tu říká ybuko, že Donner vyhodil i některé scény jež tu měly své opodstatnění, ale jedná se převážně o scény, které rozšiřují děj a ukazují např. odkud se vzalo jídlo a kytka v Supermanově ledovém paláci apod. Ovšem na záběry, které se tu teď nově objevují, si nemůžu stěžovat ani v nejmenším. Nevím, jestli jsem si toho všimnul správně, ale zdá se mi, že Donner chtěl ve svém původním záměru hercům dopřát víc prostoru k tomu, aby mohli ukázat, že přeci jen umí hrát i víc než jen figurky z rodinné předělávky komixu.To se hodně projevuje hlavně v případě Christophera Reeva a Margot Kidderové, jejichž postavy dostaly větší emocionální rozsah. Pak je krása koukat na to, že slečna Tesmacherová neprodělala od minulého dílu lobotomii, narozdíl od Lesterovy verze, kde měla najednou inteligenci německého ovčáka s půlkou mozku. A nakonec to nejlepší: Marlon Brando. Nejen že se na něj skvěle kouká, ale je neuvěřitelné, o kolik jeho přítomnost celý příběh obohacuje. Jeho věta o tom, že syn se stane otcem a otec synem tady dostává konečně pořádné opodstatnění a úplně nový rozměr, díky němuž kvalite příběhu vzroste o dost velký kus.... Taktéž scéna, kdy Clark přichází zpět do jeskyně, aby znovu získal své schopnosti je o moc lepší a to nejen díky Marlonu Brandovi, ale i tím co a jak Superman říká.... A nakonec to, co velice oceňuji, díky Richardu Donnerovi taky odpadla ***SPOILER*** příšerně trapná závěrečná scéna s americký prezidentem, která mi v původní verzi hrozně lezla na nervy. Tak, neřekl jsem sice zdaleka všechno co mě potěšilo na téhle verzi, ale řekl jsem toho dost na to, aby bylo každému jasné, že Supermana mohl opodstatněně ve své době (dneska už by to přeci jen chtělo trochu temnější atmosféru a nebylo by od věci, kdyby v hrané podobě vznikaly příběhy o Supermanovi, které se více podobají například skvělému Superman: Doomsday) točit pouze Richard Donner, který pro něj měl obrovský cit.... (08.01.2010)