Superman II: Verze Richarda Donnera

Mno tak existence Donnerovic cutu alespoň pomáhá uklidnit divoké teorie o tom, jak zlé studio sebralo mladému auteurovi jeho nekompromisní vizi ve prospěch prostoduché rodinné zábavy. Připitomnělé jsou totiž obě verze naprosto stejně. Při znalosti obou cutů ale můžeme alespoň studovat ten střet dvou naprosto odlišných režijních přístupů - donnerova dynamického, postmoderního a novohollywoodského a Lesterova veskrze staromódního, odkazujícího svojí tříkamerovou metodou do období Hollywoodu 50. a začátku 60. let. Chybějící příšerné scénické sekvence z Paříže či od niagárských vodopádů, za kterými Lester stojí, budiž největší odebranou hodnotou tohoto sestřihu. Druhý díl jinak zůstává i nadále líně napsanou pitominou, která strádá zejména kvůli špatným záporákům a z toho vyplývajícího nefunkčního spektáklu. Dokud jsme v prvním díle viděli, jak Superman čelí přírodním katastrofám a lidským úkladům, mohli jsme si uvědomovat jeho schopnosti a síly na povědomých elementech. Když se ve vzduchu zpomaleně pere se třemi personifikovanými archetypy zla (touha po moci, touha po násilí, touha po utrpení), naráží akorát na limity tehdejších technologií. Superman II nebyl dobrý film v žádné verzi, ale při znalosti obou střihů alespoň nabízí zajímavý náhled střetu mezi mladou a klasickou režijní vizí. A můžete se zde alespoň rozloučit skrze některé dříve nepublikované scény s přece jen strašně roztomilou dvojicí Christopher Reeve a Margot Kidder. (24.02.2021)

Mnohem lepší film než neuspořádaná jednička. Donnerova verze je dospělejší, napínavější a stojí pevně nohama na zemi. Rozpor mezi komedií a dramatem vyřešil režisér rázně a dvojka má výrazně vážnější tón. I přes stále stejně ploché postavy už dějem občas probleskují emoce. V prvním díle se dala romantická linie zdařile ignorovat, ve dvojce už hýbe jak dějem, tak atmosférou. Nevím do jaké míry pomohla efektům moderní technika, ale i ty jsou působivější a uvěřitelnější. (25.06.2013)

Tato verze zcela rozcupovala Lesterovu. Je mnohem více osudová, logická, svižnější a po všech směrech lépe sestříhaná. A nejedná se o žádné maličkosti, některé scény vyznívají zcela odlišně a jsou v nich použité jiné záběry a dialogy. Spousta scén je jiných a některé, které byly použity v roce 80 chybí. Taktéž jak zde již bylo napsáno film má úplně jiný začátek a konec. Nic neříkající Jor-Elovu matku zde nahradil Marlon Brando a dodává scénám Supermanových přeměn neskutečnou hloubku a význam. Prostě chválit je rozhodně co a já nemám jedinou potřebu jakkoliv se vracet k druhému dílu od Lestera, když existuje podobně vybroušený skvost. 80% (05.12.2012)

Na jednu stranu je Donnerova verze zajímavá tím, že ukazuje původní režisérský záměr, který kdyby se dotáhl do zdárného konce, bylo by opravdu nad čím plesat. Obsahově si totiž příběh polepšil o dost, k čemuž přispělo, že oproti původní kinoverzi šla měrka patosu a amíkovosti rapidně dolu, naproti tomu přibylo přítomnosti Jor-Ela a film tak získal nový emocionální rozměr. Na druhou stranu je tu ale mizerná kvalita formy, protože jako „nový“ materiál byly použity veskrze pracovní Donnerovy záběry, které až na výjimky pracovně opravdu působí. Plus hrozné dodatečně přidané efekty a zběsilý střih původních záběrů = z nouze ctnost, která by zasluhovala ještě plastickou operaci. 65% (17.04.2010)

Nevěřil jsem tomu, ale ono se skutečně jedná o úplně jiný film než je původní verze a je stejně dobrý, neřku-li lepší. Scény mezi Kal Elem a Jor Elem dodávají postavě Supermana jiný rozměr. A nejvíc me pobavila scéna, kdy Lois pozná Supermanovu totožnost. A trošku si zaspoileru. I když se mi tahle verze líbila a řeší nějaké nejasnosti, které vyplývaly z původní verze, přesto dochází k minimálně jedné logické chybě. V téhle verzi se Superman nejprve vyspí s Lois a pak se jde zbavit svých schopností. Narozdíl od původní, kde se nejprve zbaví schopností, aby mohl být s ní. A všichni přece víme, že nemůže mít sex s pozemskou ženou, protože samotný akt by ji zabil..... (06.04.2013)