Všichni jsou v pohodě

Pěkně natočená road-trip, která však od poloviny neskutečně smrdí tím známým americkým sentimentem a nic tomu nepomůže ani De Niro. Škoda, že nepřesedlal ke Scorsesemu a nezahrál důchodce s bouchačkou v ruce. Vlastně film "v pohodě", řekněme neškodný remake, ale Tornatore je jenom jeden. [Přesná stopáž: 100 min] (21.02.2010)

Film je de facto remake italskýho filmu Všem se daří dobře s Marcello Mastroiannim, takže bych sem klidně mohl zkopčit koment od tohoto filmu, protože beztak ten koment nikdo nečet a byl bych z obliga, ale to by mě hryzalo svědomí, že jsem tuhle databázi ochudil o můj veledůležitej názor na tenhle film, kterej jistě každýho strašně zajímá. Nejsilnější složkou filmu je jednoznačně Robert De Niro, jen díky jeho výkonu vyniká celá bolestná podstata filmu a skutečně bych nechtěl být v jeho kůži ani na jednu minutu. Hrozně se mě líbilo jak fotil, to bylo nejlepší na celým filmu a ocenil jsem, že během závěrečných titulků ty fotky ukázaly, třeba ten autobus, taková milá a upřimná fotka. No a nemůžu nezmínit konec. Znáte to, někdy scénarista tlačí tak na pilu že nás obláží závěrečným dojímavým patnáctiminutovým projevem hlavního hrdiny v marné snaze zaslzet oči po celým světě. Tady jsem nenašel ani milimetr neupřimné citové gradace ve snaze dojmout i sedací soupravu před TV. Tady stačil krátký, ale zato upřimný záběr na jeden obraz a pak do očí Roberta De Nira a z očíček začaly skákat slzy jak paragánská jednotka při výsadku. (27.11.2010)

Nevím proč, možná to způsobil vzhled plakátu, ale před puštěním jsem si vsugeroval, že se jedná o komedii, a to mi dost možná pokazilo dojem z filmu. Tohle totiž není komedie, ale tzv. "příběh ze života". Není špatný, ale pokud se chcete zasmát, budete zklamáni, jako já teď. Robert De Niro tu představuje prototyp otravného člověka, který na potkání vypráví, co, proč a jak bude dělat - to je dost trapný v běžném životě a ve filmu zrovna tak. Popravdě nevím, proč se k tomuhle propůjčilo tolik známých tváří. (07.02.2010)

Příjemný film, který mě jako dvojitého otce chvilkama opravdu dojal. Naštěstí jsem se informoval dopředu a neočekával rodinnou komedii, jak napovídá název i trailer. Robert De Niro je pořád sekáč největší a svého odstrčeného zasloužilého tatíka zvládá s přehledem. Každopádně jsem si v mnohých scénách říkal, jak by mu ještě pořád slušel nějaký mafiánský kápo. Snad to s tim Scorsesem klapne. (16.06.2010)

Pěkný, i když možná trošku přesentimentálněný filmík o věčných problémech vztahu dětí a rodičů, zvláště otců, o tom, kdo má nárok na jaký vděk, a kde končí povinnosti k ohledům a začíná právo na vlastní život. De Niro se zde vymyká svému klasickému hereckému zařazení, zdá se mi že Mastroianni byl v původní italské verzi přesvědčivější. Ale v každém případě se to dá vidět; a i vícekrát. (27.11.2010)