Důvěrnosti

Film mě poměrně oslovil a líbil se mi svým zpracováním a příběhem o mladé "nevinné" půvabné cizince, po které všichni touží, nicméně ta její údajná nevinnost a nesmělost mi přišla místy až extrémně nehodící se k jejímu přístupu k sexu ala houska na krámě, neboli vyspim se s každým, kdo si o to řekne, ani nebudu protestovat, před každým se svlíknu, atd. Jako neumim si představit být k tomu ve třinácti až tak laxní, jako byla ona - mimoto na třináct nevypadala ani náhodou, a v tomto věku jsou ty rozdíly opravdu znatelné, takže bych ocenila, kdyby věkově herečka skutečně odpovídala, člověk pak získá zkreslené představy o stáří. Samozřejmě otce jsem jí nepřála a líbili se mi sympatičtí sousedi, jež ji poskytli azyl, stejně jako její černý přítel....ale celkově bylo ve filmu pár absurdních scén, nepřišlo mi to úplně reálné, např. to jak někdy mluvila hrozně potichu a stydlivě a jindy zase tvrdě vystupovala proti sousedům, a právě ten její přístup k sexu. Cca 70% (06.04.2011)

Z Dôverností možno nebudete vedieť, čo si odniesť a čo má z nich vyplynúť, ale to je myslím paradoxne ich najvačším tromfom, pretože z klasických aj menej klasických životných situácií tiež častokrát nevieme, čo si odniesť, ony sa len dejú. Ak je Váš otec paranoidný, matka sebecká, sused nadržaný a priateľ ešte nedozrel, neviete potom, kde máte hľadať vzor, tak je najjednoduchšie sa sústrediť na vlastnú sexualitu. Dôvernosti sú myslím filmom, ktorý ukazuje, že intímne záležitosti sú pre ľudí dôležitejšie, ako problémy spoločenské, takže rasizmus alebo politické názory idú, pokiaľ sa jedná o vzťahy, nakoniec bokom. Podľa akého kľúča máme posudzovať, či je človek dobrý, alebo zlý? To je otázka, ktorá asi bude najviac rezonovať v divákovi po skončení filmu. (15.08.2013)

Hľadám nejaký 2 * komentár a nič nevidím. Zo všetkých hodnotení sú 3 2*, inak všetko nad. Som presvedčený, že krátke komentáre sú účinnejšie (vďaka Roberte), ale tu to proste inak nejde (prepáč Roberte). Čo sa nám pán Ball, scenárista fenomenálnej Americkej krásy, snaží povedať ? Ďalšia otázka - čo a akým sposobom ? Americká krása je len jedna a na jej úspechu a výnimočnosti má zásadný podiel pán Mendes na stoličke režiséra a jeho oko. Pretože hoc má scenár Nothing is private potenciál AK, musel by byť, podľa mňa, uchopený úplne inak...toto bude fakt dlhé...13ročná Jasira chtiac nechtiac funguje medzi šialenou matkou a až psychopatickým otcom ako zvláštny katalyzátor frustrácií a dogmat ich oboch. V satelitne posobiacom mestečku, kde sa usadil jej otec, nájde viacej vzrušenia všetkého druhu a tu sledujeme zopár mesiacov jej života. Odpanenie, opakované (nechcené i ponúknuté oholenie), niekoľko faciek, neskutočne veľa orgazmov (lucky her). Pán Ball nemal moc šťastia v rozhodovaní, čomu dať prednosť a /ne/vedome do toho zatiahol i nás. Neviete, či sa máte smiať, či máte byť znechutení, či máte Jasiru ľutovať, či to myslí autor vážne alebo si z Vás robí srandu. Čo v AK fungovalo, a že tu boli všetky tieto roviny, tu sa rozpadá práve v tieni svojho predchodcu, na ktorého tak výrazne titul odkazuje - hudba T.Newmana je identická, kamera snímajúca prostredie, kde sa príbeh odohráva taktiež. Summer Bishil je heavenly creature, dokonalá vo svojej zmätenosti, dostatočne rajcovná, ale stále - je život 13ročných takýto ? Čím to je ? Prostredím, z ktorého pochádza, matkou ktorá nevie čo so sebou, bigotným otcom (mimochodom skvele zahraným S.Headleym) ?? A tu mi napadá ďalšia vec, film sa tak naliehavo chce dotýkať témy odlišností národov, v tejto dobe, prečo teda "provokuje" jednostrannosťou, prečo otec nemá jediné pozitívum? Takmer všetkým postavám chýba prepracovanosť, a tak ako najdoveryhodnejšia ostáva postava Aaarona Eckharta, ktorý ale nedostáva dostatok priestoru ( ČO JE ale z podstaty jeho "miesta na slnku" DOBRE kvoli nevyrovnanosti a zmätenosti scenára a dramaturgie). A Toni Collette s postavou, ktorá nám hovorí čo? Že i vo svete divností existujú proste čisté duše, ktoré chcú mať istotu, že si nebudú musieť nikdy v živote nič vyčítať? Jasné, ale nech nie sú tak biele. Fakt nevyužitý potenciál že až...takže moje sumárum: príliš zmätku na jeden film, som zvyknutý na iné divnosti, mám pre ne pochopenie a viem si ich užiť ( napr. Happiness), ale myslím si, že pán Ball mal prenechať réžiu niekomu inému a mohol som hviezdičkovať úplne inak. Vo všetkej tejto zmätenosti ale verím v svetlé filmové zajtrajšky (čo je očividne i prípad autorov, ten záver je gýčovina sama). Prepáč Toni, prvá 2 Tvojej filmografie ! PS: A ak chceme byť "politickí", prečo nie sposobom, akým nám to predkladá film The Visitor. Všetky výhrady, ktoré som našiel v komentároch k tomuto filmu mi prídu po tejto 2hodinovej skúsenosti neadekvátne ! (02.06.2009)

Existuje kinematografie nekomplikované zábavy, kinematografie formální krásy nebo kinematografie ušlechtilého dojímání. Důvěrnosti jsou zástupcem dalšího druhu - kinematografie provokace. Kdepak, nejde o žádný punk nebo revoltu, spíš o boření určitých tabu a zavedených společenských klišé. Pokud americké filmy nemají ve zvyku zabývat se sexualitou 13letých dívek - maximálně jako obětí zneužívání - pak běžného diváka asi zaskočí hlavní hrdinka coby puberťačka, která chce od světa dospělých sex a uznání. Učebnicově čistě se ale nechovají ani zástupci světa dospělých. Výsledkem je silné nejednoznačné drama, které se vymyká trendům a očekáváním. Abych jen nechválil, snímek obsahuje vedle velmi zdařilé sexuální roviny i rovinu rasového konfliktu, kterou ale podává v porovnání se zbytkem dost konvenčně, a tím s méně silným dopadem na diváka. Ballův kousek mi přijde nedoceněný, ale vlastně mu ani nebudu muset moc přidávat, abych nadělil 5 hvězdiček. Je opravdu dobrý, i když každý ho nerozdýchá. Celkový dojem: 90 %. (13.10.2015)

Klady: profesionálně udělaný , dobrá kamera, krásná hlavní postava, dobré herecké výkony, má to spád bez hluchých míst. Zápory: Budeme řešit rasismus a budeme a budeme. Buď budeme segregovat arabáče nebo negry, nebo všechny až na věky věků i kdyby sme se z toho měli posrat. Budeme věšet americkou fangli i na hajzlu i v garáži a ráno si přivstaneme a pověsíme ji a počkáme až bude volat Alkaida. Budeme dělat nereálné scénáře, kde si malá holka vychovaná po arabsky řekne tvrdýmu amíku od maríny o porno a ještě se vykecá z toho, že když se na to čumí a mele nohama, má pak orgasmus. Těhotná pravá bílá američanka chce libanonce aby na ni civěl u porodu protože manžel nemá čas. A další a další blbé úlety. Kdy se ti pitomý požírači hamburgrů naučí dělat normální trochu reálné filmy, když už mají celkem normální a docela slušnej a citlivej námět? (04.11.2009)